V České republice vznikl nový investiční fond Spinoffy, který se zaměřuje na podporu vědeckých projektů ve fázi proof of concept. Jeho spoluzakladatelka Alexandra Kala v rozhovoru popisuje, jak bude spolupráce s vědci v praxi vypadat a proč je podpora vědy důležitá i pro český byznys. Na vzniku fondu se podílela také J&T Banka a investiční společnost Amista.
Proč fond Spinoffy vznikl?
Myšlenka fondu navazuje na širší reformu transferu znalostí, kterou připravoval tým bývalé ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové, mimo jiné Jana Soukupová a Aleš Bělohradský. Už tehdy se uvažovalo o nástroji, který by pomáhal vědeckým projektům v rané fázi komercializace. Původně měl mít podobu fondu pro technologický transfer založeného na public-private financování.
Po odvolání ministryně jsme se v rámci pracovní skupiny Druhé ekonomické transformace soustředili především na to, aby připravovaný zákon o vědě a výzkumu nezapadl a prošel legislativním procesem. Myšlenku investičního nástroje, který by pomáhal překlenout nejranější a nejrizikovější fázi transferu, jsme ale s Janou a Alešem nechtěli zcela opustit. Rozvíjeli jsme ji dál a výsledkem je privátní fond Spinoffy SICAV, který podpořila řada významných českých podnikatelů.
Inspirovali jste se při vzniku fondu podobnými modely v zahraničí? Je v něčem Spinoffy specifický?
Když se připravovala reforma transferu znalostí, Jana Soukupová s Alešem Bělohradským dělali poměrně rozsáhlý terénní průzkum na univerzitách a ve veřejných výzkumných institucích i v jejich transferových centrech. Ukázalo se, že českému prostředí nechybí dobré a kvalitní nápady, ale finance pro fázi proof of concept a silnější podpora komercializace.
Právě na tuto mezeru jsme se rozhodli reagovat. Společně s investiční společností Amista a J&T Bankou jsme založili plně regulovaný fond, který má tuto část ekosystému doplnit. Výzkumníkům pomůžeme nejen s kapitálem, ale také s nastavením transferu vůči mateřské instituci, ověřením trhu nebo byznysovým plánem.
Já jsem se v první fázi ujala fundraisingu fondu a dál se soustředím hlavně na matchmaking, tedy propojování projektů s partnery z průmyslu, byznysu nebo financí. Tam můžu využít zkušenosti ze startupového prostředí i mezinárodní kontakty. Jana s Alešem zase přinášejí hlubokou znalost akademického prostředí, transferu a veřejné politiky. V tom se dobře doplňujeme.
Zaměřujete se na překlenutí tzv. „údolí smrti“, tedy propasti mezi akademickým výzkumem a trhem. Proč řada projektů právě v této fázi selhává?
„Údolí smrti“ je označení pro ranou fázi, kdy má vědec zajímavý objev nebo technologii a začne přemýšlet, jestli by z nich mohl vzniknout produkt. A právě v tu chvíli často narazí na otázku: co dál? Problém je v tom, že většinou nemá přímé napojení na trh. Neví, s kým si má ověřit, jestli o jeho řešení skutečně existuje zájem, kdo by ho mohl využít, kdo by za něj zaplatil nebo jak by se muselo upravit, aby dávalo smysl v praxi. Někdy je technologie výborná, ale až rozhovor s potenciálním zákazníkem ukáže, že ji bude potřeba ještě nasměrovat trochu jinam.
Další oblastí je ochrana duševního vlastnictví. Je potřeba zjistit, zda je řešení skutečně unikátní, jestli se dá patentovat, jak blízko jsou podobné patenty ve světě a jestli má vůbec smysl do patentové ochrany investovat. A stejně důležitý je byznys plán. Nestačí, že technologie funguje v laboratoři. Musí být výrobně, ekonomicky i obchodně životaschopná.
My do této fáze vstupujeme právě proto, abychom to pomohli prověřit. Díváme se na trh, hledáme první potenciální zákazníky, analyzujeme konkurenci, patentovou ochranu i obchodní model. Sledujeme také tým. Být výborný vědec je jedna věc, ale vést firmu nebo technologický projekt vyžaduje jiné schopnosti. Pokud vidíme, že v týmu chybí manažerská zkušenost, můžeme pomoci doplnit zkušeného člověka, který už podobným procesem prošel. Případně mentorujeme někoho z týmu, kdo má potenciál tuto roli převzít.
Jak podpora ze strany Spinoffy vypadá v praxi?
V prvních šesti letech chceme každý rok vybrat zhruba šest až deset projektů. Do nich můžeme vstupovat ve dvou fázích. První je proof of concept, kde můžeme investovat přibližně 2,5 milionu korun. Druhá je pre-seed fáze, kdy už kolem technologie vzniká spin-off a zakládá se společnost. Tam můžeme investovat až kolem 7,5 milionu korun.
Zároveň budeme velmi důslední v tom, jestli projekty plní stanovené milníky a KPIs. Vůči investorům cítím velkou odpovědnost. Nejsou to anonymní peníze, ale prostředky lidí, které osobně znám a kteří nám důvěřují.
Důležité je také říct, že do projektů vstupujeme vždy jako menšinový investor. Nechceme je ovládnout, ale pomoci jim růst. Cílem fondu je vygenerovat zisk, ale zároveň víme, že investice v takto rané fázi jsou rizikové. Počítáme tedy s tím, že ne všechny projekty budou úspěšné.
Co musí projekt splňovat, aby pro vás byl investovatelný?
Projekt posuzujeme z několika úhlů. Máme advisory board složený z odborníků a profesorů, kteří hodnotí technologickou stránku. Typicky se díváme na projekty ve fázi Technology Readiness Level 3 až 4, tedy tam, kde už existuje určitý důkaz funkčnosti, ale technologie ještě potřebuje další ověření a rozvoj.
Důležitý je technologický i tržní potenciál, ochrana duševního vlastnictví a samozřejmě tým. Prestižní grant, například ERC, je výhodou, ale není podmínkou. U některých projektů dává smysl nejprve proof of concept, zákaznická validace a cílený dovývoj. A právě s tím umíme pomoci.
Na které vědecké oblasti se zaměřujete?
Zaměřujeme se na deeptech, tedy technologie postavené na hlubším vědeckém nebo laboratorním vývoji. Nejde o jednoduché softwarové nápady, ale o projekty, které potřebují další testování, ověřování a technologický rozvoj.
Fond podporuje pouze české vědce, nebo plánujete rozšířit pole působnosti i do zahraničí?
Primárně se soustředíme na Česko. Chceme kultivovat zdejší prostředí, pomáhat univerzitám i vědcům a ukazovat, že komercializace vědeckých nápadů je možná cesta.
Zároveň se ale díváme i na zahraniční projekty, pokud v nich dává smysl česká stopa. Máme na stole například švýcarsko-německý projekt, u kterého bychom chtěli v Česku rozvíjet softwarovou a AI vrstvu. V tom má Česko silné know-how. Některé mezinárodní nápady tak můžeme přivést sem a dál je rozvíjet s českými týmy.
Jaké projekty jste už v rámci Spinoffy podpořili? A co vás na nich přesvědčilo?
Před půl rokem jsme investovali do firmy PangeAI, kterou založili Marek Miltner a Johanna von der Leyenová. Potkali se na Stanfordu a staví startup, který bude pomocí umělé inteligence analyzovat mapová data – například půdu, vodu nebo dostupné zdroje. To je důležité pro investory, kteří zvažují výstavbu továrny nebo jiného velkého projektu. PangeAI jim dokáže výrazně zkrátit předinvestiční analýzu, klidně i o měsíce. Zároveň pomáhá i s analýzou rizik pojišťovnám, v této oblasti už řešení běží například v Japonsku.
Náš vstup do PangeAI byl oproti ostatním projektům trochu netypický. Investovali jsme ve fázi pre-seed, kdy už společnost existovala. U většiny projektů ale chceme vstupovat ještě dříve, už ve fázi proof of concept.
Momentálně inkubujeme také projekt Tomáše Čermáka, mladého experta podporovaného Nadačním fondem Žárovky, kterým jsem spoluzaložila. Vedle standardních cest, jako je spolupráce s univerzitami a transferovými centry, jsou Žárovky přirozeným inkubátorem talentovaných vědců a jejich nápadů.
Jak na váš přístup pohlíží samotné univerzity? A jak spolupráce s nimi funguje?
V principu náš přístup vítají, protože právě tato část jim často chybí. Univerzity mají transferová centra a kvalitní vědecké nápady, ale ne vždy mají kapacitu dotáhnout je až k trhu a propojit je s průmyslem, byznysem a investory.
Zároveň je potřeba nastavit férová pravidla, za jakých mají spin-offy vznikat. V minulosti se někdy stávalo, že univerzity chtěly příliš vysoký podíl ve firmě, což může později odrazovat venture kapitál i samotné zakladatele. I o tom s univerzitami jednáme. Například ČVUT to velmi dobře chápe a chce jít příkladem, bavíme se ale i s dalšími institucemi. Jakmile se na trhu nastaví funkční vzor, může to podle mě pomoci celému českému prostředí.
Alexandra Kala Zakladatelka a CEO společnosti PROFIMED, která působí ve čtyřech zemích střední Evropy. Dlouhodobě propojuje byznys s inovacemi a věnuje se transferu vědy do praxe jako spoluzakladatelka investičního fondu Spinoffy. Je ambasadorkou iniciativy Druhá ekonomická transformace (2ET) a garantkou pracovní skupiny Věda a výzkum, spoluzakladatelkou Nadačního fondu Žárovky a ambasadorkou projektu CHAIRity Národního divadla. Získala ocenění TOP Podnikatelka v rámci ocenění TOP Ženy Česka 2025. |  |
Proč je podle vás podpora vědy a výzkumu pro český byznys a ekonomiku podstatná?
Protože bez inovací česká ekonomika dlouhodobě neporoste. Máme tady silné firmy, ale pořád jsme často hlavně součástí dodavatelských řetězců a vyrábíme komponenty pro cizí značky.
To se musí změnit. Potřebujeme víc vlastních produktů, technologií a značek, které budeme umět vyvážet do světa. A právě věda a výzkum jsou jedním z hlavních zdrojů takových budoucích firem.
Co se podle vás musí změnit, aby se čeští vědci více vraceli ze zahraničí a zakládali své projekty doma?
Samotný odchod do zahraničí podle mě problém není. Naopak je dobře, když vědci získají zkušenosti venku. Důležité ale je, aby měli důvod se vracet. A k tomu potřebujeme v Česku vytvořit prostředí, kde budou moct své nápady dál rozvíjet, tedy funkční inkubaci, kapitál, napojení na průmysl a podporu při zakládání firem.
V Evropě vzniká spousta skvělých vědeckých nápadů, ale často odcházejí za financováním do Ameriky. Pokud vědci uvidí, že podobné zázemí existuje i tady, budou mít mnohem větší motivaci budovat projekty z Česka.
Do fondu vstoupili i známí čeští podnikatelé. Často se v takové souvislosti mluví o „smart money“. Co to v případě Spinoffy konkrétně znamená?
V našem případě to znamená hlavně propojení do byznysu. Nejde jen o kapitál, ale o zkušenosti, kontakty a schopnost otevřít dveře k relevantním lidem z trhu.
Když máme například projekt na čištění vody, umíme ho díky našim investorům a partnerům propojit s lidmi, kteří danému oboru rozumějí, dokážou ho posoudit a říct, jestli o takové řešení může být zájem. To je v rané fázi nesmírně důležité.
Smart money pro nás znamená kapitál plus byznysovou expertizu, mentoring a napojení na potenciální zákazníky nebo průmyslové partnery. Právě to často rozhoduje o tom, jestli se z dobré technologie stane skutečný produkt.
Jsou vědci v některých aspektech podobní zakladatelům startupů? Třeba v ambicích, vytrvalosti nebo způsobu myšlení?
V něčem ano, ale jejich výchozí situace je jiná. Startupista často vychází z trhu – vidí příležitost nebo problém a začne ho řešit. Vědec naopak dlouho pracuje v akademickém prostředí, přijde s objevem a teprve potom vstupuje do úplně nového světa byznysu a nejistoty.
České prostředí navíc zatím není nastaveno tak, aby to vědci vnímali jako běžnou cestu. Podobnost je ale určitě v osobním nastavení. V obou případech rozhoduje odvaha riskovat, energie a chuť něco skutečně vybudovat.
Jaké jsou další ambice fondu Spinoffy? Uvažujete do budoucna o jeho rozšíření nebo navazujících investičních krocích?
Teď chceme hlavně kultivovat české prostředí a pomáhat dostávat ven nápady, které už tady vznikají, ale často s nimi nikdo neumí dál pracovat.
Dlouhodobě bychom rádi vybudovali funkční deeptech akcelerátor po vzoru zahraničních modelů, jako je například Y Combinator. Nešlo by jen o financování, ale také o mentoring, vzdělávání a podporu už ve chvíli, kdy vědci o komercializaci teprve začínají přemýšlet.