J&T Banka Art Report nahlédl pod pokličku sběratelství

Server Artplus.cz dlouhodobě monitoruje český aukční trh s uměním. Má nejrozsáhlejší databázi aukčních výsledků, která ukazuje, jaká díla se v aukcích prodávají, za jaké ceny či jak si vedou umělecká díla, která se na trh dostanou opakovaně. Z těchto dat lze vyčíst, kam se aukční trh s uměním ubírá, jak jsou sběratelé ochotni za umění utrácet nebo o jaká díla mají největší zájem.

Jenže to je jen nepřímý pohled na sběratele. „Jako bychom seděli u vchodu platónské jeskyně a sledovali stíny, které se prohánějí po jejích zdech. Stejně jako Platónův pozorovatel vidíme jen důsledky toho, co si sběratelé myslí, jak uvažují a co pro ně umění znamená. Abychom pochopili správně celou šíři trhu s uměním, potřebujeme data, která nám tento pozorovací hendikep pomohou co nejvíce zmenšit,“ vysvětluje Jan Stuchlík, šéfredaktor serveru Artplus.cz, proč se rozhodl spojit síly s J&T Bankou a vytvořit unikátní průzkum o tom, jak se chová česká sběratelská komunita a co si o trhu s uměním myslí experti a prodejci umění.

Na českém trhu unikátní Art Report ukazuje, co se sběratelům honí hlavou, když vybírají konkrétní umělecké dílo, nebo kolik jsou ochotni za něj zaplatit. Zároveň přináší cennou zpětnou vazbu pro prodejce umění. Ať už jde o primární galerie, které prodávají současné umění, nebo aukční síně. Stále totiž existuje prostor, jak fungování českého trhu s uměním vylepšit, aby se na něm sběratelé cítili jistěji, měli v něj větší důvěru a v důsledku na něm byli ochotni utrácet více peněz.

Průzkum také potvrzuje, že umění není o číslech. „Totéž platí i o jeho nakupování: jakkoliv může být umění skvělou investicí finančních prostředků, jedná se v první řadě o investici emoční. To potvrzují i odpovědi respondentů našeho průzkumu. Emocionální hodnota je podle nich nejvýznamnějším motivem pro výběr díla, a dokonce se ukazuje, že čím je sběratel ostřílenější, tím je pro něj pocitová stránka důležitější,“ říkají shodně Valérie Dvořáková a Anna Pulkertová, art specialistky J&T Banky.

O umění je zájem, dorůstá nová generace sběratelů

Český trh s uměním prožívá v posledních letech dynamický vývoj. Rostou obraty na aukcích uměleckých děl, přibývá prodejních galerií, které zastupují současné umělce. Ceny kvalitních uměleckých děl stoupají a ty nejvzácnější lámou historické rekordy.

Za tím vším stojí jedna významná skupina – sběratelé a vlastníci umění. Ta se rozšiřuje a navíc je ochotna za umění utrácet více peněz. „Výrazně tomu napomohla covidová pandemie, kdy lidé trávili více času doma a někteří si začali více uvědomovat, jak důležité je prostředí, v němž žijí. A toto prostředí se rozhodli obohatit, ozvláštnit uměním. Po covidové pandemii přišla vlna rychle rostoucí inflace a na umění část lidí začala více pohlížet jako na historií prověřené aktivum, které dokáže uchovat hodnotu peněz,“ vysvětluje hlavní důvody Jan Stuchlík, šéfredaktor serveru Artplus.cz.

A pak je tady generační změna. Do produktivního věku, kdy už dostatečně vydělávají, se dostávají lidé, kteří už nepotřebují svůj společenský status budovat na vlastnictví drahých aut či šperků. Jsou vzdělaní, mají společenský přehled, který přesahuje hranice Česka, a uvědomují si důležitost umění jako součást kultury. Zároveň vnímají, že nákupem umění lze pomoci vytvářet prostředí, v němž umělci mohou tvořit.

Touha po originálním díle

Nejsilnějším motivem pro nákup prvního uměleckého díla je touha vlastnit originální umělecké dílo. Tento motiv je o něco silnější u vlastníků (63 %) než u sběratelů (60 %). Druhým nejsilnějším motivem je zájem o umění spojený s dostatkem peněz pro nákup uměleckých děl. Tento motiv je o něco silnější u sběratelů (36 %) než u vlastníků (33 %).

Na třetím místě je pohled na umění jako na skvělou investiční příležitost. V náhledu na umění jako na investici se ovšem sběratelé a vlastníci liší výrazněji. Důležitý je pro 29 % sběratelů, ale jen pro 19 % vlastníků.

„Mezi sběrateli je investiční příležitost jako důvod, proč začali sbírat nebo kupovat umění, nejsilnější u těch, kteří se sbírání umění věnují méně než rok. Tento důvod je dvakrát silnější než touha vlastnit originální umělecké dílo. Silný je investiční motiv pro nákup prvního díla také mezi sběrateli, kteří se sbírání věnují tři až pět let. Tento důvod se u nich vyrovnává s touhou mít doma originální umělecké dílo. Uváděný výsledek může být ovlivněn důsledky covidové pandemie a obavami o zachování hodnoty úspor kvůli vysoké inflaci pozorované od druhé poloviny roku 2021,“ konstatuje Valérie Dvořáková, art specialistka J&T Banky.

Poměrně významným důvodem pro nákup prvního díla je také přátelství s umělci, od nichž pak díla kupují. Tento důvod vybralo 24 % sběratelů a vlastníků. U vlastníků je častější, že sbírku zdědili po předcích (10 %), oproti sběratelům (8 %).

Emoce vedou při nákupu uměleckých děl

Pro hlubší porozumění trhu s uměním je třeba znát hlavní motivy, které kupující zohledňují při výběru konkrétního díla. Rozhodující roli při nákupu hraje emocionální hodnota, tedy jestli se zájemci dílo líbí. Tento motiv je o něco silnější u vlastníků (průměrná známka 4,48) než u sběratelů (4,29). „Rozdíl lze vysvětlit tím, že vlastníci si umění pořizují primárně jako součást interiéru, v němž žijí nebo pracují, zatímco sběratelé hodnotí více i další aspekty díla, například jak jim zapadá do konceptu jejich sbírky,“ popisuje Dvořáková. Tento závěr potvrzuje také zjištění, že pro vlastníky je důležitější než pro sběratele, jestli se jim umělecké dílo hodí do interiéru nebo exteriéru (2,33 vs. 1,97).

Pro sběratele je důležitější než pro vlastníky finanční a investiční stránka nákupu uměleckého díla. Větší roli pro sběratele hraje při nákupu díla ochrana majetku před inflací (2,76 vs. 2,57), diverzifikace dlouhodobého investičního portfolia (2,62 vs. 2,26) a očekávané zhodnocení investice při budoucím prodeji (2,6 vs. 2,23). Logicky větší motiv pro sběratele je vytvoření ucelené sbírky (3 vs. 1,78).

Sběratelé i vlastníci přikládají podobnou důležitost podpoře konkrétního umělce při výběru uměleckého díla. U sběratelů hraje o něco větší roli také rodinná tradice při sbírání a kupování umění (2,06 vs. 1,55). Nejméně se sběratelé i vlastníci hlásí k tomu, že je ke kupování umění vede jejich sociální postavení.

Emocionální hodnota a líbivost

I když se o umění často mluví v kontextu investic, nejsou peníze nebo výdělek tou hlavní emocí, která je s uměním spojena. Když měli všichni respondenti jedním slovem vyjádřit, co pro ně umění představuje, zmiňovali nejčastěji slova krása, radost, potěšení, emoce, život, prožitek, koníček, vášeň či odpočinek.

„Emocionální hodnota a skutečnost, že se jim dané dílo líbí, je nejdůležitější motiv pro výběr díla pro všechny skupiny sběratelů s výjimkou úplných nováčků. Nicméně platí, že čím déle se sběratel věnuje nákupu uměleckých děl, tím více se při výběru dívá právě na jejich emocionální hodnotu,“ uvádí Valérie Dvořáková. Nejdůležitější je tento motiv pro sběratele s historií pět až deset let (průměrná známka 4,37) a pro sběratele, kteří se nákupu umění věnují déle než deset let (4,33).

„V kontextu hodnocení finanční a investiční stránky nákupu umění lze z dat vyvodit, že pro dlouhodobé sběratele hraje emocionální hodnota díla větší roli než čistě investiční a finanční aspekt. Naopak sběratelé s kratší sběratelskou historií více do výběru děl promítají právě finanční hledisko na úkor emocionální hodnoty a líbivosti,“ dodává Dvořáková.

Jestli se jim kupované dílo líbí a má pro ně emocionální hodnotu, silněji vnímají ženy než muži (4,51 u žen vs. 4,31 u mužů). Klíčovou roli emocí při nákupu umění potvrzuje i 80 % sběratelů a vlastníků, kteří souhlasí s tvrzením, že umění se má sbírat srdcem, a ne podle investiční hodnoty.

Češi nejčastěji kupují současné umění

Ve sbírkách českých sběratelů a vlastníků převládá české umění nad zahraničním. Nejčastěji to je české současné a poválečné umění, případně česká klasická moderna. Mezi vlastníky jsou díla současných umělců oblíbenější než mezi sběrateli. Má je 73 % vlastníků, ale 56 % sběratelů.

U sběratelů na rozdíl od vlastníků je vidět větší důraz na díla českých poválečných autorů. České poválečné umění má 41 % sběratelů, ale jen 28 % vlastníků.

Větší zastoupení ve sbírkách sběratelů, ve srovnání s vlastníky, má také česká moderna (27 % vs. 21 %) a meziválečná česká avantgarda (23 % vs. 11 %). Sběratele také více než vlastníky zajímá české umění 19. století (18 % vs. 9 %). Větší zastoupení ve sbírkách sběratelů má i zahraniční umění, ať už starší díla z 19. a 20. století, nebo díla současných umělců.

Data naznačují, že vlastníci a sběratelé ve věku 40 až 59 let se častěji zaměřují na české současné umění, k meziválečnému a poválečnému umění inklinují spíše lidé starší nad 60 let.

„Sběratelé s historií nad deset let mají vyšší podíl současného a poválečného umění a zahraničního umění. Sběratelé, kteří uvedli, že vlastní sto a více děl, spíše tíhnou k českému poválečnému a meziválečnému období. Více se orientují také na zahraniční umění. U sběratelů s menší sbírkou je patrný větší zájem o české současné umění,“ popisuje výsledky Anna Pulkertová, art specialistka J&T Banky.

Ve skupině sběratelů, kteří sbírky zdědili a pokračují v rodinné tradici, je největší zájem nebo nejvíce děl ve sbírkách od českých poválečných autorů. Zájem nebo zastoupení v těchto sbírkách u českého současného umění je nižší, a to na úrovni zájmu o české meziválečné umění nebo české umění 19. století.

V oblíbenosti vede malba

Nejoblíbenější jsou mezi sběrateli a vlastníky umění malby, což uvedlo 88 % respondentů. Neznamená to však, že by milovníci umění ostatní média zavrhovali. Dokonce 61 % respondentů nesouhlasí s tvrzením, že malba zůstane vždy nejoblíbenějším médiem a ostatní techniky nemá význam nakupovat. S tímto tvrzením souhlasí jen třetina vlastníků a sběratelů.

Na druhém místě v oblíbenosti jsou práce na papíře a grafiky, které vlastní 60 % sběratelů a vlastníků. Třetí nejoblíbenější médium jsou sochy, které má ve sbírkách 37 % respondentů. Nejmenší zájem o sochy vykazují sběratelé a vlastníci ve věkové skupině 30 až 39 let.

Obliba prací na papíře a grafik roste s věkem. Zatímco v kategorii 18 až 39 let je má přibližně polovina sběratelů a vlastníků, ve věkové skupině nad 60 let je vlastní 68 % respondentů. „Důvodem může být fakt, že práce na papíře jsou levnější a zároveň se na trhu objevují více z meziválečné a poválečné doby, které lidé nad 60 let sbírají více,“ vysvětluje Anna Pulkertová.

Velikost českých sbírek

Významný rozdíl mezi sběrateli a vlastníky je v počtu vlastněných děl. Zatímco 89 % vlastníků má maximálně 49 uměleckých děl, u sběratelů je škála širší. Více než polovina sběratelů má více než 50 uměleckých děl.

Nejčastěji čeští sběratelé a vlastníci mají doma nebo v depozitářích od deseti do padesáti uměleckých děl. Tato skupina je silnější mezi vlastníky, kde tvoří 68 % respondentů. Mezi sběrateli je lidí s 10 až 50 díly 40 %. Necelá polovina z nich sbírá umění kratší dobu než deset let.

U lidí, kteří vlastní 10 až 50 děl, je nejvíce v oblibě české současné umění (63 %). Třetina vlastní nebo kupuje české poválečné umění a čtvrtina českou modernu. Desetinu lidí z této skupiny zajímá zahraniční umění.

Mezi sběrateli je silná také skupina, která má více než sto uměleckých děl. Ta tvoří 34 % sběratelů umění. Dominují mezi nimi sběratelé, kteří se sbírání věnují více než deset let, a lidé, kteří uměleckou sbírku zdědili a pokračují v rodinné tradici. Nejčastěji vlastní nebo sbírají české současné umění (53 %). Necelá polovina vlastní díla českých poválečných autorů. Třetinu zajímá česká moderna a 18 % zahraniční umění 20. století.

Obrazy za miliony

Finanční prostředky vlastníků a sběratelů uložené v uměleckých dílech jsou vysoké. Téměř dvě třetiny sběratelů mají v uměleckých dílech uloženo přes milion korun. Mezi vlastníky jich je necelá polovina.

„Data naznačují, že sběratelé a vlastníci ve věku 40 až 59 let mají v uměleckých dílech uloženo více finančních prostředků. Nad milion korun má v umění uloženo ve skupině 40 až 49 let 47 % respondentů a ve věkové skupině 50 až 59 let 51 % sběratelů a vlastníků,“ uvádí Anna Pulkertová.

Mezi sběrateli, jejichž sbírky mají hodnotu vyšší než 10 milionů korun, převládají sběratelé s historií delší než deset let a dědici rodinných sbírek. Primárně se zajímají o české poválečné a meziválečné umění. České současné umění je spíše doplněk.

Ve skupině sběratelů, kteří mají v umění uloženo 1 až 10 milionů korun, je poměrně významný podíl sběratelů, kteří nakupují umění pět až deset let (16 %). Ti mají největší zájem o české současné a poválečné umění.

Kompletní výsledky J&T BANKA Art Reportu 2022 naleznete ke stažení zde.