Česká republika jako jediná země Evropské unie nedokázala vrátit vývoj ekonomiky na předpandemické úrovně. „Na datech vidíme, že jsme opravdu jedinou zemí EU, která na tom byla ve čtvrtém kvartále 2019 lépe než nyní,“ ukázal na konferenci Lepší Česko hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Jaký je recept na návrat k růstu? „Růst začneme, až lidé budou zase normálně utrácet,“ dodal Sklenář na konferenci pořádané Forbes, jejímž strategickým partnerem byla J&T Banka.
Prošetřit se k nerůstu je zatím neexistující ekonomický termín. Přitom právě tato slova přesně definují současný problém tuzemské ekonomiky. Ta se jako jediná ekonomika ze všech zemí Evropské unie stále nedokázala dostat na úroveň z roku 2019, konkrétně posledního kvartálu, který byl posledním ekonomicky „normálním“. Pak nastala pandemie a po ní následovala válka a energetická krize, tedy události, které ekonomiku značně přidusily.
„Dáme-li dohromady dva ukazatele, tedy HDP a spotřebu domácností v posledních kvartálech, vidíme to zcela jasně. Jedině Česká republika je ve fázi poklesu, ostatní země rostou,“ ukázal na datech hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. „Míváme sklon vše házet na inflaci. Ta za tím však stojí jenom zčásti,“ dodal Sklenář na konferenci Lepší Česko, na níž se odborníci napříč profesemi snažili hledat cesty k růstu České republiky. Konferenci pořádal magazín Forbes, J&T Banka byla jejím strategickým partnerem.
Zase utrácet
Co tedy stojí za tím, že ekonomika neroste a lidé se nevrátili k běžnému spotřebnímu chování? „V normálních dobách lidé uspoří v průměru 12 procent příjmů, během pandemie to bylo 20 procent,“ připomněl Petr Sklenář další klíčové ukazatele. „Po konci pandemie se lidé v ostatních zemích vrátili k běžnému spotřebnímu chování. Češi krátce utráceli, nyní ale opět již řadu měsíců v řadě spotřeba domácností klesá,“ dodal hlavní ekonom J&T Banky.
Stojí za tím jednak nárůst úroků na vkladech, a to i na nejkonzervativnějších spořících účtech či termínovaných vkladech. Ale také pokles reálných příjmů, tedy platy a mzdy po odečtení inflace. Ty přitom klesaly nejrychleji od začátku devadesátých let.
Podle Sklenáře tak na účtech Čechů čeká spousta peněz. „A až se tyto peníze otočí do spotřeby, projeví se to růstem ekonomiky,“ dodal ekonom.
A podobně se podle něj chovají také firmy. V posledních dvou letech v Česku došlo k netradičnímu jevu – firmy měly na účtech víc peněz, něž kolik činil jejich celkový dluh. A to ve spojitosti v rekordními zisky v celé řadě sektorů. Převis v současnosti podle údajů z bank činí 180 až 200 miliard.
Co to znamená? Podobnou situaci jako u domácností – firmy vyčkávají, neinvestují. „Řádově firmy mají na účtech zhruba 1500 miliard korun a zhruba třetina z toho, tedy půl bilionu, představují termínované vklady. Je to kapitál, který v ekonomice již je, jen se čeká, až se dá do pohybu,“ dodal Sklenář.
Mladé firmy
Hlavním pozitivem, které je přitom třeba budovat, jsou pak mladé firmy. Podle Sklenáře je tu velmi rozvinutá scéna mladých firem, takzvaných start-upů, které v současnosti dostávají financování v řádu desítek miliard korun ročně a zaměstnávají již kolem 150 tisíc lidí.
To se pak projevuje i na kapitálovém trhu, kde díky burze mladých firem na Burze cenných papírů Praha nazvaném START je čím dál vyšší počet firem a celková kapitalizace roste.