Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes mírně překvapila a snížila úrokové sazby o 50 bazických bodů na 6,25 % (2T repo). Trh očekával nižší pokles sazeb (na 6,50 %). Hlasování bylo (6:1), kdy 6 hlasů bylo pro snížení o půl procentního bodů a 1 člen rady zvedl ruku pro snížení sazeb o 75 bazických bodů. Ze strany ČNB jde o druhé snížení sazeb v řadě, když v prosinci 2023 snížila sazby ze 7,00 % na 6,75 %.
Vyznění zasedání (rozhodnutí, prognóza) bylo spíše holubičí vzhledem k předchozím komentářům z ČNB. Guvernér ČNB Aleše Michl na tiskové konferenci uvedl, že důvodem pro větší snížení sazeb bylo přesvědčení, že inflace v letošním roce výrazně zpomalí a směřuje na cílované úrovně.
Nová prognóza doporučuje „rychlý pokles “ sazeb
ČNB představila novou makroekonomickou prognózu, která letos čeká průměrnou inflaci kolem 2,6 % a příští rok na 2 %. Růst HDP by měl zůstat utlumený. Následně prognóza doporučuje velmi rychlé snížení sazeb na 3 procenta do konce letošní roku a v příštím roce na 2,5 %. Prognóza přitom předpokládá, že koruna bude postupně posilovat, a to i přes razantní pokles sazeb. Bankovní rada se opět vymezila proti tomuto scénáři, s tím že čeká spíše pomalejší pokles úrokových sazeb.
Holubičí výhled na sazby
Bankovní rada sice nadále vidí rizika na straně vyšší inflace, jako je zvýšené inflační očekávání, či větší setrvačnost u růstu cen služeb, ale stále to připouští rychlejší pokles úrokových sazeb, než bankovní rada dosud naznačovala. Překvapením bylo, když guvernér Michl uvedl, že při dnešním rozhodováním nehrál kurz koruny téměř žádnou roli. Dosud bankovní rada naznačovala, že vývoj sazeb může být ovlivněn kurzem koruny, kdy oslabení koruny má stejný dopad jako snížení sazeb (změna kurzu o 1 % odpovídá změně sazeb o 25 bazických bodů).
Negativní výhled pro korunu
V souhrnu to implikuje, že bankovní rada může v březnu zopakovat snížení sazeb o půl procentního bodu a stále bude nad novou prognózou, která třeba pro červen doporučuje sazby na 4 %. Tento scénář určitě představuje negativní výhled pro kurz koruny, kdy domácí úrokové sazby by měly výrazně klesnout nejen pod úroveň v regionu (Polsko, Maďarsko), ale také pod úrovně v euru či dolaru. Z tohoto hlediska je překvapivé až nekonzistentní očekávání, že koruna by v takovém prostředí měla posilovat. Tento obrat v postoji bankovní rady vysvětluje pohyb koruny, která k euru v reakci na zasedání propadla o více jak 1 % na 2leté minimum 25,25 CZK/EUR.
Sazby pokračují dolů
Guvernér Michl na tiskové konferenci naznačil, že ČNB bude dál snižovat úrokové sazby, protože si centrální bankéři jsou jisti, že inflace směřuje na nízké úrovně. Otevřená otázka je, na jakou úroveň sazby směřují. Nová prognóza předpokládá, že během roku by sazby měly klesnout k úrovni 2,5 % a tam se stabilizovat. To je o více jak 1 procentní bod nižší úroveň, než bylo dosavadní očekávání trhu. Guvernér Michl ovšem připustil, že ČNB ještě bude analyzovat, na jaké úrovní dlouhodobě rovnovážná úroková sazba leží.
Výhled na sazby
Další vývoj sazeb ještě ovlivní výsledky inflace za leden, které budou zveřejněné příští čtvrtek. Zatím je pravděpodobné, že na dalších zasedáních (březen, květen) ČNB znova sníží sazby o 50 bodů. Speciální faktor bude, zda bankovní rada znova vezme v potaz oslabení koruny, které prostor pro pokles sazeb spíše zmenšuje.
Koruna k euru v reakci na zasedání ČNB oslabila o 30 haléřů na 2leté minimum 25,25 CZK/EUR. Sazba 2letého úrokového swapu propadla o 25 bodů na 3,9 %, což je nejnižší úroveň od prosince 2021.