Jak dlouhá bude poslední míle boje s inflací?

Globálně se ve výsledcích inflace rozevřely nůžky mezi vývojem cen zboží a služeb. V prosinci 2018 byla míra inflace u nás 2,0 %, průměrný růst cen zboží byl 1 % a služeb 3 %. Nyní je stejné hodnoty míry inflace dosaženo stagnací cen zboží a růstem cen služeb o 5,2 % r/r, který dokonce v únoru zrychlil o 1 desetinu. Také meziměsíční růst cen služeb se stále drží na úrovni, která byla za posledních 15 let vyšší jen v letech 2021-23. Tentokrát se k nízké hodnotě míry inflace dostáváme kombinací mimořádných propadů cen zboží, jako jsou potraviny, a nadprůměrným růstem cen služeb. Například ceny v restauracích byly v únoru meziročně vyšší o 9 %, dovolené dražší o 7 procent a stejným tempem rostly nájmy.

Ceny zboží na rozdíl od služeb mají obvykle krátkou „paměť“. Současný růst či pokles cen nám málo říká o tom, jak se budou ceny zboží vyvíjet třeba za rok. Naopak ceny služeb mají velkou setrvačnost. Dokonce Bank for International Settlement (BIS), což je vlastně centrální banka centrálních bank, ve své studii ukazuje, že růst cen služeb má nyní větší setrvačnost než v minulosti a jejich růst zpomaluje relativně pomaleji. Jednou z příčin je i vysoký růst mezd, které jsou ve službách klíčovou nákladovou položkou. Překvapením tak není, že výrazně zvýšený růst mezd v české ekonomice je například právě v restauracích a hotelích.

Vývoj cen potravin či aut se může už na podzim výrazně změnit, ale růst cen služeb pravděpodobně dál zůstane zvýšený a s ním i odeznívání předchozího inflačního šoku. Analýza BIS naznačuje, že nadprůměrný růst cen služeb může v západních zemích trvat téměř další 2 roky. Pomyslná poslední míle boje proti inflaci se tak může hodně dlouho protáhnout a nutit centrální banky držet úrokové sazby zvýšené delší dobu. Také domácí ČNB může mít před sebou ještě hodně dlouhou poslední míli, a to nejen kvůli cenám služeb, ale i slabšímu kurzu koruny.