V červnu meziroční míra inflace podle očekávání propadla na 9,7 % r/r (11,1 % r/r v květnu; 12,7 % v dubnu), což je nejnižší hodnota od prosince 2021. Za poklesem míry inflace stál hlavně vliv bazického efektu, tj. současné ceny se srovnávají se zvýšenou základnou loňského roku. Jinými slovy, ze statistiky vypadává předchozí nákladový šok, který přinesla hlavně válka na Ukrajině.
Stabilizace cenového vývoje
Červnové výsledky ukazují, že cenový vývoj v ekonomice se postupně vrací k normálu. Vůči květnu spotřebitelské ceny v průměru vzrostly o 0,3 % m/m, což odpovídá dlouhodobému průměru pro červen, a je to výrazně méně než loňský rekordní nárůst (+1,6 % m/m). Letos v červnu výrazně vzrostly jen ceny dovolených (+8,7 %) kvůli začátku letní sezóny. Naopak ostatní změny cen byly relativně minimální.
Bazický efekt u cen potravin a energií
Celková míra inflace poklesla v červnu o 1,4 procentního bodu (z 11,1 % na 9,7 %), když dominantní vliv měly 2 položky – potraviny a ceny bydlení. Ceny potravin letos v průměru stagnovaly (vs. +2,2 % m/m v červnu 2022), následně tempo meziročního růstu dál výrazně kleslo (12,0 % r/r vs. 14,5 % v květnu; 17,3 % v dubnu). Podobný vývoj se týkal i cen bydlení, které letos měly utlumený vývoj, ale v meziročním srovnání výrazně pokleslo tempo růstu (14,4 % r/r vs. 16,1 % v květnu). Podobný efekt, byť v menším rozsahu, nastal u dalších položek, tj. letošní stabilní vývoj vedl k poklesu meziročního růstu.
Pozvolný pokles míry inflace
Cenový vývoj se u řady položek stabilizoval, ale růst cen je pořád mírně nadprůměrný. Pokles míry inflace kvůli bazickému efektu se z velké části již vyčerpal, když inflace propadla z téměř 18 % v lednu pod 10 procent v červnu. V červenci by se inflace měla dostat i pod 9 procent, ale pak by se další pokles měl již zastavit a v druhé polovině roku by inflace měla kolísat v pásmu 8-9 %. Celoroční průměrná inflace by měla být letos kolem 11 % (15,1 % v roce 2021), když na konci roku bude meziroční inflace kolem 8 procent. Nadále očekáváme, že ČNB nejen na dalším zasedání (3. srpna), ale i po zbytek roku ponechá úrokové sazby beze změny (7,00 %). Hlavním proinflačním rizikem zůstává plošný růst mezd a ukotvenost inflačního očekávání. Úrokové sazby by ČNB mohla začít snižovat až na začátku příštího roku, když se potvrdí trend návratu k nízkým hodnotám inflace (2-3 %). Koruna k euru na výsledky inflace nereagovala a dál se obchodovala těsně pod 23,8 CZK/EUR.