Co se v současnosti nejvíc podepisuje na pokračující inflaci? Jaká bude inflace v příštím roce? Kdy začnou klesat úrokové sazby centrálních bank? Odpovídá hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář, který mimo jiné uvádí, že Evropa má mnohem hlubší problém, než který představuje růst cen potravin či energií.
Inflace v eurozóně podle Eurostatu zastavila svůj pokles. Čím to je podle vás zapříčiněno?
Inflace v eurozóně trendově stagnuje už nějaké dobu. Ukazuje se, že zvýšená inflace není jen o zdražení energií a potravin, ale jde o hlubší makroekonomickou poruchu. V případě eurozóny postupně vypadl efekt drahých energií a potravin a zůstaly dlouhodobé inflační tlaky. Rostou ceny dalších zboží a hlavně služeb. To vše naznačuje, že inflační problém v eurozóně nemusí hned zmizet.
Tím se nejspíš zvýšila pravděpodobnost, že ECB na svém dalším zasedání nejspíš opět zvýší sazby. Je to tak?
V eurozóně a ECB to není tak jednoznačné. Vyšší inflaci by sice mohlo odpovídat další zvýšení sazeb, ale ECB také zohledňuje zhoršování ekonomického výhledu. Následně trh už žádné další zvýšení sazeb nečeká, možná jen jednou o 25 bodů na konci roku, a to i přes negativní překvapení u inflace. Opatrnější přístup určitě prodlužuje dobu zvýšených sazeb. Sazby bez větší změny by v eurozóně měly zůstat až do příštího léta a pak by je ECB začala velmi opatrně snižovat.
Na sazbách ECB je předpokládám mírně závislá také ČNB. Je tím definitivně jasno, že letos sazby nezačne snižovat? A kdy podle vašeho odhadu tak začne činit?
Úrokové sazby ECB jsou jeden z mnoha faktorů, které ČNB bere v potaz, ale jinak jsou sazby ČNB nezávislé na sazbách ECB. Proto i ČNB začala sazby zvyšovat dříve než ECB, dokonce dostala své sazby na vrchol dřív, než ECB provedla první zvýšení sazeb. K té druhé otázce: Je to jen spekulace. Část trhu čeká, že ČNB na konci roku, tedy v listopadu či prosinci, může začít snižovat sazby. Osobně patřím k té části trhu, která první snížení sazeb předpokládá až v příštím roce – buď na začátku února, nebo na konci března.
Podle aktuální makroprognózy předpokládá ČNB pro příští rok 2024 celkovou inflaci pro rok 2,1 procenta. Je to podle vás reálné?
Je to reálné, ale beru tento odhad za velmi optimistický. Rizikovým faktorem je vývoj cen energií, ale zatím inflaci čekám kolem 4 % procent.
Ať máme povídání o úrokových sazbách kompletní: Jak vážné bylo vystoupení Jeroma Powella v Jackson Hole ohledně úrokových sazeb Fedu? Domníváte se, že i Fed reálně sazby ještě zvýší?
Jeho vzkaz byl jasný. I přes řadu úspěchů boj s inflací pro Fed neskončil. Naopak pro dosažení dlouhodobě nízké inflace jsou připraveni znova zvýšit úrokové sazby. Jako základní scénář čekám, že úrokové sazby Fedu jsou již na vrcholu a další zvyšování nepřijde. Na druhou stranu žádné rychlé snižování sazeb neočekávám. A řekl bych, že přibližně následující rok sazby zůstanou beze změny.
Co by zvýšení znamenalo pro americkou ekonomiku? Případně pro globální ekonomiku?
Cílem Fedu je dál přibrzdit americkou ekonomiku, ochladit ji, a hlavně ochladit trh práce, aby zajistil dlouhodobě nízké inflační prostředí.
Co by naopak znamenalo, kdyby Fed zvyšování již zastavil a ECB v něm naopak pokračovala?
V takovém scénáři by začal oslabovat dolar a posilovat euro. Oslabení dolaru by pomohlo obnovit důvěru v emerging markets měny, jako je česká koruna. Takže by to byla nepřímo i silnější koruna.