Výsledková sezóna ve světě pomalu doznívá, konec ukrajinského konfliktu, a tedy i nejistot na trzích, je zatím v nedohlednu a vyšší úrokové sazby tlačí na výnosy státních dluhopisů. Tak by se dalo v krátkosti shrnout aktuální dění.
Zvýšená inflace je v globálním měřítku důvodem pro centrální banky, aby svou monetární politiku otočily z uvolněné na restriktivní. Současně očekávání, že zvýšená inflace přetrvá delší dobu a tím i vyšší základní úrokové sazby tlačí na výnosy státních dluhopisů. Vyšší výnosy jsou pak nepříznivou informací pro hodnocení aktiv. Především riziková aktiva jsou pak pod prodejním tlakem, který odpovídá zvýšené míře návratnosti, kterou investoři začínají požadovat vzhledem k rostoucím základním úrokovým sazbám a stahováním dříve dodávaných peněžních prostředků centrálními bankami. Tento efekt může mít dlouhodobější charakter a být důvodem pro prodejní tlak na rizikových aktivech.
V případě akcií je pak důležité, aby firmy v prostředí zvýšené inflace dodávaly vyšší růst zisků, než je růst inflace. Tato podmínka se aktuálně vzdaluje vzhledem k očekávání snížení ekonomického růstu nejen z důvodu růstu sazeb, ale i z důvodu vývoje v Číně a na Ukrajině, které narušují dodavatelské řetězce a tím i ekonomický vývoj v globálním měřítku.
Jak poskládat portfolio
Klasická investiční poučka hovoří o tom, že úspory se mají vhodně rozkládat mezi výnosové a stabilizační typy investic. Typickou výnosovou složkou jsou akcie, klasickou stabilizační částí portfolia bývaly konzervativní dluhopisy. Použití minulého času u dluhopisů není náhodné. Po letech nulových (a někde i záporných) úrokový sazeb vystoupaly ceny státních a konzervativnějších podnikových dluhopisů do takových výšin, že již nenabízely do budoucna téměř žádné další zhodnocení.
V případě, že se právě nedaří výnosové složce portfolia, spoléhá se investor na dluhopisy, že výkyvy budou aspoň částečně kompenzovat. V případě, že investor nakoupil dluhopis s minimální úrokovou sazbou, nebylo se ovšem v takovém případě o co opřít. Mnozí investoři tedy pochopitelně od konzervativních dluhopisů odcházeli a nadále je kupovaly převážně instituce, které k tomu nutila finanční regulace, a ve velkém je nakupovaly i některé centrální banky. Soukromí investoři využívali v posledních letech ve větší míře nedokonalé náhražky. „Hotovost na účtech slouží jako rezerva, ale není schopna kompenzovat ztráty jinde. Rizikovější dluhopisy nebo realitní investice jsou někde na pomezí výnosu a stabilizace, v případech vážnějších ekonomických turbulencí mohou také utrpět, a nejsou tedy typickým vyvažovacím faktorem v portfoliu,“ říká portfolio manažer Martin Kujal.
V Česku se úrokové sazby už téměř rok zvyšují a v důsledku toho se výnosy českých státních dluhopisů dostaly až na úrovně mezi 4 a 5 % ročně. „Zdá se to být málo ve srovnání s aktuální dvoucifernou inflací, ale podle našeho názoru už se vrátil čas postupně konzervativní dluhopisy opět do portfolií zařadit. Takto vysoká inflace nebude přetrvávat donekonečna a po návratu k inflačnímu cíli České národní banky ve výši 2 % nebude 5% zhodnocení u konzervativního instrumentu vůbec k zahození,“ uvádí Martin Kujal. Jakmile jednou začnou úroky opět klesat, přinese takový dluhopis i pěkné kapitálové zhodnocení. Při poklesu výnosů například o 2 % se cena desetiletého státního dluhopisu může vyšplhat o zhruba 15 %.
Květnový výhled
I pro květen bude významným tématem ukrajinský konflikt. Bude nadále platit, že jakékoliv smírné kroky vedoucí ke klidu zbraní by trh oceňoval v prvotní reakci pozitivně. A naopak zostření bojů, oznámení dalších sankcí či jiných obdobných kroků bude trh vnímat negativně. „Z dlouhodobějšího pohledu se dění na Ukrajině již zapsalo a bude zapisovat do nepříznivého ekonomického vývoje přinejmenším Evropy, resp. do výkonnosti jednotlivých firemních sektorů. Tento faktor je důležité mít na zřeteli při dalším investičním rozhodování,“ upozorňuje Milan Vaníček, ředitel odboru analýz finančního trhu.
Stále větší dopady do globální ekonomiky má i postoj Asie, a především Číny, k onemocnění covid-19, tedy jejich nulová tolerance. Výrazné omezení dodavatelských řetězců a uzavření globálních obchodních uzlů se negativně promítá do ekonomické aktivity. Zvýšeným rizikem je hlavně prodlužování zmíněných omezení.
Výsledková sezóna za první kvartál roku 2022 bude ve zbytku května jen doznívat. V USA již zřejmě výrazněji do investorského rozhodování nezasáhne. V Evropě pak ještě proběhne druhá polovina, ale Evropa byla v první kvartálu ještě zasažena pandemií a pak konfliktem na Ukrajině, takže zde budou docházet spíše velmi opatrná čísla, kromě patrně energií. Tedy výsledková sezóna za první kvartál by již neměla být výraznějším impulzem pro akcie, což mohou někteří investoři vnímat jako signál pro ústup z pozic.
„Po velmi negativním vývoji v dubnu ani v květnu nejsou naše očekávání nijak pozitivní. Dřívější faktory jako zvýšená inflace a reakce centrálních bank, resp. rostoucí výnosy, přístup Asie a zejména Číny k pandemii, konflikt na Ukrajině či obezřetná výsledková sezóna budou přetrvávat a budou důvodem pro ústup z akciových pozic,“ hodnotí situaci Milan Vaníček.