Aukční dům Christie’s má důvod k radosti. Podařila se mu totiž výjimečná dražba – sbírka umění spoluzakladatele Microsoftu Paula Allena se vydražila za neuvěřitelnou 1,5 miliardy dolarů. Rekord hlásí i studie UBS a ArtBaselu: letos se historicky nejvíc importovalo a exportovalo umění. Kromě rekordů ale přináším i tip na NFT výstavu v pražském Lobkowiczkém paláci, procházku po nedalekém parku s nově instalovanými sochami Krištofa Kintery nebo další data z letošního J&T Banka Art Reportu.
Sbírka Paula Allena pokořila všechny rekordy
Aukční dům Christie’s měl v posledních týdnech štěstí na prodej významných sbírek. Celkem 1500 položek ze sbírky manželů Ann a Gordona Gettyových se na celkem deseti říjnových aukcích vydražilo za více než 150 milionů dolarů a stalo se historicky třetí nejdražší ucelenou sbírkou nabízenou u Christie’s.
Pak ale přišel listopad a s ním strhující dražba sbírky nedávno zesnulého spoluzakladatele Microsoftu Paula Allena. Šedesát mimořádně kvalitních uměleckých děl se během jediného aukčního večera vydražilo za 1,5 miliardy dolarů a předčilo všechny dosavadní aukce ucelených sbírek. A padlo i plno samostatných rekordů: Les Poseuses George Seurata se za téměř 150 milionů dolarů staly nejdražším vydraženým impresionistickým a postimpresionistickým dílem, padlo 23 autorských rekordů včetně jmen, jako jsou Gustav Klimt, Vincent van Gogh nebo Paul Gauguin. A zatímco dosud se na žádné aukci nepodařilo vydražit více než dvě díla s cenovkou přesahující 100 milionů dolarů, nyní se to Christie’s podařilo hned u pěti děl. Celá utržená částka bude věnována na dobročinné účely, v souladu s přáním Paula Allena.
Umění rekordně cestuje po světě
UBS a ArtBasel vydali další ročník své studie globálního sběratelství v roce 2022. Vyplývá z ní například, že letošní rok předčí dosavadní rekord v globálním exportu a importu umění. Ten zatím držel rok 2019, kdy se vyvezlo a přivezlo umění v hodnotě 30,5 miliardy dolarů. A cestovat mají v plánu i samotní sběratelé. Podle průzkumu se 77 % z nich chystá v příštím roce navštívit víc zámořských veletrhů, výstav a uměleckých událostí.
S tím je úzce spjato i téma životního prostředí. Navzdory cestovatelské horečce není environmentální problematika sběratelům lhostejná. Udržitelnost stojí na čtvrté příčce žebříčku jejich obav a velká část z nich se ji snaží zahrnout do svých sběratelských aktivit – volbou pozemní či lodní dopravy oproti té letecké, využíváním znovupoužitelných balicích a transportních materiálů nebo nákupem udržitelně vytvořených uměleckých děl.
Kinterovy brutalistní sochy
Nenápadný park naproti Kunsthalle na pražském Klárově získá zřejmě spoustu nových návštěvníků. Je v něm totiž nainstalovaná série soch Krištofa Kintery (ukázka budov na úvodní fotografii), které znázorňují brutalistní budovy – ty stávající, ty zbourané, ale i ty utopické. Brutalistní architektura má v české společnosti zvláštní postavení – jedni ji mají za nevzhledného pohrobka minulého režimu, jiní v ní (právem) vidí mimořádnou tvůrčí energii, která se prosadila režimu navzdory. Do té druhé skupiny patří i Krištof Kintera, který budovy přeměnil na sochy a věnoval jim tak status umění.
NFT u Lobkowiczů
Rod Lobkowiczů uspořádal druhý ročník projektu Non-Fungible Castle zaměřeného na NFT a svět blockchainu. Kromě mezinárodní konference a imerzivního kulturního zážitku v Nelahozevsi letošní ročník zahrnuje i výstavu 60 NFT uměleckých děl přímo v pražském Lobkowiczkém paláci. Světoví umělci od Banksyho přes Daniela Arshama až po Zhang Huana se inspirovali dílem Antonína Dvořáka, českým a slovanským folklórem. Výstava je otevřena veřejnosti zdarma až do neděle 13. listopadu.
J&T Banka Art Report: Češi a současné umění
Jedním z hlavních zjištění letošního J&T Banka Art Reportu je zásadní preference současného umění mezi českými sběrateli, konkrétně ho vlastní 56 % sběratelů, a dokonce 73 % vlastníků umění. Většina z nich v současném umění vidí i velký investiční potenciál, a to včetně mladých talentů; v ty věří dokonce 75 % respondentů.
Názor mají respondenti i na to, jak by se současné umění mělo prodávat. Mnohem častěji by ho rádi viděli na aukčním trhu, který je v Česku vyhrazen spíše nežijícím autorům a ti současní se na něm objevují jen zřídka. Navzdory tomu, že by vstup současných umělců na aukce mohl pokřivit jejich cenotvorbu a poškodit tak jejich kariéru, jsou toho názoru tři čtvrtiny sběratelů a vlastníků, dokonce 73 % prodejců a celkem překvapivě i 63 % odborníků.