Srpen byl dalším měsícem, v němž akciové trhy připisují solidní plus. Přes obavy z inflace, propadu a regulace čínských technologických akcií Fed nakonec zvolil mírnější rétoriku a akciové indexy upevnily své rekordní hodnoty.
Především technologické společnosti přepisují svá maxima ob seanci, comeback předvedly i některé komoditní tituly. Dařilo se také pražské burze, kde nejen ČEZ, ale i bankovní tituly nebo Česká zbrojovka posouvají pražský index PX vzhůru.
Po výkyvu směrem dolů ze začátku prázdnin jako by se slehla zem. Výprodeje byly ohraničeny řekněme nějakými 14 dny, pak přišla výsledková sezóna a investoři dostali opět chuť na akcie. Většina společností totiž předvedla solidní čísla, některé dokonce rozstřelily očekávání trhu na cimprcampr – třeba takový Apple. Kombinace veleúspěšné řady 12, modernizovaných MacBooků i Maců s vlastními čipy, ale i sluchátek a dalších věcí vystřelily čísla Appplu do oblak. Blížící se představení modernizace iPhonu na pořadové číslo 13 pak posílá akcie Applu v posledních obchodních dnech nad 150 dolarů.
Investoři čekají růst cen elektřiny
Dalším fenoménem léta je pak růst ceny elektřiny a emisních povolenek v evropském regionu. Z toho nejvíce profitují hráči, jako jsou rakouský Verbund, finský Fortum nebo domácí ČEZ, naopak pro mě překvapivě zaostávají němečtí producenti RWE a E.ON. Domácí ČEZ po výplatě dividendy v pěkné výši 52 Kč odmazal tuto výplatu během měsíce a půl a nyní se již obchoduje výše než před rozhodnutým datem. Očekávání investorů jsou velká díky mimořádně vysokému nárůstu cen kontraktů elektřiny pro roky 2022, nyní již primárně začínáme sledovat i 2023 a investoři věří ve výrazně vyšší prodejní průměrné ceny ČEZu v následujících letech (myšleno od 2022).
Pohled na pražskou burzu
Když jsme v Praze, zmiňme ještě další tituly. Na Avastu je z mého pohledu game over, což je škoda, ale tak to prostě je a převzetí Nortonem je mimořádně velká věc. Jsem rád, že se po delší době i ve světě mluví o úspěšné české globální korporaci – za to patří původním majitelům velký klobouk dolů. Akcie Avastu jsem tak vyprodal z portfolií na úrovních 175–180 Kč za akcii.
Kupci se vrhli i na domácí banky. Především Komerční banka byla v uplynulých týdnech jejich cílem, když se sází na poměrně razantní růst sazeb v České republice a zároveň obnovení výplaty dividend bankovních domů. Kromě KB by z toho měla profitovat i Erste, která v posledních dnech i týdnech trošku zaostávala, a je tak dalším adeptem na to, jak tuto změnu podmínek na bankovním trhu odehrát.
Pěknou performance v posledních dnech předvedla i Česká zbrojovka, na kterou také sázíme. Akvizice amerického Coltu je podle mě majstrštyk managementu a výrazně rychlejší cesta k dynamickému růstu tržeb a ukousnutí si podílu na americkém trhu oproti výstavbě nové továrny. Českou zbrojovku tak nadále držíme v našich portfoliích.
Kde hledat zisky
Když se tedy podíváme na situaci na akciových trzích obecně, dospějeme k velmi přesvědčivému názoru, že akcie jsou prostě nahoře. Ale je potřeba tuto celkovou situaci zasadit do nějakého kontextu. Centrální banky od pandemie covidu podporují ekonomiku a trhy všemi možnými způsoby, trhům dodávají přebytek likvidity, úrokové sazby jsou stále drženy při zemi, někde i pod zemí (viz ECB).
Z toho pak logicky vyplývá neatraktivnost výnosu státních dluhopisů a jen o něco malinko lepší situace na korporátních dluhopisech. Nemovitosti díky podpoře levného financování za nízké úroky také odpálily do nevídaných výšin a rozhodně je téměř nikde na světě nemůžeme označit za levné, u nás už vůbec ne. Takže když se nad tím zamyslíme, tak alternativou jsou i nadále rizikovější aktiva, a to akcie nebo komodity (případně na ně navázané komoditní akcie). I jejich valuace jsou samozřejmě vyšší, na první pohled dokonce vysoké, u řady společností pro každého z nás jinak neakceptovatelné. Ale najdeme i nyní řadu firem, kde ocenění trhem není ulítlé a je možné vsadit na budoucnost. Jen je potřeba vybírat. Každý má samozřejmě jiné preference, ale já tady za nás některé akcie zmíním.
Na americkém trhu nadále věříme story IBM. Přetočení poklesu výsledků do růstu zisku a sázka na oddělení cloudového byznysu a jeho zalistování na burzu – v tom tkví dle mého názoru budoucí úspěch akcií IBM.
Další společností, která má před sebou potenciál, je těžař uranu Cameco. S novou administrativou prezidenta Bidena bude narůstat tlak na snižování emisí i ve Spojených státech a bude snaha co nejvíce prodloužit životnost jaderných bloků současných elektráren. To bude znamenat každoroční poptávku po uranu a příliš mnoho konkurentů na světě nyní není a ani nových jaderných dolů, hádám, se moc otvírat nebude (kdo z nás by ho chtěl mít za domem, že). Nabídka začíná být v zásobách více vyčerpaná než v předchozích letech po Fukušimě.
Díváme se však i po akciích, které v dnešní době ještě nejsou ziskové, ale z mého pohledu mají natolik zajímavý produkt, že by se jimi mohly (měly) v budoucnu stát. Zmíním např. Airbnb nebo producenta vakcín společnost Novavax.
Na evropských trzích nám dělá konečně radost španělská Telefónica, která snad svými čísly kus trhu nakonec přesvědčila, že dokáže efektivně provádět svůj byznys i za současných podmínek, a cena akcie se díky apetitu kupců přehoupla přes 4 eura. Z našeho pohledu tam ještě cca 1 euro prostor minimálně je.
Záhada ropných akcií
Nedá mi to, abych se nezmínil o ropných společnostech. Ropa se dostala do takových výšin, o kterých se mi na začátku roku ani nesnilo, a když se na to zpětně za letošní rok podívám, čekal bych, že „ropáci“ budou jasnými leadery letošního růstu. Přitom si Shell či BP připisují zisky někde okolo 16 až 18 %, ropa je v plusu přes 40 %.
Zřejmě u velkých investorů sehrává již výraznější roli, než bych si dokázal sám připustit, vůle soustředit se jen na „čisté“ společnosti. Tím pádem i přes pozitivní nárůst fundamentů někteří své pozice nuceně redukují, aby neměli ve svém portfoliu „špinavého ropáka“, který není in v rámci ESG myšlení. Já tak zatím nečiním, ale člověka to nutí k zamyšlení, jestli i přes solidní hospodářské výsledky má takové společnosti smysl mít v portfoliu. Jedinou možností, jak na nich vydělat, je asi pak rozdělení firmy na čistou a špinavou část. Otázka je, kde, u koho a jestli toto nastane.
Sázka na řeckého developera
V posledních týdnech jsme zařadili do naší spekulační části portfolia řeckého developera Lamda Development. Ten kromě toho, že v Řecku provozuje řadu obchodních center, má ve svém portfoliu unikátní projekt. Přeměnu starého aténského letiště Hellinikon v moderní čtvrť Atén, která kombinuje rezidenční bydlení, kanceláře i obchodní plochy, a to pouhých 11 km od centra hlavního řeckého města, přímo u pobřeží. Velikostně je tento celek několikanásobně větší, než je plocha Monte Carla.
Lamda letos získala po několikaletém snažení konečně tento pozemek. V 2022 má být vydáno stavební povolení (jedno ke všemu) a první fáze má být v procesu výstavby 2022–2025. Nyní probíhají demoliční práce.
Financování koupě pozemku a výstavby je kombinací peněz získaných úpisem akcií v roce 2019, vydaným dluhovým financováním a předprodejem jednotlivých projektů. Ano, riziko developmentu je vždy vysoké, nyní při růstu cen stavebních materiálů a práce obzvlášť, ale toto je tak mimořádně zajímavý projekt, že si myslím, že i nějaký ten růst nákladů ustojí. K tomu je získaná lokalita natolik atraktivní a unikátní, že jen daný pozemek bývalého letiště poroste dále v letech na ceně.
Co teda dále s akciemi?
Nárůst v posledním měsíci je silný a říká si vysloveně o nějaký oddych, resp. pokles a vybírání zisků. To je ale věc spíše krátkodobá, řekněme v horizontu dnů, případně týdnů. Dlouhodobě nadále zůstáváme v akciích, při výkyvu směrem dolů se pokusíme dokoupit, co nás zajímá, protože v současné době nevidíme alternativu v jiném finančním instrumentu, než jsou akcie.
Přijde mi, že to píšu snad popáté za sebou, tak doufám, že nepřivolám nějakou megakorekci. Tak hezký začátek školního roku a nebojme se nadále akcií!