Centrální banky se vrací do nových vod

2-minutové čtení
J&T specialista
sdílení

Petr jako hlavní ekonom sleduje údaje z ekonomiky a finančních trhů, které následně analyzuje, prezentuje a komunikuje dále. Cílem jeho práce je co nejvíce zlepšit výchozí bod pro správné rozhodování o investicích a dalších krocích banky. 


Centrální banky se vrací do nových vod
#Trendy#Ekonomika#Zlato

Od roku 1971 přestaly být peníze jakkoliv napojené na zlato. Následující dekády centrální banky v různých vlnách hledaly kritéria, podle kterých mají dělat svoji měnovou politiku. Následně v některých centrálních bankách došly k závěru, že držba zlata v trezorech je nákladná, zlato k ničemu nepotřebují, a začaly ho masivně a dokonce koordinovaně prodávat. Tento trend se nevyhnul ani naší České národní bance, která v letech 1997 a 1998 prodala 56 tun ze 70 tun zlata, které původně měla.


Po roce 2008 se měnová politika pustila do řady experimentů, od nulových a záporných sazeb až po zvětšování bilance přes nákupy široké palety finančních aktiv. Poslední dva roky přináší obrat nejen v nárůstu úrokových sazeb, ale centrální banky ve více ohledech téměř negují řadu kroků, které dělaly poslední dekády.

První novinkou je, že úrokové sazby by v budoucnu měly být standardně vyšší než inflace. Vedle toho centrální banky začaly různými cestami snižovat své bilance a některá aktiva už nechtějí držet vůbec.

Celosvětově začínají nakupovat zlato a nahrazovat jím v bilanci jiná aktiva. V současnosti se téměř rozjíždí zlatá horečka. Před 20–30 lety centrální banky globálně prodávaly zlato tempem 200–300 tun ročně. Kolem roku 2010 se prodeje zastavily a centrální banky prováděly první nákupy. Vloni nákupy zlata centrálními bankami dosáhly 1100 tun. Letos jen první 3 kvartály do trezorů centrálních bank přibylo 800 tun zlata a pravděpodobně půjde o nový rekordní výsledek. Regionálně jsou kupci pestře rozčlenění, letos je na prvním místě Čína a na druhém polská centrální banka, která jen letos nakoupila 100 tun zlata a ve zlatě chce držet pětinu své bilance. Domácí ČNB se 6 tunami je letos šestý nejaktivnější kupec zlata.

Centrální banky přitom nemají k těmto nákupům žádný speciální monetární důvod. Někde svoji roli může hrát geopolitika, a to včetně snížení expozice na dolar, někde jde o diverzifikaci bilance. Možná v tom jde i vidět znak toho, že doba experimentů v měnové politice je pryč. Možná i chuť na ně co nejdříve zapomenout. Bude tak zajímavé sledovat, jaké všechny další změny v centrálních bankách nastanou. Zda nákupy zlata jsou izolovaný krok, či součást širších změn v měnové politice.


Upozornění

Uvedené informace představují názor J&T Banka, a.s., který vychází z aktuálně dostupných informací v čase jeho zhotovení k výše uvedenému dni. Uvedené informace nepředstavují nabídku, investiční poradenství, investiční doporučení k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních nástrojů ani analýzu investičních příležitostí. Uvedené prognózy nejsou spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. J&T Banka, a.s., nenese žádnou odpovědnost, která by mohla vzniknout v důsledku použití informací uvedených v tomto materiálu. O případné vhodnosti investičních nástrojů se poraďte se svým bankéřem, investičním zprostředkovatelem nebo jeho vázaným zástupcem.