Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala podle očekávání úrokové sazby beze změny na 7,00 % (2T repo). Po více než 2 letech bylo hlasování bankovní rady jednomyslné, kdy všech 7 členů hlasovalo pro stabilitu sazeb.
Změnou bylo, že ČNB po více jak roce formálně ukončila intervenční režim a vrátila se k odprodeji části výnosu z devizových rezerv. I když trh zasedání vnímal spíše jaké holubičí, guvernér Michl na tiskové konferenci se snažil o více jestřábí vyznění, že snižování sazeb zatím není na programu a ani rychle nebude.
Nová prognóza doporučuje postupné snižování sazeb
ČNB představila novou makroekonomickou prognózu, ale bankovní rada se vůči jejímu doporučení opět vymezila. Prognóza předpokládá utlumený ekonomický vývoj letos i na začátku příštího roku. Inflace by na začátku příštího roku měla rychle propadnou na 2 %. Koruna by pro následující 2 roky měla nejprve oslabit a poté stagnovat. Kvůli očekávánému vývoji inflace pak prognóza doporučuje letos snížit sazby o 75 bodů a v příštím roce postupně o dalších 200 bodů, aby se na konci příštího roku sazby dostaly k úrovni 4 %. To zhruba odpovídá i očekávání trhu, který pro letošní rok počítá i s o něco rychlejším snižováním sazeb.
Zdroj: ČNB
Alternativní scénáře
Ovšem vůči možnému rychlému poklesu sazeb se guvernér Michl snažil na tiskové konferenci opět vymezit. Bankovní rada si nechala vypracovat 2 alternativní scénáře, které předpokládají různá pro-inflační rizika. Jedním jsou zvýšená inflační očekávání a druhý pracuje s rychlejším oživením domácí poptávky. Podle Michla se bankovní rada přiklání spíše k alternativním scénářů, což znamená i ponechání sazeb na úrovni 7 % po delší dobu.
Snižování sazeb se blíží, ale ne tak rychle
Srpnové zasedání přineslo několik momentů, které naznačují, že obrat ve směru snižování sazeb ČNB se přiblížil, ale podle našeho názoru nepůjde o tak razantní obrat, jak předpokládá trh. V prohlášení padly poznámky, že bankovní rada může sazby ještě zvýšit. Zároveň poprvé od června 2021 se v bankovní radě neobjevil ani jeden hlas pro zvýšení sazeb. Na druhou stranu guvernér Michl přímo odmítl, že by v září bylo na programu snižování sazeb. Zatím otázku poklesu sazeb bankovní rada ani neotevřela a podle Michla na podzim (září, listopad) tuto debatu teprve zahájí. Tvorba pro-inflačních alternativních scénářů naznačuje, že bankovní rada nechce snižování sazeb uspěchat a raději si počká, až pozitivní vývoj inflace potvrdí ještě další data. Navíc případné oslabení koruny jde proti tomu, aby ČNB razantně sazby snižovala.
Konec intervenčního režimu
V květnu 2022 ČNB zahájila intervence na podporu koruny. Prvních 5 měsíců aktivně ČNB intervenovala a odprodala kumulativně rezervy v objemu 25,5 mld. EUR. Ovšem od začátku října 2022 fakticky intervence ustaly. Dnes ČNB tento režim formálně ukončila, když 10 měsíců nebyl aktivní. Trh toto převzal jako negativní zprávu pro korunu, protože odpadla pomyslná záchranná síť. Další interpretací je, že se jedná o předstupeň ke snižování sazeb. Podle guvernéra Michla jde ale jen o formální krok. Současně ČNB oznámila, že se vrací k programu odprodeje části výnosu z devizových rezerv, který prováděla na začátku roku 2022. Původně prodávala rezervy v objemu 120-130 mil. EUR měsíčně, v dubnu 2022 i 199 mil. EUR. Guvernér Michl nechtěl komentovat, v jakém objemu plánuje ČNB odprodávat rezervy.
Výhled
Nadále za hlavní scénář považujeme, že sazby ČNB ponechá letošní rok beze změny (2T repo 7,00 %) a začne je snižovat až na začátku příštího roku. Očekáváme, že bankovní rada si počká na data, která potvrdí návrat inflace na nízké úrovně (kolem 2-3 %) v příštím roce. Koruna krátkodobě může zůstat ještě pod tlakem.
Koruna k euru v reakci na ukončení režimu intervencí propadla o 25 haléřů na letošním minimum 24,25 CZK/EUR. Peněžní a dluhopisové trhy výrazně nereagovaly. Sazba 2letého úrokového swapu se drží poblíž 5,3 %, což je nejnižší úroveň od března 2022.