Pandemie choroby covid-19 nabourala plány pořadatelů i účastníků 31. ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého (CJCH). Finálová výstava, na níž svá díla představuje pětice umělců či uměleckých skupin, se veřejnosti tradičně odhaluje v září, loni to však nakonec bylo později. Navíc ve velmi omezených podmínkách a s jednou účastnicí navíc, protože účast Almy Lily Raynerové byla ve 30. ročníku odložena ze zdravotních důvodů.
Výstava, která je poprvé v historii ceny k vidění v ostravské Galerii PLATO, tak bude přístupná až do konce února 2021. Výstavu podpořila J&T Banka, která se různými aktivitami zasazuje o popularizaci současného umění a trhu s ním.
„Symbolické vyvrcholení ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého 2020 v podobě takzvaného Jury Weekendu mělo podobu celodenního sympozia s bohatým programem, vysílaným 6. prosince živě na webových stránkách ČT art,“ uvedla šéfka Společnosti Jindřicha Chalupeckého Karina Kottová.
Ve finálových dílech tentokrát dominují komplexní multižánrové instalace zvoucí návštěvníky do abstraktních fikčních světů svých autorů, někdy inspirované žánrem sci-fi, jindy pohádkou. Častým motivem pak je aktivismus na podporu nejrůznějších minoritních skupin obyvatelstva.
Bez vítěze
Netradičností v uplynulém ročníku nejprestižnějšího ocenění pro mladé umělce bylo více. Tou asi nejviditelnější a také nejkontroverznější bylo zrušení vyhlášení vítěze. „Finalistky a finalisté CJCH 2020 se rozhodli přistupovat k účasti v ceně jako k příležitosti ke vzájemnému obohacení a sdílení rozdílných uměleckých přístupů a vyjádřili přání o neudílení ceny jednomu vítězi. Tento ročník tak poprvé neproběhla volba laureátky či laureáta a namísto tradičního ceremoniálu udílení ceny proběhla jednodenní oslava setkání výjimečných uměleckých osobností,“ komentuje krok umělců a pořadatelů Kottová.
Finalisté během sympozia osobně komentovali svá díla vzniklá pro výstavu v galerii PLATO Ostrava a někteří uvedli živé akce v podobě performance či hudebních vystoupení. Součástí programu byla také diskuze s finalistkami a finalisty a zástupci mezinárodní poroty, komentovaná prohlídka výstavou Ceny Jindřicha Chalupeckého a výstavou zahraničních hostů Pauline Boudryové a Renate Lorenzové.
Rozhodnutí neudělit cenu vzbudilo pozornost, není však zcela bezprecedentní. Prestižní britská Turner Prize zůstala bez vítěze v roce 2019, kdy jednotliví finalisté zaslali porotcům dopis vyjadřující nesouhlas s kompetitivním přístupem k umění. „V době politické krize v Británii a ve většině světa, kdy jsou lidé už tak dost rozdělení a izolovaní, se cítíme silně motivováni, abychom využili příležitosti ke kolektivnímu prohlášení ve jménu pospolitosti, mnohosti a solidarity – v umění stejně jako ve společnosti,“ uvedli umělci, kterým nakonec porota vyšla vstříc.
Po vyhlášení záměru neudělit vítěze CJCH její organizátoři uspořádali průzkum mezi více než stovkou uměleckých profesionálů s cílem zjistit, jaký smysl má soutěž pro různé skupiny aktérů, pro které je Cena Jindřicha Chalupeckého podstatná a kteří ji nějakým způsobem sledují. Na otázku „Jaké hodnoty má Cena Jindřicha Chalupeckého vyjadřovat?“ označila kompetitivnost za důležitou necelá tři procenta ze 138 respondentů. Naopak nejvíce kladných odpovědí měly hodnoty jako otevřenost, různorodost a progresivnost následující hodnotami podpora a spolupráce.
„Cena má vytvářet komunitu a bezpečné prostředí, posouvat současné české umění dopředu tím, že vytváří co nejpříjemnější a nejkomfortnější podmínky pro mladé umělce a umělkyně a pomůže jim rozvíjet jejich potenciál, je to její nezastupitelná role,“ zní jeden z klíčových závěrů studie prováděné sociálními antropoložkami Ivetou Hajdákovou a Marií Heřmanovou.
Finalisté a jejich díla
Jakub Choma
Původní východiska tvorby Jakuba Chomy jsou v malbě a jeho realizace k tomuto médiu stále odkazují, i když se již zásadně posunuly směrem k prostorové objektové instalaci. V autorových dílech nicméně stále nalezneme fragmenty grafické práce, užití primárních barevných pigmentů i odkaz k plošnosti a orientaci na horizontálně instalované závěsné artefakty.
Jakub Choma pro finále Ceny Jindřicha Chalupeckého vybudoval prostorově a tematicky rozsáhlou multimediální instalaci s názvem Gears of Life sestávající z několika různých architektonicky pojednaných prostředí představujících jednotlivé metaforické světy. Ty mohou být roztříštěným sci-fi příběhem o cestování skrze alternativní vesmíry, fyzickým zhmotněním průchodu počítačovou hrou, ale stejně tak i oknem do autorovy mysli.
Anna Slama & Marek Delong
Umělecká dvojice Anna Slama & Marek Delong dokáže ve svých instalacích, kde jsou zpravidla zkombinovaná nejrůznější média i materiály, vytvořit zcela specifickou atmosféru, která diváka pohltí a přenese do světa mimo realitu, někde na pomezí snu a pohádkového příběhu.
Projekt prezentovaný na výstavě finalistek a finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého 2020 navazuje svým námětem odkazujícím k tajuplným vyprávěním inspirovaným přírodním prostředím a mytologií na jejich ostatní společné práce. Návštěvníci mají možnost vstoupit do prostoru připomínajícího divadelní kulisy či scénu z blíže neurčeného fantasy příběhu.
Marie Tučková
Umělecká tvorba Marie Tučkové se z původního zaměření na fotografii postupně rozrostla do mnohovrstevnaté praxe zahrnující nejrůznější vyjadřovací způsoby a média. Dlouhodobě jsou v ní ovšem konzistentně přítomna témata spjatá s mezilidskými vztahy, jako jsou sdílení, schopnost (sebe)vyjádření či vzájemné naslouchání. Multimediální prostorová instalace na výstavě Cena Jindřicha Chalupeckého 2020 funguje přesně v duchu této umělecké strategie. V oválném poli porostlém živou trávou se návštěvník ocitne obklopen skutečnou i umělecky ztvárněnou přírodou. Tento prostor, který je po většinu dne tichý a nabízí pomyslný úkryt před vnějším světem, v němž je možné na chvíli vytěsnit okolní realitu a rozjímat nad vztahem člověka a přírody, je v pravidelném intervalu zaplněn monumentální zvukovou složkou instalace.
Jiří Žák
Jiří Žák se ve své tvorbě dlouhodobě zabývá fiktivními i skutečnými mikropříběhy na pozadí politických dějin, které svým přístupem často relativizuje a odkrývá nepohodlná zákoutí. Jak sám říká, zajímají ho „dlouhé stíny“ historie, vytěsněné skutečnosti a nevyřešené problémy svázané s koloniální nebo válečnou minulostí, které různými způsoby zasahují do současnosti. V rámci svého projektu pro letošní ročník Ceny Jindřicha Chalupeckého představuje autor tři krátké filmy blížící se žánru tzv. dokumentární fikce, spojené prostorovou instalací umístěnou v knihovně galerie PLATO. Jednotlivé filmy vznikly v posledním roce v rámci Žákova zkoumání tématu československého, respektive českého zbrojního průmyslu.
Alma Lily Raynerová
Pro výstavu Cena Jindřicha Chalupeckého 2020 připravila Alma Lily Raynerová lokálně specifický projekt nazvaný Návod na přežití, který se zaměřuje na téma podpůrné platformy pro lidi se zkušeností s různými formami útlaku. Stage, kino a další prostory galerie PLATO jsou během konání výstavy využity jako místa k setkávání, sdílení, diskuzi, společnému jídlu nebo přespání.
Alma Lily Raynerová ve spolupráci s řadou ostravských aktivistek a aktivistů, zástupců minoritních skupin nebo neziskových organizací vytváří místo, kde se mohou potkat lidé s rozmanitými zkušenostmi, ale stejným zájmem: mít možnost v těžkých životních situacích najít podporu, ale také společně vytvářet alternativy stávající institucionální péče a pomáhat na základě vlastních zkušeností ostatním.
Pracovní skupina pro výzkum mimosmyslové estetiky
Pracovní skupina pro výzkum mimosmyslové estetiky (Jan Kolský, Vojtěch Märc, Matěj Pavlík a Peter Sit) se zabývá činností na pomezí uměleckých a vědeckých postupů zkoumajících tzv. limitní nebo paranormální jevy, jako jsou telepatie, telekineze, jasnovidectví, hypnóza, léčitelství nebo proutkařství.
Pro výstavu Cena Jindřicha Chalupeckého 2020 připravila skupina instalaci, ve které představuje dvojici nově vzniklých videí. Nejprve mají divačky a diváci možnost zhlédnout instruktážní video uvádějící do celé problematiky, jakýsi návod k použití, který přináší vodítka pro sledování hlavního filmu. Ten sestává ze dvou případových studií mimosmyslového vnímání – portrétů dvou psychotroniků.