NFT na trhu s uměním

NFT, takzvané non-fugible tokeny (v překladu „nezastupitelné tokeny"), utvářejí novou podobu digitalizovaných sběratelských artiklů, tvoří naprosto unikátní individualizované exempláře. Co to znamená? Zatímco například jedno euro nebo jeden bitcoin můžete libovolně vyměnit za jiné euro či virtuální měnu a budou mít stejnou hodnotu i funkci, v případě tzv. nifties se jedná opravdu jen o jednu digitální verzi, která nejde libovolně vyměnit. Vaše jméno jako majitele je nezfalšovatelně zapsáno v blockchainu (nejčastěji v rámci Etherea), a vy se tak nemusíte bát, že by se někde na světě prodávaly jeho neautorizované kopie.

Nejčastěji se sběratelské NFT tvoří v rámci umění. Nemusí se však jednat jen o výtvarné digitální „produkty", ale například i o hudbu či text. Nejlépe se ale stále prodávají nifties ve vizuální podobě. Náznaky tohoto rostoucího fenoménu začaly už společně s velkým boomem kryptoměn v roce 2017, kdy se na platformě blockchain objevily tzv. CryptoKitties – virtuální kočičky. Pamatujete si na Tamagoči? Na podobném principu fungovaly i tato digitální animovaná zvířátka, která jste si mohli koupit prostřednictvím kryptoměn a pak se o ně pečlivě starat. Mezi nejdražší z kryptokočiček patří Dragon, za kterou její nový páníček zaplatil 170 tisíc dolarů.

Do širšího povědomí veřejnosti se však NFT dostaly až počátkem března tohoto roku nepřímo díky Banksymu. Jeho dílo Morons (2006) skupina nadšenců do kryptoměn nazvané Injective Protocol zakoupila za necelých sto tisíc dolarů, aby dílo následně digitalizovala, spálila na popel a jeho jedinou originální virtuální podobu nabídla světu na prodej jako NFT. A ten po něm skočil. Digitální verze obrazu na aukční prodej van Goghovy slunečnice v roce 1987 za 40 milionů dolarů s popisem „I can not believe you morons actually buy this sh * t.“ („Nemůžu uvěřit, že si to vy pitomci skutečně koupíte.“) se jako nifty prodala za 382 tisíc dolarů, respektive 228,69 ETH.

V první polovině března NFT vzbudily znovu rozruch, když jejich prodeji dala šanci i jedna z největších aukčních síní světa. Christie‘s do své online aukční nabídky zahrnula NFT koláž vytvořenou umělcem Mikem Winkelmannem alias Beeple s názvem Everydays – The First 5000 Days. Souhrnné dílo začalo vznikat před více než třinácti lety, kdy se umělec zavázal vytvořit každý den digitální obrázek reflektující společnost posedlou technologiemi a strachem z nich.

Všech 5000 uměleckých děl, která od té doby vznikla, se objevilo na online platformě Christie‘s 25. února s otevírací sumou 100 dolarů. Netrvalo dlouho a částka se vyšplhala na příhozy v hodnotě 1 milionu dolarů, které se postupně zvyšovaly až na 9 milionů dolarů v den před ukončením aukce. Co ale asi nikdo nečekal, byla situace, kterou přinesl poslední den, resp. poslední minuty aukce, kdy se příhozy pohybovaly v 10 až 15milionových částkách. Webovou stránku společnosti Christie 's během posledních minut aukce sledovalo 22 milionů návštěvníků. Nakonec se cena za Beepleho nifties vyšplhala na 69 346 250 amerických dolarů. Umělec, který ještě do nedávné doby prodal nejdražší tisk svých digitálních prací za 100 dolarů, se tak zařadil po bok nejdražších současných umělců na světě – Davida Hockneyho a Jeffa Koonse.

S NFT si ale pohrávají i výrazně známější postavy světa současného umění. Jedním z těch, kteří s touto platformou pracují jako se svébytným uměleckým dílem, je i americký sochař Daniel Arsham. Jeho díla mají specifickou vizualitu pracující často s principem postupné zdánlivé zkázy, zvětrávání a rozpadávání kamene. Tento prvek dokázal umělec přenést i do digitální podoby a představil sérii digitálních soch ve fiktivním architektonickém prostoru, které se proměňují, rozpadají a znovu rekonstruují v závislosti na čase, kdy si je jejich divák prohlíží.

Ve stejné době, kdy Arsham představoval své pojetí NFT, proběhla u Christie’s další dlouho očekávaná aukce, tentokrát avatarů Cryptopunks. Cryptopunks jsou série asi deseti tisíc digitálních postaviček, které vytvořilo dvoučlenné americké studio Larva Labs v roce 2017 a dnes jsou považovány v podstatě za kultovní. Tyto vizuálně velmi dobře rozpoznatelné rozpixelované obličeje jsou vždy unikátní různou kombinací prvků, rysů, doplňků a barev. Omračující částku za Beeplovu koláž květnová aukce u Christie’s sice nepředčila, i tak padlo číslo výrazně nad původním cenovým odhadem. Noví majitelé devíti Cryptopunks za ně dohromady zaplatili necelých 17 milionů dolarů, v přepočtu 358 milionů korun. Pro svět kryptoumění se tak jedná o další významný milník, už jen proto, že se ho aktivně účastní jeden z nejtradičnějších hráčů na trhu.

Když je řeč o tradičních hráčích, musíme zmínit ještě jednu událost ze světa NFT, která mnohé z nás překvapila. Rozčeření vod má tentokrát na svědomí věhlasná florentská galerie Uffizi, notoricky známá především díky vrcholným ukázkám renesančních děl ve svých sbírkách. Ta se rozhodla z některých děl ve svých sbírkách vytvořit NFT, zpeněžit je, a dotovat tak své ztráty z koronavirové uzávěry. A rozhodně při tom nemíří nízko: prvním takovým dílem bylo ikonické Michelangelovo Tondo Doni, jehož NFT verzi galerie prodala za 140 000 dolarů. Uffizi tak znovu dokazuje, že se nebojí následovat nejnovější trendy na poli umění.

Příběhů kolem NFT je celá řada a téměř každý den se objevuje nové umělecké dílo, nová instituce nebo zajímavý obchod související s kryptouměním. NFT lze sotva hodnotit měřítky, na která jsme si zvykli na trhu s uměním. Jedná se nejen o jiný trh, ale do značné míry i o jiný produkt a jinou formu emoční investice. Jakkoliv se NFT jakožto digitální forma sběratelských předmětů v některých ohledech sběratelství umění blíží, na kryptotrhu se hraje podle zcela jiných pravidel. Tomu také odpovídají nejen bombastické nárůsty aukčních výsledků NFT zmíněné v tomto článku, ale i větší investiční riziko. Ostře sledované položky plní novinové titulky, ale zástupy dalších děl už tak enormní růst nezaznamenávají. Jako trend ovšem rozhodně stojí za sledování a ani my z něj oči jen tak nespustíme.