Dění na světovém trhu
Druhý červnový týden byl ve znamení zasedání ECB, dalších oznámení o Íránu a o vstupu SpaceX na veřejné trhy. ECB potvrdila očekávání a zvýšila sazby o 25 b.b. bodů na 2,25 % mimo jiné v reakci na inflační tlaky pramenící z konfliktu na Blízkém východě. Co se výhledu týkalo, zůstala Lagardeová otevřená všem možnostem. Tedy nepřihlásila se k dalšímu zvýšení, ale upozornila, že přetrvávající konflikt v Íránu a s ním spojené cenové tlaky by byly ECB reflektovány, pokud by přetrvávaly. Válka v Íránu se opětovně nesla v rozporuplných prohlášeních a krocích v rámci vyjednávání. Došlo k dalším přestřelkám v regionu a výhružkám z vícero stran. Nicméně ke konci týdne situaci klidnil D. Trump, který prohlásil, že považuje válku za vyřešenou a podpis dohody by měl následovat za několik dnů. Íránská strana se vyjádřila k bodům potenciální dohody, což trh vnímal jako možné přiblížení diplomatického kroku, který slibuje americký prezident již delší dobu. Cena ropy se na zmíněné informace podívala hlouběji pod 90 USD/bbl (Brent) v průběhu pátečního obchodování. Významnou tržní událostí byl páteční vstup společnosti SpaceX na veřejné trhy (tzv. IPO). Nabízený objem 75 mld. USD katapultoval událost na historicky nejvyšší IPO a samotnou firmu s tržní kapitalizací 1,8 bln. USD mezi deset největších firem světa dle tržní kapitalizace. Ještě doplníme americká makrodata, kde tamní spotřebitelská inflace CPI vzrostla dle očekávání na 4,2 % r/r a zůstává vysoko nad inflačním cílem Fedu (2,0 %). Přeliv aktiv v návaznosti na snahu o vstup do SpaceX a protichůdné informace z Blízkého východu znamenaly nakonec neutrální dopad na americké akciové indexy. Konkrétně pak akciové indexy v USA měřeno indexem S&P 500 zakončily týden na zelené nule +0,1 % t/t. Evropa pak prostřednictvím indexu EuroStoxx 600 výše o +1,2 % t/t. Domácí index PX zakončil výše o 1,4 % t/t na 2562,1 bodu.
Společnosti na BCPP
Elevion Group, součást skupiny ČEZ, podepsal dohodu o akvizici 100% podílu ve společnosti Techen Solutions GmbH, která je druhým největším dodavatelem tepla v Německu. Společnost spravuje 2 278 energetických zdrojů o celkovém instalovaném výkonu 539 MWt a obsluhuje více než 2 600 rezidenčních a komerčních zákazníků. Transakce by měla být dokončena v druhé polovině tohoto roku po získání potřebných schválení ze strany regulátora. ČEZ tímto krokem posiluje svou pozici v sektoru poskytování energetických služeb v Německu, tedy segmentu, který by měl podle rozhodnutí valné hromady být převeden do nově vzniklé dceřiné společnosti. Bližší informace o transakci nebyly zveřejněny. ČEZ zakončil páteční seanci na 1247 Kč (-0,9 % t/t).
Amsterdamská burza ve své kvartální revizi indexů oznámila, že do svého indexu AMX nově zařadí akcie společnosti Czechoslovak Group (CSG), které se na burze obchodují od ledna 2026. K zařazení do indexu dojde 22. 6. 2026, což znamená, že investoři sledující tento index budou upravovat váhy firem k závěru obchodování v pátek 19. 6. Titul zakončil pátek na 349,4 Kč (-6,0 % t/t).
Ministr obrany Jaromír Zůna pro ČT uvedl, že chce pro rok 2027 výdaje na obranu ve výši 2 % HDP, což by mělo být cca 190 mld. Kč. Šlo by tak o zvýšení o 35 mld. (+22,6 % r/r) oproti letošnímu roku, kdy výdaje dosahují 1,78 % HDP. Přestože současná vláda zbrzdila růst výdajů na obranu oproti plánům předchozí vlády, tento návrh ministra by znamenal obnovení jejich růstu. Vyšší výdaje na obranu mohou urychlit realizaci tendrů jak na větší zbrojní techniku, tak podpořit další nákupy ručních zbraní a malorážové munice, tedy týkat se jak CSG, tak Colt CZ. Colt CZ zakončil týden na 999 Kč (-2,8 % t/t).
Nejlépe se v rámci pražské burzy v uplynulém týdnu dařilo opětovně Dosan ŠP (+6,2 % t/t na 495 Kč). Společnost již před dvěma týdny představila vyšší než očekávaný návrh hrubé dividendy 28 Kč/akcii (6,0% hrubý div. výnos) a současně potvrdila solidní růst dlouhodobých objednávek. Naopak největší ztráty si připsaly akcie společnosti CSG (-6,0 % t/t na 349,4 Kč). Obranný segment byl v průběhu týdne pod prodejním tlakem potenciálně kvůli blížící se dohodě na Blízkém východě.
Výhled na příští týden
Příští týden budou investoři sledovat zasedání Fedu, možné výrazné přiblížení zklidnění situace na Blízkém východě a technický faktor převážení několika indexů a derivátových obchodů. Zasedání Fedu (17. 6.) poprvé pod novým šéfem K. Warshem by mělo ponechat sazby beze změny. O to více se bude sledovat vystoupení K. Warshe, který by měl představit svůj přístup k řízení měnové politiky. Tato událost bude mít sílu rozhýbat finanční trhy na obě strany. V pátek pak dojde k technickému faktoru převážení hned několika indexů včetně FTSE, CECE, DAX, PX apod. a derivátových obchodů (tzv. „quadruple witching“ den). Zmíněné převážení sebou přináší tradičně zvýšenou volatilitu i objemy. Celkově jsme na příští týden nadále obezřetní. Pozitivní informací by bylo dosažení dohody o ukončení konfliktu na Blízkém východě, kde se spekuluje o začátku týdne u příležitosti setkání G7 (15-17.6.). Ale situace je jako již tradičně nepřehledná a veřejnost nemá dostatečné informace. Současně již byla dohoda dle slov D. Trumpa blízko několikrát a prozatím k podepsání nedošlo. Vedle Íránu může vystoupení nového šéfa Fedu na trh přinést nejistotu s jeho novým přístupem k měnové politice USA.
V pátek dojde technicky k zařazení akcií společnosti Czechoslovak Group (CSG) do indexu AMX Amsterdamské burzy. Tradičně zařazení do nového indexu sebou přináší zvýšený zájem investorů, kteří daný index sledují.
Rozhodnutí o měnověpolitické sazbě ČNB (18. 6.) přijde týden poté, co ECB zvýšila svoji úrokovou sazbu v reakci na energetický šok pramenící z války v Íránu. Ten dopadá také na českou ekonomiku, byť inflace v květnu zpomalila svoji dynamiku a byla jen lehce nad 2% cílem. Tržní očekávání jsou rozpolcená a téměř padesát na padesát situaci ohledně potenciálního zvýšení hodnotím i J&T Banka, byť se mírně i nadále přikláníme k ponechání sazeb na stávající úrovni na aktuálním jednání a jejich následnému zvýšení později v roce. Vzhledem k jestřábím vyjádření některých členů bankovní rady v uplynulém týdnu by ale případně zvýšení nemělo na trhy dopadnout jak plně neočekávaný šok.
Z makroekonomických zpráv bude nejsledovanější středeční zasedání centrální banky USA Fedu, které bude řídit poprvé jeho nový šéf Kevin Warsh. Trh pro toto zasedání očekává stabilitu úrokových sazeb. O sazbách bude rozhodovat také centrální banka Japonska, a to už v pondělí. V tomto případě trh očekává zvýšení sazeb o 25 b. b. z aktuální úrovně 0,75 %. Ve čtvrtek zasednou k měnověpolitickému jednání také centrální bankéři v Londýně, zde se očekává ze strany Bank of England ponechání sazeb na současné úrovni (3,45 %). Taktéž ve čtvrtek budou rozhodovat o nastavení tuzemských úrokových sazeb bankéři na Příkopech. Trh aktuálně přikládá přesně stejnou pravděpodobnost stabilitě sazeb i jejich zvýšení o 25 b. b. na 3,75 %. Vedle měnové politiky budou sledovaná data zahrnovat pondělní údaje o průmyslové produkci (oč. 4,3 % r/r) a maloobchodních tržbách (oč. -0,2 % r/r) v Číně za květen a ZEW indikátor ekonomického sentimentu za červen v Německu. Ve středu bude trhy zajímat květnový vývoj maloobchodních tržeb v USA (oč. 0,5 % m/m) a květnová inflace ve Velké Británii (oč. 3,0 % r/r). Týden uzavřou páteční data o květnové inflaci v Japonsku (oč. 1,5 % r/r). Z české ekonomiky vyjdou tento týden pouze úterní data o cenách výrobců za květen (oč. 2,3 % r/r).