Nenápadný svět startupů? Ne, dvakrát více lidí než v zemědělství

Prvním překvapením může být, že startupové prostředí je makroekonomicky podstatně významnější část české ekonomiky, než by si široká i odborná veřejnost mohla myslet. Tento význam můžeme měřit trhem práce, následně příjmy do státního rozpočtu a přibližnou aproximací k HDP.

Trh práce – dvakrát více zaměstnanců než v zemědělství

V roce 2022 startupové firmy zaměstnávaly asi 150 tisíc lidí na různé úvazky. Tento údaj odpovídá asi 4 % všech zaměstnanců v České republice v roce 2022 a zahrnuje pouze zaměstnance firem, přičemž celkovou zaměstnanost tvoří také další lidé v různých pracovněprávních vztazích, např. majitelé firem nebo podnikatelé jako samostatně činné osoby. Následně i minimální odhad na celkové zaměstnanosti činí asi 3 %.

„Z tohoto hlediska startupy v Česku zaměstnávají téměř dvakrát tolik lidí než celý sektor zemědělství a odpovídá to asi třem čtvrtinám zaměstnanosti ve stavebnictví,“ upozorňuje Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky.

Nadprůměrná mzda – horních 10 %

Zaměstnanci ve startupových firmách pobírali v roce 2022 průměrnou mzdu téměř 65 tisíc korun. V rámci ekonomiky jde o oblast nadprůměrných příjmů, protože v roce 2022 průměrná mzda v české ekonomice byla 43 tisíce korun. (Pro doplnění: mediánová mzda v české ekonomice za rok 2022 byla 37 tisíc korun měsíčně. Z hlediska distribuce (rozložení) mezd odpovídala hodnota 65 tisíc korun 9. decilu.

„Jinými slovy průměrná mzda ve startupových firmách odpovídala hodnotě, na kterou 90 procent zaměstnanců v Česku nedosáhlo. Je to dáno především specifickou strukturou zaměstnanců ve startupech, kde převažují vysoce kvalifikovaní pracovníci, kterých je na trhu obecně nedostatek, proto je jejich práce vysoce ceněna,“ vysvětluje Filip Mikschik, spoluzakladatel StartupJobs. Primárně jde o pracovníky z oblasti IT.

Na mzdách 117 miliard

V roce 2022 startupové firmy jen svým zaměstnanců na mzdách vyplatily asi 117 miliard korun, což v rámci české ekonomiky představuje více než 5% podíl na tom, kolik české firmy vyplatily svým zaměstnancům na mzdách celkem. Je to také více než 2,5krát tolik, co vyplatily svým zaměstnancům firmy v zemědělství. Rozměrově jde o stejnou částku, kterou svým zaměstnancům na mzdách vyplatily všechny firmy ve stavebnictví.

Tento fakt se pak následně projevuje v odhadovaném podílů na příjmech veřejných rozpočtů, který dosahuje asi 6 % u zdravotního pojištění a také na sociálních odvodech.

Asi 5 % české ekonomiky

Určit přesný podíl startupového prostředí na české ekonomice je velmi složité, protože není známa základní statistika startupových firem, jako jsou produkce a přidaná hodnota. Následně se je nutné spokojit jen s nepřímým odhadem na základě dat k trhu práce, jako jsou počet zaměstnanců a údaje o mzdách.

„Vzhledem ke známým datům odhadujeme, že podíl startupového prostředí na české ekonomice představuje kolem úrovně 5 procent. Jsme si vědomi, že jde o velmi hrubý odhad,“ konstatuje Sklenář. Na trhu práce (zaměstnanci) vychází tento podíl menší, ale nadprůměrné příjmy a vyšší přidaná hodnota jej bude pravděpodobně zase zvyšovat.

37 miliard korun ve 145 transakcích

Startupové podhoubí v České republice je živé i z hlediska transakcí a přitahování nového kapitálu. V roce 2022 se provedlo celkem 145 zdokumentovaných transakcí v celkovém objemu 37 mld. korun (cca 1,5 mld. eur), což znamená, že průměrná výše transakce byla asi 260 milionů korun. Jak upozorňuje Martin Kešner, zakladatel soutěže Vodafone Nápad roku, celkový objem transakcí a její průměrná výše ukazují, že už nejde jen o okrajovou část ekonomiky v podobě malých garážových firem.

Jiný, než si představujete

Vzhledem k velikosti startupového prostředí nejde jen o firmy v jednom oboru. Startupové firmy v roce 2022 zaměstnávaly asi 150 tisíc zaměstnanců, podle údajů Českého statistického úřadu ve stejné době v IT firmách a telekomunikacích pracovalo asi 135 tisíc zaměstnanců. Startupové firmy mají velký podíl v IT oborech, ale jsou rozprostřeny i do dalších oborů a činností – od služeb přes obchod až po průmysl v podobě 3D tisku a vývoje nových materiálů. Vzhledem k multioborovému zaměření je přesné rozložení po oborech pravděpodobně nemožné.

Regionální rozložení – nejen Praha

Regionálně dominantním centrem pro sídlo startupu je v České republice Praha, kde se nachází asi dvě třetiny všech startupů. Další větší podíl připadá na jižní Moravu s Brnem, kam připadá asi šestina všech startupů. Rozložení ve zbytku republiky je relativně rovnoměrné, i když mírně vyšší podíl má severní Morava.

Toto regionální rozložení se zásadně neodlišuje od rozložení firem v Česku, kde je také dominantní Praha, v níž jsou registrovány více než dvě pětiny všech firem v České republice, hlavní město s odstupem následuje Jihomoravský kraj. Jinými slovy regionální rozložení startupů nekopíruje jen rozložení vysokých technických škol v ČR (Praha a Brno), ale odráží také rozložení ekonomické aktivity v České republice.

Pestrost podle velikosti a zaměstnanosti

Ve struktuře data ukazují, že startupy jsou typicky spíše mikrofirmy než malé a střední podniky. Z hlediska struktury polovina všech startupů v Česku nemá více než pět zaměstnanců. Dokonce firmy, které mají méně než 20 zaměstnanců, představují na počet tři čtvrtiny všech startupů. „Ovšem startupové podhoubí obsahuje jak mikrofirmy na začátku cesty, tak už i rostoucí úspěšné příběhy,“ upřesňuje Kešner.

Z hlediska celkové zaměstnanosti jsou důležité právě malé a střední firmy, což pak odráží průměrný počet zaměstnanců ve startupu, který dosahuje téměř 40 lidí na jednu firmu. Následují startupy v rozmezí 100–500 zaměstnanců, tvoří více než třetinu všech pracovních míst, i když podle počtu jde jen o 6 % firem.

Rychle rostoucí, část stagnující ekonomiky

Ačkoliv česká ekonomika poslední roky spíše stagnuje, a je dokonce jedinou ekonomikou EU, která se nedostala na předcovidovou úroveň, startupové podhoubí české ekonomiky přesto prochází poslední roky velmi dynamickým vývojem.

Během čtyř let (2018–2022) počet startupů narostl o třetinu. Podobným vývojem prošla i celková zaměstnanost ve startupech, která narostla o třetinu, tedy rostla průměrným tempem 7 % ročně. Ve stejné době se průměrná mzda ve startupech zvýšila asi o 35 %, tj. rostla průměrným tempem 8 % ročně, zatímco průměrná mzda v české ekonomice zvýšila o 26 %.

Toto dynamické prostředí odráží i překotný vývoj z hlediska financování, který se mezi roky 2018 a 2022 zvýšil na 16násobek z více než 2 miliard korun v roce 2018 na rekordních 37 miliard v roce 2022. Průměrná výše transakce vzrostla z 35 milionů korun na 256 milionů. V roce 2022 objem transakcí v evropských startupech dosáhl asi 82 mld. amerických dolarů, podíl České republiky tudíž činil asi 2 %, což je dvojnásobek, než je podíl české ekonomiky na evropské ekonomice.

Tyto souhrnné údaje z hlediska financování zahrnují širokou paletu transakcí. V řadě případů šlo o standardní zvyšování základního kapitálu ve společnostech ze strany investorů. Některé společnosti mimo rané fáze vývoje využívaly také dluhové financování a hybridní nástroje na pomezí kapitálu a dluhu. Statistiky financování zahrnují i prodeje firem, tzv. exity. „I tento rozměr ukazuje velkou pestrost startupového prostředí a obtížnost ho zařadit do jednoduchých škatulek,“ upozorňuje Kešner.

Ani mytický jednorožec, ani prázdný buzzword

Startup v české ekonomice není mytický jednorožec ani prázdný buzzword, tedy jen pojem, který je nějakou dobu populární používat. „Startupové prostředí se postupně stalo nedílnou součástí české ekonomiky a má větší význam, než si široká veřejnost možná uvědomuje. Je to také velmi dynamické prostředí, které lze někdy velmi obtížně zařadit do zaběhlých škatulek. Právě tato dynamičnost, jistá nespoutanost a živelnost budou potenciálně vytvářet rostoucí tlak na stát a jeho regulace, které se například týkají trhu práce či zdanění, a to včetně zdanění práce,“ shrnuje výsledky reportu Sklenář.