Když v ulicích teče krev, nakupujte, říká slavné investiční pravidlo. Situace jako válka či přírodní katastrofa totiž často posílají akcie zasažených firem dolů, což investiční žraloci umějí využít a skupují levně podíly firem. Když se pak situace uklidní a ceny jdou nahoru, žraloci inkasují zisk.
Invaze ruských vojsk na Ukrajinu přinutila Západ k bezprecedentním ekonomickým sankcím, které vůči takto velké a významné zemi ještě nebyly nikdy použity. Většina tamních bank byla vyřazena z mezibankovního informačního systému SWIFT, svět zmrazil významnou část rezerv ruské centrální banky, která tak nemůže nakládat se zhruba 300 miliardami dolarů. Kurz rublu k dolaru za týden ztratil třetinu své hodnoty a sankce samozřejmě začínají doléhat na místní firmy a občany.
„Ruská burza během prvního týdne po zahájení invaze neotevřela a je otázka, kdy vůbec otevře, ceny akcií ruských společností obchodovaných na jiných burzách klesly takřka na nulu,“ prozradil 2. března na investiční konferenci věnované krizi na Ukrajině portfolio manažer J&T Investiční společnosti Michal Semotan.
Společnosti MSCI a FTSE Russell týden po zahájení invaze vyřadily cenné papíry ruských společností ze svých akciových indexů. Londýnská burza mezitím zastavila obchodování s akciemi ruských firem. Mezinárodní investoři se nemohou zbavit ruských aktiv.
Semotan na konferenci prozradil, že v portfoliu jím řízených fondů některé z těchto papírů byly. „Hned v první den se nám podařilo zbavit akcií Norilsku, které jsme prodali asi s 25procentní ztrátou. Akcie Gazpromu jsme si v portfoliu nechali, protože věříme, že jde o zásadní strategický podnik, a ukazuje se i na sankcích, že Západ plyn zkrátka potřebuje a banku spojenou s Gazpromem ze systému SWIFT zatím nevyškrtl,“ dodal Semotan.
Celkově tak byl dopad na jím řízené fondy velmi nízký, maximálně do 3 procent u J&T Dividend a u J&T Opportunity pak −0,5 %.
Zda může aktuální situace nabízet příležitost k výhodné spekulaci, s tím by byl Semotan spíše opatrný. Záležet bude zejména na tom, jak dlouho se celý konflikt potáhne. „Z dlouhodobého hlediska si myslím, že ty příležitosti mohou přijít, protože nyní jsou ceny opravdu nízko a na každou dobrou zprávu o blížícím se příměří, či dokonce míru, budou trhy reagovat pozitivně,“ dodal Michal Semotan.
Roztáčí se další kolo inflace
Válka na Ukrajině ale ekonomicky nezasahuje jen Rusko, nýbrž celý svět. A region střední Evropy včetně Česka kvůli geografické a zčásti i historické blízkosti s regionem zasaženým konfliktem obzvlášť.
„Pro Česko sice Rusko není zásadním obchodním partnerem, ale v jedné oblasti to neplatí – v energetice. Tam je Česko, ale i většina Evropy na přísunu zemního plynu a ropy velmi závislá,“ upozornil hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Právě nejistota ohledně dodávek ropy, a zvláště plynu, bude roztáčet nejen další vlnu inflace, která bude negativně dopadat na domácnosti i podniky, ale pravděpodobně ovlivní i růst ekonomiky, pokud ho úplně nezastaví.
„Rusko je navíc zásadním světovým exportérem některých výrobních kovů, jako jsou hliník, nikl a palladium. Rusko a Ukrajina jsou společně velmi významnými vývozci zemědělských komodit a hnojiv. To vše bude dál zvedat inflační tlaky po celém světě,“ připomněl Sklenář.
Asi jako první situaci pocítí řidiči, neboť cena pohonných hmot v Česku začíná dramaticky růst a již překonala poprvé v historii psychologickou hranici 40 korun za litr. Tyto ceny se postupně budou promítat do dalších cen služeb i zboží.
To je přitom zásadní problém pro Českou národní banku, která s inflací od loňska bojuje razantním růstem sazeb. „Nyní se k inflaci navíc přidá ještě oslabující koruna. Ta během pár dní značně oslabila, podobně jako další měny v regionu, tedy polský zlotý a maďarský forint, který je dokonce na historických minimech vůči euru. Slabší kurz koruny bude dál zdražovat import. Můžeme tedy očekávat, že ČNB přistoupí k intervenci na podporu koruny,“ dodal Sklenář. (Na jeho slova došlo hned 4. března, kdy ČNB oznámila, že provádí operace, aby tlumila nadměrné výkyvy kurzu a oslabování koruny.)
Komodity jdou nahoru
Řešení, jak se vůči dále hrozící inflaci alespoň částečně ochránit, nabídl portfolio manažer J&T Investiční společnosti Martin Kujal, který se specializuje zejména na dluhopisy.
„Co se týče regionu Rusko-Ukrajina, tam je naše dluhopisová expozice velmi omezená. Máme dluhopisy ukrajinské společnosti NUPEH, zastoupení ve fondu J&T Money bylo konkrétně 1 procento, ve fondu J&T Bond činilo 1,6 procenta. Dále máme dluhopisy Lukoilu, v J&T Money představovaly v běžné situaci 0,4 procenta, u J&T Bondu to bylo 0,9 procenta. Když to vezmeme kompletně, dostáváme se vždy maximálně do tříprocentní expozice v tomto regionu u obou těchto fondů i v dalších,“ prozradil Kujal s tím, že samozřejmě dopad na výkon těchto fondů nějaký bude, ale bude omezený.
Zmíněnou pojistkou v komplikované situaci ale podle Kujala mohou být komodity. Právě ty v současnosti rostou a bude tak tomu i nadále, shodli se všichni vystupující na konferenci. Například ropa atakuje historická maxima, cena poroste i u výrobních kovů, které v Evropě dominantně dodává Rusko. „Komodity však v klasických portfoliích představují jen zhruba nějakých 5 procent a mají fungovat právě jako pojistka proti geopolitickým otřesům,“ uvedl Petr Sklenář.
Kujal však připomněl, že se tato situace může projevit i změnou v uvažování nad nákupem dluhopisů a dlouhodobě z ní může těžit například region latinské Ameriky. „Až se situace uklidní, můžeme očekávat, že investoři část peněz stáhnou z východní Evropy a nasypou je mimo jiné i do dluhopisů zemí latinské Ameriky, kterým se daří právě díky růstu cen komodit,“ poukázal.