Na akciových trzích v následujících týdnech a měsících bude stále hlavní roli hrát nervozita. Ke konci roku ale začne přibývat investorů, kteří budou chtít nastoupit na měnící se trend včas a vydělat na tom, až akcie začnou růst s poklesem úrokových sazeb centrálních bank, myslí si akciový guru J&T Investiční společnosti Michal Semotan.
Rok 2022 byl pro investory tragický. Ačkoli v jeho závěru a prvním kvartálu letošního roku došlo k mírnému optimismu, investice do akcií stále není takovým eldorádem jako v předchozích letech. Důvodem jsou zejména vyšší úrokové sazby klíčových centrálních bank. Právě spekulace o konci jejich růstu, či možná dokonce poklesu akcie v první části roku vyhnaly k růstu. Podle akciového odborníka J&T Investiční společnosti Michala Semotana se však dala čekat korekce, k níž by mělo dojít zejména ve druhé polovině roku.
„Ta nastala v srpnu, nyní máme takové období, kdy jsme se z poklesu trochu otřepali, ale poklesy myslím ještě dorazí v nejbližších týdnech. Na trhu bylo až moc optimismu a úrokové sazby a jejich budoucí vývoj nyní nahrávají investicím do státních dluhopisů, a tomu nemohou akcie úplně konkurovat. Takže já myslím, že se ještě určité volatility dočkáme a že budeme moci dokoupit některé akciové společnosti na příznivějších valuacích než nyní,“ domnívá se Semotan.
Podle něj v takto nastavené situaci bude na trzích převládat nervozita. „Řada investorů si bude říkat, jestli nemá cenu vyměnit akcie za něco méně rizikového. To vidím jako scénář pro nejbližší měsíce, tedy září a říjen. Ale s blížícím se koncem roku bude přibývat investorů,
kteří naopak budou chtít do akcií nastoupit a budou sázet na pokles úrokových sazeb v roce 2024, což by mělo být pro akcie v dlouhodobějším horizontu pozitivní. Takže se to ve mně pere, nyní opatrnost, a pak do toho výrazněji nastoupit, pokud přijde pokles,“ dodává investor a portfolio manažer fondu J&T Opportunity.
Obrat cyklu?
Investoři tak očekávají na okamžik, kdy klíčové centrální banky, tedy zejména Fed a Evropská centrální banka, začnou opět rozvolňovat měnovou politiku, a to konkrétně opětovným snižováním úrokových sazeb. Centrální bankéři přitom čekají na okamžik, kdy se inflace (zejména takzvaná jádrová) dostane ještě blíže ke dvouprocentnímu cíli. Inflace však například v USA zase postupně nabírá na síle. I proto se prvotní odhady, že by k prvním poklesu sazeb mohlo dojít ještě letos, nejspíš nepotvrdí.
„Počítám s uvolněním měnové politiky až v průběhu roku 2024, pokud by k tomu došlo před koncem roku, bude to z mého pohledu spíše zázrak. Všimněme si ČNB, taky zvedla sazby poměrně rychle a prudce a nyní na těchto úrovních setrvává, podobnou situaci očekávám i u dalších centrálních bank, tj. podrží sazby tam kde jsou nyní do 1. kvartálu 2024,“ myslí si Semotan.
Pro zajímavost dodejme, že v posledních týdnech se v měnové politice odehrála jedna zajímavost: své základní úroky poprvé po mnoha měsících snížila polská centrální banka. Spekuluje se však, že došlo k nějakému nátlaku ze strany vládnoucí strany Právo a spravedlnost, která se tím snaží nahnat politické body před blížícími se volbami.
Investice do polovodičů
V nadcházejících měsících se pak na akciový trh má dostat hned několik zajímavých firem. Tou vůbec nejžhavější přitom je společnost Arm, která vyrábí polovodiče. Půjde o dobrou investici? A je na úpis akcií nové firmy vůbec správná doba? Zde je komentář Michala Semotana.
„Nepochybuji o tom, že se akcie Arm upíší velice snadno, a rozhodně ne levně. Tento sektor je nyní populární v souvislosti s mánií okolo AI. Neplánuji se IPO účastnit, resp. ani nemám ambice dávat do primární nabídky poptávku, protože toto bude souboj velkých hráčů a k nám by se nedostala žádná alokace, nebo jen zcela minimální, v tom jsem realista.“