Program J&T NextGen otevírá nastupující generaci dveře nejen do světa financí. Po týdenní J&T NextGen Academy, která rozvíjela také kreativitu, vyjednávání a další soft skills, se tentokrát děti klientů J&T Banky ponořily hlouběji do světa investic. První Investiční víkend je provedl základními principy a ukázal jim především to, jak o financích a investicích přemýšlet.
Na první pohled různorodá témata spojovala jasná logika. Od základních principů investování vedl program účastníky přes psychologii a emoce ke konkrétním investičním rozhodnutím, širším ekonomickým souvislostem, práci s informacemi a nakonec i umělé inteligenci. Jednadvacet studentů, dětí klientů J&T Banky, si tak během dvou říjnových dnů mohlo vyzkoušet, co všechno vstupuje do promyšlené práce s vlastními financemi.
„Nechtěli jsme investice představovat jako soubor pouček nebo jednotlivých produktů. Program jsme od začátku stavěli tak, aby studentům postupně ukázal různé vrstvy investičního uvažování. Chtěli jsme jim dát dostatečný základ, aby se v tématu dokázali lépe orientovat a třeba udělali i své první vlastní investiční rozhodnutí,“ říká Josef Matějovič, marketingový ředitel J&T Banky.
Od investičních základů k emocím
„Zatímco finanční gramotnost je o tom, jak dokážeme svoje peníze řídit, investiční se zaměřuje na to, jak dobře je necháváme pracovat.“ Těmito slovy otevřel sobotní program junior portfolio manažer J&T Investiční společnosti Oliver Groman. S účastníky pak prošel základní otázky: Proč vůbec investovat? A jakou roli hrají cíle, čas nebo vztah mezi výnosem a rizikem?
Dlouho ale nezůstalo jen u čísel. Psycholog Tomáš Vašák se zaměřil na to, jak naše rozhodování ovlivňuje způsob, jakým mozek pracuje. „Náš mozek je ve své podstatě líný,“ popisoval Vašák. Analytické myšlení je podle něj energeticky náročné, a proto ho používáme mnohem méně, než si myslíme. Častěji spoléháme na intuici, automatické rutiny nebo podvědomé zkratky.
Jak snadno může být náš úsudek ovlivnitelný, si studenti vyzkoušeli přímo na místě. Vašák je nechal bez počítání odhadnout výsledek řady 1 × 2 × 3 až 8, a poté stejného příkladu v opačném pořadí od 8 až k 1. Přestože obě řady mají stejný výsledek, odhady se výrazně lišily. Na jednoduchém experimentu se tak ukázal princip zakotvení: první informace, kterou dostaneme, může ovlivnit celý náš další úsudek. Ve světě investic může podobné zakotvení ovlivnit například to, jak člověk posuzuje cenu nebo hodnotu konkrétní investice.
Psychologii pak Vašák přenesl i do komunikace o penězích. Se studenty otevřel otázku, proč je někdy tak těžké o financích mluvit a jak rozdílně mohou jednotlivé generace vnímat riziko, odpovědnost nebo samotnou hodnotu peněz.
K samotným investicím se účastníci vrátili s Danem Hamerníkem. Investor je nechal nahlédnout pod pokličku svého portfolia a společně se zaměřili na firmy, do kterých v minulosti investoval. Účastníci dostávali pouze informace, které měl v danou chvíli k dispozici i on, a sami zvažovali, zda by akcii koupili. Teprve potom se dozvěděli, jak se situace skutečně vyvíjela.
Na konkrétních příkladech tak bylo dobře vidět, jak těžké je rozhodovat se ve chvíli, kdy ještě nikdo nezná výsledek. Hamerník se studenty probíral nejen své úspěchy, ale také chyby, význam likvidity, sílu složeného úročení nebo rizika spojená s FOMO, sociálními sítěmi a finanční pákou.
„Stock picking je jedna z nejtěžších věcí, co můžete v investování dělat,“ upozorňoval. I správný odhad totiž podle něj nemusí automaticky znamenat zisk a dlouhodobě překonávat trh je obtížné i pro profesionální investory.
Svět kolem nás není kulisa
Druhý den se pozornost přesunula od jednotlivých investičních rozhodnutí k ekonomice a světu kolem nás. Ekonom Dominik Stroukal studentům přiblížil, co hýbe finančními trhy, jaké vazby mezi sebou mají jednotlivé části ekonomiky a proč je při investování důležité sledovat širší souvislosti.
Jedna z jeho hlavních myšlenek směřovala proti snaze předvídat každý další pohyb trhu. Připomněl například výrok nositele Nobelovy ceny Roberta Lucase, který několik let před finanční krizí roku 2008 prohlásil problém hospodářských krizí za vyřešený. Smyslem investování podle Stroukala proto není dokonale předpovídat budoucnost, ale sestavit portfolio tak, aby dokázalo ustát i období, která nikdo přesně nečekal.
Od otázky, co hýbe světem, byl už jen krok k tomu, odkud o něm vlastně čerpáme informace. Josef Holý, odborník na AI a sociální sítě, otevřel téma důvěryhodnosti zdrojů a ukázal, jak snadno může atraktivní forma převážit nad skutečnou odborností.
Přirovnal to k výběru lékaře: u zubaře nás zajímá vzdělání, kvalifikace a výsledky, zatímco finančního influencera si lidé často vybírají podle auta, životního stylu nebo počtu lajků. Právě u informací o penězích je přitom podle něj důležité dívat se mnohem víc na to, kdo radu dává, z čeho vychází a zda ji lze ověřit.
Když AI překvapí i varuje
Na téma důvěryhodnosti informací přirozeně navázala umělá inteligence. Závěr víkendu patřil praktickému workshopu Martina Richtera ze vzdělávací organizace Aignos. Studenti si vyzkoušeli, jak rychle se možnosti generativní umělé inteligence posouvají a že už dávno nejde jen o generování textů nebo obrázků. Pomocí běžného jazyka lze dnes vytvářet funkční prototypy, aplikace nebo hry, pracovat s daty a výrazně si zjednodušit i úkoly, které ještě nedávno vyžadovaly pokročilé technické znalosti.
Vedle příležitostí ale přišla řeč i na druhou stranu technologického vývoje. Rostoucí množství syntetického obsahu komplikuje orientaci v tom, čemu lze věřit, a samotná AI může nabízet velmi přesvědčivé odpovědi, které přitom nejsou správné. Ověřování zdrojů a vlastní úsudek se tak na konci víkendu znovu vrátily jako principy, které se prolínaly téměř celým programem.
Není proto náhodou, že právě AI se opakovaně objevila i ve zpětné vazbě účastníků. Na otázku, co je během víkendu nejvíc překvapilo, jeden z nich jednoduše odpověděl: „Co dokáže AI všechno udělat.“
Jeden víkend, různé pohledy
Přestože studenti přicházeli s rozdílnými zkušenostmi – někteří už se o investování aktivně zajímali, jiní se s řadou témat setkávali poprvé – jednotlivé bloky se během víkendu postupně začaly propojovat.
„Od začátku jsme chtěli, aby jednotlivé bloky nefungovaly jako oddělené přednášky, ale aby se vzájemně doplňovaly a ukazovaly investování z různých úhlů. Během víkendu se pak přirozeně propojovala psychologie s investičním rozhodováním, práce s informacemi s makroekonomií i sociálními sítěmi a kritický úsudek nakonec také s umělou inteligencí. Studenti si tak mohli odnést mnohem ucelenější pohled na to, co všechno do investování vstupuje,“ říká Matějovič.
Nové poznatky přitom nezůstávaly jen v rovině teorie. Účastníci je v průběhu víkendu průběžně vztahovali ke konkrétním investičním situacím a mohli si sami ověřit, jak se jejich pohled na ně s přibývajícími informacemi mění.
Cílem Investičního víkendu není během dvou dnů vychovat hotové investory. Smyslem je nabídnout mladým lidem základ, na kterém mohou dál stavět. „Investiční víkend rozšířil program J&T NextGen o nový formát. Chceme na něj navazovat a postupně otevírat témata, která mladé generaci pomohou lépe se orientovat nejen ve světě financí a investic, ale i v dalších oblastech důležitých pro jejich budoucnost,“ uzavírá Josef Matějovič.