Zvýší, či nezvýší? To je otázka na Českou národní banku, která již zítra bude rozhodovat o úrokových sazbách. Část ekonomů míní, že by je zvýšit měla, někteří ale také říkají, že k tomu téměř jistě nedojde. Co tlačí na růst sazeb? I na to odpovídal hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Česká národní banka již ve středu 21. června znovu zasedne a bude řešit nastavení měnové politiky. Od loňského jara jsou úrokové sazby na úrovni 7 procent, po nástupu nového guvernéra Aleše Michla však sazby nerostou. Na prozatím posledním zasedáním na počátku května však pro zvýšení sazeb již hlasovali tři ze sedmi členů rady ČNB a i guvernér Michl, výrazný odpůrce zvyšování sazeb, připustil, že už v červnu by sazby mohly jít nahoru.
„Na příštím jednání bankovní rada rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší. Rada je připravena zvýšit sazby, zejména pokud vyhodnotí, že inflace dost rychle neklesá k cíli. Očekávání trhu ohledně načasování prvního snížení sazeb hodnotíme jako předčasná," uvedl tehdy guvernér Michl.
Podle hlavního ekonoma J&T Banky Petra Sklenáře však ke zvýšení sazeb nejspíš nedojde.
„Ve středu 21. června zvýšení sazeb nečekám, byť se asi opět objeví hlasy v bankovní radě pro další zvýšení sazeb,“ uvedl Sklenář.
Hrozí mzdově-inflační spirála?
Hlavní ekonom J&T Banky však připustil, že situace na tuzemském pracovním trhu stále ještě není stabilizovaná. A právě to hovoří pro případné zvýšení sazeb.
„Pro zvýšení skutečně mluví riziko ztráty ‚ukotvenosti inflačních očekávání‘, což se projevuje vyšším růstem mezd. Lapidárně řečeno, po letech zvýšené inflace jsme si zvykli na vyšší růst mezd a předchozí utažení měnové politiky bylo nedostatečné vzhledem k inflačnímu vývoji. To se pak může projevit tím, že až odezní nákladový šok (energie, potraviny), tak inflace v příštím roce nezpomalí na 2 %, ale třeba na 4-5 %,“ dodal Sklenář.
Podle viceguvernérky ČNB Evy Zamrazilové by radu přinutilo opravdu vážně uvažovat o růstu sazeb to, kdyby mzdy v České republice v letošním roce rostly o deset a více procent. Pak by se roztočila takzvaná mzdově-inflační spirála, tedy nebezpečný automatismus, při němž firmy zvyšují mzdy, tím roste množství peněz v oběhu, lidé zvyšují spotřebu, což vede k dalšímu růstu mezd.
Právě této hranici se přitom podle Sklenáře český průmysl blíží.
„Plošný růst mezd kolem 8-10 % naznačuje, že balancujeme na této hraně.“
Fed sazby drží, ECB zvyšuje
ČNB rozhoduje o sazbách týden poté, kdy ECB zvýšila sazby jen o 25 bazických bodů, a americký Fed dokonce po několika měsících poprvé sazby vůbec nezvýšil.
„ECB zvedla úrokové sazby a navíc naznačila, že v červenci je zvýší znova a od července začne rychlejším tempem snižovat svoji bilanci. Fed sice sazby nezvýšil, počká, jak se vyvine situace v bankovním sektoru, ale jasně naznačil, že pokud nepřijde výrazně negativní překvapení, tak v červenci znova zvýší sazby a dokonce to nemusí být jediné zvýšení sazeb v USA do konce roku. Tato situace značí, že se sice vrchol sazeb přiblížil, ale cyklus utahování měnové politiky pokračuje a úrokové sazby budou v blízké budoucnosti vyšší, než si trh ještě nedávno myslel,“ dodává Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky.