Předpoklad analytiků J&T Banky, že letos se lednový efekt dostavil, se naplnil. Alespoň na to ukazují dosavadní zveřejněná čísla výsledkové sezony. Trh se na výsledkovou sezonu zaměří i během února, zatím můžeme být vůči akciovým indexům pozitivní.
Závěr z minulého měsíce byl, že tzv. lednový efekt by se měl letos dostavit. Odůvodnění spočívalo v kladném dopadu nové daňové reformy v USA na tamní společnosti a kladném očekávání na výsledkovou sezonu za 4. kvartál roku 2017. Pozastavíme-li se u výsledkové sezony, tak prozatím (2/5 společností z indexu S&P 500 odreportovány) vyznívá opětovně lépe než očekávání. U čistého zisku dochází k překvapení z 82 % a u tržeb z 80 %. Z pohledu konce měsíce již můžeme konstatovat, že se očekávání lednového efektu naplnilo a především zámořské indexy předvedly velmi solidní začátek nového roku.
Fed podle očekávání ponechal úrokové sazby beze změny (1,25–1,50 %). Prohlášení Fedu doznalo vůči prosinci minimální změny a centrální banka utvrdila trh v očekávání, že bude pokračovat ve zvyšování sazeb na dalších zasedáních. Fed si drží solidní hodnocení ekonomiky, nezaměstnanost by měla zůstat nízká a naopak očekává v letošním roce zrychlení inflace. Lednové zasedání měnového výboru (FOMC) Fedu bylo poslední v předsednickém křesle pro Janet Yellenovou, kterou od začátku února vystřídá Jerome Powell. Finanční trhy zaceňují, že Fed letos zvedne sazby třikrát a k tomu prvnímu by mělo dojít již na dalším zasedání v březnu. Zasedání Fedu nakonec nemělo výraznější dopad na finanční trhy – akcie, dluhopisy, dolar.
Očekávalo se, že ECB na svém zasedání vyšle signál se snahou korigovat předchozí prudké posilování eura. Ovšem prezident Draghi vyzdvihl dynamiku oživení ekonomiky eurozóny a pozitivně komentoval inflační výhled. Dokonce uvedl, že síla ekonomiky dává fundamentální důvody pro posílení eura. Tyto komentáře vedly k dalšímu posílení eura i přes hranici 1,25 USD/EUR. Později svůj postoj Mario Draghi korigoval s tím, že posilování eura představuje zdroj nejistoty pro ECB, a také se nečekaně kriticky postavil proti slovům amerického ministra financí Mnuchina, že slabý dolar pomůže americké ekonomice. Na závěr své tiskové konference prezident Draghi uvedl, že vidí minimální šance toho, že by ECB v letošním roce zvyšovala sazby.
ČNB dle očekávání zvýšila základní sazby o 25 bazických bodů na 0,75 %. Rovněž oznámila predikci na kurz koruny vůči euru pro letošní a příští rok. ČNB očekává, že průměrný kurz pro rok 2018 bude 24,90 Kč/EUR a pro rok 2019 pak 24,50 Kč/EUR. Tím dala najevo, že nadále očekává poměrně solidní posílení české koruny vůči euru.
Indexy navýšily na historická maxima
„Jak jsme již uvedli, v lednu se dostavil takzvaný lednový efekt a především zámořské indexy znovu navýšily svá historická maxima,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Ve zkratce si americké indexy za leden připsaly 5,6–7,4 %, německý DAX však kvůli silnému posilování eura vůči dolaru přidal „jen“ 2,1 % a japonský Nikkei přidal 1,5 %. I v tomto případě došlo k posílení lokální měny. Šanghaj vzrostla o 5,3 %. Domácí index PX se nijak nenechal zastrašit a připsal si solidních 4,9 %.
Komodity vypadají pozitivně
Vstup do nového roku byl pro komoditní trhy pozitivní, široké indexy přidaly kolem 3 %. Pozitivním faktorem pro ceny komodit se stalo globální oslabování dolaru, který ke koši měn klesl na nejnižší úrovně od konce roku 2014. Z hlediska sektorů se nejvíce dařilo energiím (5 %). I přes drobnou korekci v posledním týdnu cena ropy vzrostla o 7 %, šlo o růst pátý měsíc v řadě a cena ropy se dostala na nejvyšší úrovně od prosince 2014 – Brent (71 USD), WTI (66 USD). I přes růst výnosů u dluhopisů se dařilo drahým kovům (2 %), cena zlata (3 %) se po roce a půl dostalo na dosah 1350 USD/oz. Zemědělské plodiny v průměru přidaly 2 %. Naopak technické kovy v průměru zůstaly beze změny.
„Letos je výhled pro komodity nadále mírně pozitivní, pokračování růstu globální ekonomiky je pozitivní hlavně pro technické kovy a energie. Drahé kovy mohou reagovat na to, jak razantně budou či nebudou centrální banky utahovat měnovou politiku ve světle rostoucích inflačních tlaků. Ceny komodit budou ovlivňovat změny kurzu dolaru,“ uvádí Sklenář.
Fortuna se chce stáhnout z burzy
Z akcií se tentokrát v krátkosti podíváme na Fortunu. Hned v prvních dnech nového roku se investoři dočkali další nabídky na odkup akcií ze strany majoritního akcionáře (Fortbet). Tentokrát se poprvé jedná o nabídku, která je z pohledu investorů smysluplná. Fortbet nabízí 182,50 Kč za akcii a na rozdíl od předchozích nabídek ji tentokrát podporuje i management společnosti. Období pro akceptaci probíhá do 23. února. Fortuna dále svolává na 15. února mimořádnou valnou hromadu, na které by se mělo odhlasovat stažení akcií z obchodování na burze.
„Podle našich projekcí a oceňovacího modelu nám vychází současná férová fundamentální hodnota společnosti na úrovni 200 Kč, což je přibližně 10 % nad cenou v rámci nabídky odkupu. Nabízená cena je více než 20 % nad 6měsíčním průměrem. Přestože je podle našeho názoru fundamentální hodnota společnosti ještě o něco vyšší než nabízená cena, považujeme současnou nabídku za akceptovatelnou a výhodnou pro všechny zainteresované strany,“ vysvětluje Petr Sklenář.
Záměrem Penty, respektive Fortbetu, bude v co nejkratší době provést vytěsnění minoritních akcionářů a získat 100% kontrolu nad společností. Z tohoto pohledu bude zásadní, jak se k nabídce postaví druhý největší akcionář, kterým jsou fondy ze skupiny Franklin Templeton. Templeton držel k 1. 12.2017 akcie představující 10,6% podíl na hlasovacích právech. Pokud by tedy Templeton neakceptoval nabídku a akcie nadále držel, nemůže Fortbet vytěsnění minoritních akcionářů provést. Nicméně lze předpokládat, že nějaká komunikace mezi Fortbetem a Templetonem proběhla ještě před zveřejněním nabídky a ten tak nabídku bude akceptovat.
Novoroční výhledy
„Čas na nikoho nečeká, a tak jsme se již plně zakousli do roku 2018. Leden a s ním začátek roku jsou již minulostí a před námi je únor, kde se jako tradičně moc významných událostí nečeká. Trh se zaměří na výsledkovou sezonu a na makroekonomické indikátory,“ konstatuje Petr Sklenář.
Jak je již uvedeno výše, během ledna se představilo zhruba 2/5 společností z indexu S&P 500 a celkově lze uvést, že zveřejněná čísla byla opětovně pozitivním překvapením pro trh. „Domníváme se, že by mohla výsledková sezona pokračovat v podobném trendu, a proto jsme nadále pozitivní vůči akciovým indexům,“ dodává Sklenář.
Sledovat se bude rovněž kurz dolaru vůči ostatním měnám a především euru. Na začátku letošního roku se kurz dolaru k euru dostal až nad hranici 1,25 USD/EUR, což je nejnižší úroveň dolaru od prosince 2014. Je patrný ústup investorů z této měny, což pomáhá výrazně komoditám. Investoři budou nadále sledovat tento trend a vyhodnocovat jeho stabilitu. „Je nutné připomenout, že dolar oslabil i ke koši ostatních měn. Domníváme se, že pokračování i lehkého oslabování dolaru by mělo pomoci komoditám a návazně i komoditním titulům,“ uvádí Petr Sklenář.
Z pohledu makroekonomických indikátorů se analytici domnívají, že by měl pokračovat trend solidních čísel, který trval po celý rok 2017. Již nyní přikračují ekonomové a patřičné instituce k postupnému zvyšování výhledu na ekonomický růst pro rok 2018. Lze odhadovat, že další potvrzení solidního ekonomického růstu by mohlo být dalším podpůrným faktorem pro riziková aktiva.
„Celkově, i přes již velmi dlouhou šňůru růstových měsíců, jsme nadále pozitivní na riziková aktiva. Důvodem jsou očekávaná solidní data z výsledkové sezony, oslabující dolar může podpořit komoditní sektor a makroekonomické indikátory mohou poukázat na pokračující solidní hospodářský růst,“ vysvětluje Petr Sklenář.
