Minulý týden vyšel nový UBS Art Basel Report, jeden z nejlepších zdrojů dat o stavu globálního trhu s uměním. Díky němu víme, že se trhu loni mimořádně dařilo. Obrat 65,1 miliardy dolarů předčil i předpandemická čísla a ve svaté trojici největších světových trhů se i nadále drží USA, Čína a UK. Ani tento týden ale nemůžeme vynechat Ukrajinu, která se rozhodla dokumentovat dění během válečného konfliktu originálním způsobem: spouští NFT muzeum.
Ukrajina spouští válečné NFT muzeum
Ukrajinské Ministerstvo pro digitální transformaci spouští originální virtuální muzeum s názvem Meta History: Museum of War. Muzeum by mělo představovat časovou linku tvořenou řadou NFT. Každé NFT bude zahrnovat tweet odkazující ke konkrétním jednotlivým událostem provázejícím aktuálně probíhající ruskou invazi a ilustraci ukrajinských tvůrců.
Jako příklad ministr uvedl NFT s tweetem NATO, které třetí den válečného konfliktu v 16:40 vyzvalo Rusko k zastavení invaze. Tweet v tomto případě doprovází ilustrace kompasu s megafonem od Aliny Kropachovy. Zatím byly tímto způsobem zdokumentovány první tři dny invaze. Všechna NFT jsou od 30. března nabízena ke koupi za startovací cenu 0,15 etherea, která odpovídá zhruba 11 tisícům Kč. Všechny finance získané z nákupů NFT putují rovnou zmíněnému Ministerstvu pro digitální transformaci.
Foto: Alina Kropachova, kredit: Museum of war
Rekordní rok 2021 na trhu s uměním
Globálnímu trhu s uměním se náramně daří. Podle čerstvého USB Art Basel Reportu se obrat za loňský rok dostal na 65,1 miliardy dolarů, čímž si meziročně polepšil o 29 %. Trh se tak během roku 2021 dostal na předpandemická čísla, nebo je lépe řečeno předčil. Rostly všechny segmenty, přičemž největší nárůst zaznamenaly aukce, jejichž obrat se meziročně navýšil o 47 %. Dařilo se i onlinu, který narostl o 7 % a odehrávalo se na něm 20 % všech prodejů. To je o něco méně než předchozí rok, kdy online do značné míry suploval zastavený živý trh. Oproti předpandemické éře, která představuje relevantnější srovnání, se všem jedná opět o růst. Mezi největší tři trhy patří sestupně Spojené státy, Čína a Spojené království.
Téměř rekordní Mančuška
Současné umění se na tuzemské aukce moc nedostává z celé řady důvodů. Tento týden se ale na aukci Sýpky objevil soubor tří maleb Jána Mančušky, jednoho z nejtalentovanějších autorů posledních dekád, který velmi předčasně zemřel před 11 lety. Nabízené malby vznikly ještě v 90. letech během Mančuškových studií na pražské AVU, a přestože jejich ceny začínaly na poměrně skromných částkách, kladívkové ceny nakonec vystoupaly řádově výš. Nejdražší Figura II. skončila na částce 780 tisíc Kč (vč. aukční provize) a stala se autorovým druhým nejdražším dílem na českém aukčním trhu. Na zájem o Mančušku má mimo jeho autorských kvalit samozřejmě vliv i to, že nová díla již nevzniknou.
Foto:Ján Mančuška: Figura II, polovina 90. let 20. století, olej na plátně, 49,7 × 36,5 cm, cena: 780 000 Kč
V Kataru vzniknou tři nová muzea
Kulturní rebranding Blízkého východu je v plném proudu a dalším krokem je podle všeho nově oznámený plán Kataru. V něm by v následujících letech měla vzniknout tři nová monumentální muzea. Lusail muzeum bude publiku představovat orientální umění od maleb přes fotografie a sochy až po užité umění a o jeho architektonickou podobu by se mělo postarat renomované studio Herzog & de Meuron. Katarské automobilové muzeum v budově podle návrhu nizozemského architekta Rema Koolhaase se zaměří na evoluci automobilu od jeho vynálezu až po dnešek, včetně jeho vlivu na katarskou kulturu. Poslední z nových institucí by měla vzniknout v budově bývalého mlýna, jejíž renovaci má na starosti chilské architektonické studio Elemental. Na 80 000 čtverečních metrech budoucího Art Mill zřejmě už od letošního října najdete kromě velkorysého výstavního prostoru i ateliéry kreativců, rezidenční programy pro umělce či depozitáře.
Soudní pře Warhol vs. Goldsmithová se blíží závěru
Americký Nejvyšší soud bude pokračovat v soudním řízení o tom, zda Andy Warhol porušil autorská práva fotografky Lynn Goldsmithové, když v roce 1984 využil jednu z jejích fotografií zpěváka Prince jako základ svého slavného obrazu. Spor oficiálně začal až v roce 2017, desítky let po údajném porušení práv i po smrti umělce, kterého proto zastupuje nadace Warhol Foundation. V roce 2019 soud rozhodl ve prospěch nadace, Goldsmithová se ale odvolala a v roce 2021 jí bylo dáno za pravdu. Warhol Foundation se proto obrátila na Nejvyšší soud, který by měl finálně rozhodnout. Výsledek sporu bude zásadní i pro řadu dalších umělců, kteří dosud pracují s doktrínou „fair use“, která chrání svobodu jejich uměleckého vyjádření.