I umělecký trh loni ovládla situace související se světovou pandemií a ten se nové situaci musel rychle přizpůsobit. S nastalou situací se však popral nejlépe, jak dovedl. Během roku se tak postupně zformovaly tři hlavní prodejní formáty: online aukce, buy now platformy a především všudypřítomné online viewing rooms. Celkové výsledky za loňský rok nakonec nejsou tak zoufalé, jak ještě na jaře mnozí odhadovali.
S postupnými lockdowny v jarních měsících se svezlo i uzavření galerií či hlavních veletrhů sezony. Virtuální výstavní prostory, pro které se ustálil název online viewing rooms a z něj vyplývající zkratka OVR, tak za poslední rok zaplavily v podstatě všechny segmenty mezinárodního trhu s uměním. Využívají ho veletrhy, samostatní galeristé, ale i některé aukční domy.
Podoby se různí a pohybují se na široké škále od jednoduchých prezentací, které si vystačí s fotografií díla a textovým popiskem, přes důmyslné 3D modely místností až po technologicky vyspělé OVR ve virtuální realitě. V tomto případě ovšem neplatí rovnice, čím technologicky vyspělejší, tím úspěšnější. Na některé výstavní místnosti precizně vypracované ve virtuální realitě si jejich návštěvníci dokonce stěžovali, že se jim v nich dělá špatně.
Pionýrem viewing rooms byla galerie Davida Zwirnera (úvodní foto), která tuto formu virtuální prezentace využívala ještě dávno před koronavirovou krizí, a to od roku 2017. O rok později ji následovala Gagosian Gallery a v loňském covidovém roce se ke galeristům přidal v podstatě zbytek umělecké scény.
Stejný princip se rozhodla využít i většina světových veletrhů. Zřejmě prvním z nich byl březnový Art Basel Hong Kong. Zúčastnilo se ho 235 vystavovatelů, kteří představili více než 2000 uměleckých děl v cenové relaci mezi 750 a 3 miliony dolarů, a navštívilo ho 250 tisíc virtuálních uživatelů. Ukázalo se, že se jedná o funkční alternativu zrušených veletrhů a spustila se lavina virtuálních projektů. Záhy se ale ukázal zásadní uživatelský rozdíl oproti živým výstavám. Na těch se návštěvníci můžou relativně v klidu procházet, rozhlížet a vybírat umělecká díla. Záplava místností a fotografií děl na obrazovce počítače je ale mnohem hůře stravitelná, jakkoliv se může jednat o úplně stejné množství umění. Rychle se projevující „digital fatigue“ se jako první rozhodl usměrnit opět Art Basel, který kromě online verzí svých původně naplánovaných veletrhů otevřel ještě několik dalších OVR. Při těch už pořadatelé limitovali nejen počet galeristů (maximálně 100), ale i počet děl, která smí prezentovat (maximálně 6).
Za pozornost stojí i obchodní modely pořadatelů veletrhů, kteří kromě návštěvnického vstupného vydělávají především na poplatcích vystavovatelů. Ty se například v Basileji pohybují na škále od 10 tisíc do 112 tisíc švýcarských franků (v přepočtu přibližně 240 tisíc až 2,6 milionu českých korun). Právě Art Basel byl spolu s Frieze mezi prvními, kdo začal vybírat poplatky i za své virtuální místnosti. Ceny obou veletrhů jsou podobné a pohybují se v přepočtu kolem 100 tisíc korun.
Privátní prodeje offline
Nejvýraznější aukční domy za loňský rok reportují nejvyšší privátní prodeje ve své historii, k čemuž přispěly právě i zavřené veletrhy. Mluvčí Christie´s uvedli, že v roce 2020 prodala síň více děl převyšujících hodnotu 25 milionů dolarů privátně než veřejně v rámci aukcí. Takto prodala díla v celkové hodnotě 1,3 miliardy, což je 57procentní vzestup v meziročním srovnání. Sotheby´s utržila v privátních prodejích dokonce 1,5 miliardy dolarů a zaznamenala tak 50procentní nárůst oproti roku 2019.
Sběratelé a nákupy umění v roce 2020
Apetit sběratelů umění tedy i navzdory pandemii neuhasl, i když nákupy následovaly do značné míry typický krizový scénář sázení na ověřená jména. Umělecký trh zaznamenal také příliv nových účastníků trhu z řad tzv. mileniálů, sběratelů do 40 let. Ti pocházeli zejména z oblasti technologických byznysů a v primárně online nákupním prostředí proto byli jako doma. Tento segment kromě umění také nejvíce sázel na collectibles a luxusní komodity. U mladších dražitelů tak skončilo mnoho top položek z aukcí šperků, kabelek, japonských whisky, dresů či sportovních tenisek.
Avšak ani dlouhodobí sběratelé se z trhu nestáhli. Zajímavý průzkum v polovině roku provedl Art Basel klasicky ve spolupráci s UBS, přičemž se zaměřil na top sběratele z nejrozvinutějších trhů. Celkem 92 % respondentů z USA, Velké Británie a Hongkongu v prvních šesti měsících roku 2020 do svých sbírek zakoupilo umělecké dílo, 59 % z nich dokonce uvedlo, že aktuální situace u nich zájem o nákup umění ještě naopak zvýšila. Trh, kterému se navzdory pandemii povedlo dokonce loni ještě vyrůst, je Asie, zejména Hongkong. Obrat se zde vyšplhal na 726 milionů dolarů, což je o 11 % více než v roce 2019.
Zajímavosti z uměleckého trhu
Zajímavým úkazem loňského roku byly tři položky, které se dostaly mezi top prodeje roku a nepatřily ani do oblasti poválečného a současného umění, ani k moderně, dokonce ani mezi klasiky starého umění. Jednalo se o dva svědky staré Číny a jeden exemplář pamatující doby ještě před úsvitem lidstva.
Druhým nejdráže prodaným dílem v celkovém přehledu loňského roku byl starý čínský svitek od umělce Wu Bina ze 17. století. Aukční dům Poly Auctions v Pekingu šel na prodej tohoto unikátu chytře, nezveřejnil odhadovanou cenu díla a oznámil pouze, že zájemci o artefakt musí nejprve zaplatit vklad ve výši v přepočtu téměř 4,5 milionu dolarů. Aukční bitva o dílo trvala téměř hodinu. Dosažená cena v přepočtu 76,6 milionu dolarů z něj činí nejdražší čínskou klasickou malbu, která se kdy prodala.
Do první desítky nejdražších děl loňského roku se dostal rovněž další čínský svitek. Tentokrát ještě starší než ten předchozí. Svitek nazvaný v angličtině Five Drunken Princes Returning on Horseback od Ren Renfy pochází někdy z přelomu 13. a 14. století. Nový majitel za nabízenou položku, jejíž nejvyšší odhadovaná cena byla 15,5 milionu dolarů, zaplatil v přepočtu 39,4 milionu dolarů.
Třetím bezprecedentním výsledkem loňského roku se stal prodej kostry tyranosaura rexe pojmenované Stan. Kromě dosažené částky, která byla přibližně desetinásobkem původního odhadu, byl tento prodej zajímavý i v tom, že se uskutečnil v rámci dražby umění 20. století. Proč? Podle organizátorů aukce z Christie´s proto, že právě začátkem 20. století se lidstvo s tímto vyhynulým predátorem seznámilo. Jeho pozůstatky tehdy poprvé zdokumentoval legendární paleontolog Barnum Brown. Krátce poté se stala postava T-rexe předmětem globální fascinace a nejobávanější z dinosaurů pronikl do kinematografie. Kostra je tak podle Christie´s důležitým symbolem nejen ztraceného pravěkého světa, ale i minulého století. „Je to takový ikonický kousek 20. století, a tak dobře zapadá do kontextu, který mu nabízíme. Archetyp, filmová hvězda, popkulturní osobnost, je tedy velmi vhodné, aby Stan debutoval v aukci vedle mistrovských děl moderního a současného umění, “ uváděla aukční síň na svých stránkách před dražbou. Tento husarský kousek se síni nakonec vydařil více, než kdokoliv předpokládal, když byl Stan prodán s aukční přirážkou za 31,8 milionu dolarů.
Segment, který však přes všechno online úsilí dostal loni nejvíce na frak, je současné umění. Soudobí autoři se nejvíce prodávají na veletrzích a přímo z galerijního sektoru, který byl loni nejvíce nastalou situací poznamenán. A ani na aukcích se současnému umění tolik nedařilo. Objem prodejů v této kategorii činil 857 milionů dolarů, což je propad o 39 procent v meziročním srovnání. Přesto nejdráže prodané dílo loňského roku spadá do této kategorie. Jedná se o triptych Francise Bacona z roku 1981 inspirovaný Aischylovou trilogií Oresteia z 5. století př. n. l. Ten patří mezi Baconova nejambicióznější díla zobrazující v celém rozsahu umělcovu ikonografii. Nový majitel byl proto za dílo byl ochoten zaplatit 84,55 milionu dolarů.
Co bude dál?
Trh s uměním bezpochyby udělal ohromný skok a kvůli covidové krizi se mu podařilo zinstitucionalizovat online prostředí. Otázka ale zní, na jak dlouho? Zůstane už podíl online prodejů i po krizi? Budou se nadále využívat a rozvíjet nové formy prodeje? Začnou sběratelé preferovat pohodlné onlinové prostředí oproti fyzickému cestování napříč kontinenty? Odpovědi na tyto otázky neznáme, nabízíme ale předpoklad.
Fyzický trh s uměním bude zřejmě fungovat mnohem lokálněji. Těžit z toho budou menší veletrhy soustředěné na místní umělce a hlavně místní sběratele. Digitální platformy jistě budou mít stále své místo mezi uznávanými formami prodeje a jejich obraty porostou, budou ale poznamenané velkou digitální únavou svých uživatelů. Větší úspěch budou pravděpodobně slavit ty, které se soustředí na menší objem kvalitního umění. Obrat online trhu s uměním jistě oproti předkrizovým letům opět poroste, covidový rok 2020 (a možná 2021) ale zřejmě zůstane spíše výjimečným výkyvem v jinak umírněnější růstové křivce.
VYUŽIJTE SLUŽEB ODBORNÍKŮ
Chcete-li si pořídit nějaký zajímavý umělecký kousek a rádi byste se s někým o výběru poradili, neváhejte se obrátit na Art Servis. Naše specialistky na umění Valérie Dvořákova a Anna Pulkertová vám pomohou zorientovat se na současné umělecké scéně, vytipují pro vás vhodná díla a autory a zajistí vše od nákupu, přes transport až po pojištění.
Stačí napsat na artservis@jtbank.cz