Automobilový průmysl čekají velké změny a přežijí jen ti největší, myslí si odborník na automobilový průmysl a portfolio manažer J&T Investiční společnosti Michal Semotan. Na druhé straně scénáře, podle nichž například VW čeká osud Nokie, jsou přehnané. Jak se bude vyvíjet trh s auty? Které značky budou v kurzu, a které naopak čeká výrazný propad? Nejen o tom se dočtete v rozhovoru s Michalem Semotanem.
V těchto dnech vrcholí výsledková sezona. Jak jste zatím spokojen s výsledky držených a sledovaných firem?
V zásadě musím říct, že s výsledky jako takovými jsem poměrně spokojen. Ale ne vždy to trh pochopil tak jako já. Skoro bych řekl, že to asi pochopil obráceně. Na dvou společnostech mě překvapilo, jak dokázal být trh negativní bezprostředně po zveřejněných číslech, později se to trochu uklidnilo. Šlo o Airbnb, kde se to uklidnilo více, hůře dopadl Qualcomm.
Tyto firmy držíte?
Ano, máme je v portfoliu. Začnu s Airbnb, které dosáhlo ve druhém kvartálu podle mě super čísel, meziroční růst zisku o 75 procent, překonání konsensu o 27 procent, dlouhodobější pronájmy drží podíl 18 procent na celkových pronájmech, což je důležité.
Co se trhu nelíbilo?
Trochu to, že se nezvedají ceny za přenocování. Těsně po výsledcích akcie klesala, pak se situace uklidnila, ale i tak je níže. Držíme dále, cestování má nadále silnou poptávku, nečekám změnu. No a druhou společností byl producent čipů Qualcomm, kde došlo k velkému zpomalení, ale očekávanému, díky nižším dodávkám do mobilů, a tady už akcie odepsaly více než 10 procent, když výhled byl o něco slabší. Čísla i valuace na Qualcommu jsou pořád z mého pohledu zajímavé, nebezpečí asi opravdu přichází díky možnému zpomalení v Číně a produkce čipů pro automotive je zatím v celkovém poměru produkce nízká.
Jak s Qualcommem naložíte?
Dále držíme.
Zaměřil bych se na automobilky. Jak se těm daří?
Nadále pokračuje postcovidový trend, kdy se vyrábí měně automobilů, za vyšší cenu. Je to dáno jednak vyšší standardní bezpečnostní a komfortní výbavou, jednak reakcí na rostoucí náklady. Obecně jsou marže automobilek vyšší než před covidovým obdobím, už si nemůžete zajít do autosalonu, a žádat 20% slevu, jak bylo zvykem dříve. Automobilová branže je složitá, náročná na logistiku, vývoj, proto každé zaškobrtnutí v systému pošle zisky a akcie dolů, ale já zatím žádné velké škobrtání nevidím. Prémiové značky jako je Porsche, BMW i Mercedes jedou téměř naplno, o poptávku se strachovat nemusí a není zde zatím takový tlak z čínské konkurence. Více pod tlakem jsou retailové značky, které nezachytily nástup elektromobility, a především v Číně to mají obtížené díky silné domácí konkurenci.
A co konkrétně německé automobilky?
Rozdělme to opět. Porsche jede evidentně na vlně silné poptávky, updatnutý Cayenne vygeneruje další tisíce objednávek. 911ka se nestíhá vyrábět, jaká je poptávka. Výrobu Taycanu trochu brzdí dodávky dílů – ale jinak čekám pokračující růst výroby, tržeb a solidní marže. Nemám pochyb o úspěchu v dalších letech. Obdobné je to u BMW a Mercedesu, zde však může dojít k ořezání nabídky a extrémně důležité bude přijetí nových řad vyšší střední třídy BMW 5/i5 a Mercedesu E. Pokud ty uspějí, povezou se dále na vlně vysokých marží a zisků poblíž maximálních úrovní. Malinko mám v tomhle směru více strach o BMW. Nová 5ka je trochu kontroverzní designem, a i důraz pohonu na elektrická provedení nemusí být v tomto segmentu tím správným krokem. Tedy to je čistě můj osobní názor.
A VW? Přeci jen právě na něj můžou například podle Economistu dopadnout paradigmatické změny nejvíc.
Volkswagenu se daří v Evropě, stabilizoval výrobu a snižuje počet modelů logicky. Na problémy s konkurencí v Číně zareagoval podle mě výborně – spolupráce se SAIC, se kterým vyráběl dříve i klasické spalováky, přechází v elektromobilitu a využití SAIC platforem. VW nainvestoval i do Xpengu – čínské prémiové značky zabývající se produkcí elektromobilů. Tyto kroky jdou podle mě velmi správným směrem, pozitivní výsledky ale nepřijdou hned v příštím kvartále, ale v dalších letech a já v tomto Volkswagenu nadále věřím.
Takže scénář Economistu, který nevylučuje možnost, že by se VW mohl vydat cestou Nokie na přelomu nultých a desátých let, podle vás nehrozí?
Z mého pohledu je to nesmysl, a myslím, že někteří novináři se dost snaží o senzaci za každou cenu. Důvody jsem popsal, pokud se budu mýlit, tak napíšu veřejnou omluvu a posypu si popel na hlavu… Domnívám se, že VW transformaci na elektromobilitu zvládne, a bude pokračovat jako jeden z hlavních světových hráčů i nadále. A to i za cenu toho, že jejich podíl v Číně se sníží. To vůbec nezpochybňuji. To je realita a bude to realita příštích let.
BYD se stal jedničkou elektromobility ve Švédsku, jako v první evropské zemi. Co to znamená pro budoucí výnosy evropských značek?
Rozhodně je potřeba se mít na pozoru před čínskou konkurencí – BYD je jedním z hlavních hráčů v tomto tažení. Postupně jsem sledoval vývoj čínských značek na autosalonech, když se ještě konaly a progres tam byl rok od roku větší. To se urychlilo s nástupem elektromobility, kde evropské značky ztratily konkurenční výhodu v oblasti kombinace efektivního spalovacího motoru v kombinaci s převodovkou. V tomto směru již čínské značky na poli elektromotoru neztrácí. Já myslím, že to bude podobné jako s nástupem korejských výrobců aut. Vystrčí drápky, uchytí se prvními prodeji v Evropě, ale reálnou hrozbou budou, až tu postaví továrnu a evropští zákazníci si koupí čínské auto Made in Europe. V tu chvíli to bude opravdu tvrdá konkurence, s kterou se bude muset počítat, odhaduji tu dobu na tři až pět let.
Zmínil jste spojení VW a SAIC. Je to jedna z cest, jak se evropské značky zachrání?
Myslím, že spolupráce je cestou k přežití – a ono to bude platit i pro čínské a jiné automobilky. Ten trh je nesmírně složitý a náročný na výrobu a logistiku, a vydělat můžete jen na velkých objemech, takže přežijí jen nejsilnější uskupení, a v rámci toho budou čínské značky silnými partnery/vlastníky/podílníky. Kritické to může být pro japonské i americké automobilky. Během deseti let uvidíme silnou koncentraci v odvětví a zánik řady menších výrobců, jak méně známých značek (např. čínských), tak ve světě známých výrobců. Smysl má fungování koncernů ve stylu Stellantis (spolupráce evropských a amerických značek + nutnost prémiové značky v tomto uskupení), v tom má právě Volkswagen výhodu. A to přesto, že některé značky i v rámci koncernu mohou zaniknout.
Které?
Teď budu zcela spekulovat, ale možná Seat nebo i Audi.