ČNB bojuje od srpna proti inflaci zejména zvyšováním základní úrokové sazby z 0,25 % na 3,75 %. Tento proces je už (místy bolestivé) mainstreamové téma. Ale finanční trhy jsou místo, kde se obchoduje s budoucností. Co vědí všichni, to je bezcenné.
Z transakcí na finančních a kapitálových trzích lze odvodit očekávání aktérů ohledně výše sazby v horizontu 12 měsíců. S úrovní cca 5% jsou už investoři smířeni. Tomu zhruba odpovídá i komunikace bankovní rady ČNB, která nás připravuje na posun z 3,75% směrem výše. Podle ČNB se pohybuje tzv. neutrální sazba okolo úrovně 3%. Na úrovni cca 5% by se tedy jednalo o výrazně restriktivní politiku. Otázka ale zní, na jak dlouho.
Inflace vyjadřuje změnu cenové hladiny. Abychom sledovali stále stejný růst cen, musí za nimi stát stejně silné tlaky. Nefungující dodavatelské řetězce, poškozené dřívějšími lockdowny, se postupně obnoví s rozvolněním ekonomik. Fiskální stimuly, do kterých se schovala i pomoc ne zrovna nutná, bude problematické odebrat kompletně. Ale alespoň částečně už lze vidět pokusy o konsolidaci veřejných financí u nás i ve světě.A dále – cena elektřiny na burze je dnes o 170% výše než před rokem, cena ropy je o 50% výše. Nic není nemožné, ale počítat s tímto růstem každý rok, to je divoký scénář.
V neposlední řadě je tady kurzový kanál. O něm jsme psali v listopadu, když máme dlouhé pozice v české koruně. Dle ČNB lze zhruba odhadovat efekt posílení koruny vůči euru o 1% jako zvýšení sazeb o 0,25 %. Za rok posílila koruna vůči euru o 6,5%. Nemalou část si tedy odpracovává v protiinflačních snahách i národní měna.
Sečteno, po velmi výrazném zvýšení sazeb a výhledu na odeznění výrazné části inflačních tlaků je pro investory na místě debata, kdy půjdou sazby zase dolů. To s sebou ponese cenový potenciál pro současné cenné papíry vydávané s vysokými sazbami. Čekejme tuto debatu (ne faktické snížení) raději už letos. On jen posun v komunikaci totiž stačí, aby se trh přecenil.