Geopolitická situace na Blízkém východě opět promlouvá do globální ekonomiky. Kvůli napětí v regionu rostou ceny klíčových surovin, zejména ropy a zemního plynu, to se přitom postupně projeví v celkové inflaci. „Pokud by se do války zapojily další země, vyhnalo by to cenu ropy ještě výš. Snad se to nestane, a tak lze spíše očekávat i v nejbližších týdnech pohyb cen ropy v rozmezí 80 až 100 dolarů,“ domnívá se portfolio manažer J&T Investiční společnosti Marek Janečka.
Jak s cenami ropa zamávala aktuální situace na Blízkém východě?
Válka mezi Izraelem a hnutím Hamás prozatím neměla výrazný vliv na fyzický trh s ropou, nicméně představuje významné riziko v případě eskalace konfliktu v podobě zapojení dalších zemí, jako jsou Írán nebo Egypt. Ceny ropy Brent vyšplhaly až k hranici 98 dolarů za barel a v současnosti se pohybují kolem 90 dolarů za barel, tedy asi šest procent nad úrovní před útoky ze strany hnutí Hamás. Mnohem výrazněji se současný konflikt na Blízkém východě projevil v nárůstu cen zemního plynu. Kontrakt plynu TTF vzrostl o více než 30 procent.
Jaký očekáváte vývoj situace v dalších dnech a týdnech?
Další vývoj cen ropy bude právě úzce spojen s případnou eskalací geopolitické situace na Blízkém východě. V případě scénáře s přímým zapojením dalších stran, jako jsou Írán nebo USA, by s největší pravděpodobností došlo k výpadkům na straně nabídky a k růstu cen na 100 dolarů za barel. Vzhledem ke snahám USA o deeskalaci situace se tento scénář ovšem nezdá být vysoce pravděpodobný. Na druhou stranu se do ceny ropy zaceňuje aktuální vývoj na straně poptávky, která by měla ve 4. čtvrtletí oslabit. Proto lze spíše očekávat i v nejbližších týdnech pohyb cen ropy v rozmezí 80 až 100 dolarů.
Jaké jsou aktuální hlavní tlaky na cenu ropy?
Kromě zvýšeného geopolitické rizika, které tlačí cenu nahoru, jsou zde fundamentální faktory na straně nabídky a poptávky. Na nabídkové straně dominuje snaha organizace OPEC o udržení vysokých cen v podobě dlouhodobě snížené produkce. Oproti tomu kontruje USA, jako nevětší producent ropy v současnosti, nárůstem těžby o milion barelů za den za poslední rok na rekordní úroveň 13,2 milionů barelů denně. USA je úplně v jiné situaci oproti krizovým 70. letům. Ekonomika USA zdaleka není tak energeticky závislá na ropě, jako tomu bylo před 30 až 40 lety, a navíc se z největšího dovozce stal čistý exportér ropy.
A jak vlastně nyní funguje kartel OPEC+, jehož členem je i Rusko?
Organizace OPEC kontrolovala trh s ropou už od 60. let. S prudkým nárůstem produkce, a to zejména v USA s příchodem tzv. břidlicové revoluce, klesla schopnost OPEC kontrolovat cenu ropy, a proto přišla organizace v roce 2016 s rozšířením o další země včetně Ruska. OPEC reagoval s prohlášením, že se bude nadále snažit o stabilizaci cen ropy, nicméně na rozhodnutí prodloužit omezení těžby až do roku 2024 nic nezměnil. OPEC snížil produkci meziročně o cca 2 miliony barelů denně, z čehož největší podíl připadá na Saudskou Arábii. Rozhodnutí OPEC o snížení je na dobrovolné bázi a přidaly se k němu jen další arabské země a dočasně zřejmě i Rusko.
Je v současnosti v Evropě, alespoň v některých státech, rafinována ruská ropa?
Objem dovezených fosilních paliv z Ruska do EU klesl v 1. pololetí zhruba o 90 procent. Nicméně ropa do EU stále v omezeném množství proudí, především do zemí, jako jsou Maďarsko a Slovensko, které byly na dovozu ruské ropy historicky více závislé kvůli své poloze. Rusko po invazi na Ukrajinu a uvalení sankcí přesunulo svůj export z EU a dalších západních zemí do jihovýchodní Asie, hlavně pak do Číny a Indie.
Jak se situace projevuje na tuzemských cenách pohonných hmot? Hrozí nějaký cenový šok? Při jaké situaci by nastal?
Současný konflikt mezi Izraelem a Hamásem může vést k vyšším cenám pohonných hmot po delší dobu i u nás, nicméně výrazný cenový šok pravděpodobně nehrozí. Situace v Evropě na energetickém trhu je mnohem méně vyhrocená než loni, což dokládá i skutečnost, že meziročně jsou ceny ropy minus šest procent a plynu minus padesát procent. K růstu cen kromě geopolitického napětí přispívá ovšem i oslabující koruna a návrat vyšší spotřební daně u nafty v srpnu tohoto roku.