Dění na světovém trhu
Uplynulý týden na finančních trzích byl dominován zasedáním klíčových centrálních bank, vcelku překvapivými makroekonomickými daty a nadále napjatou geopolitickou situací. Pokračující eskalace konfliktu na Blízkém východě se nadále negativně propisovala do globálních dodavatelských řetězců, což vyhnalo cenu ropy Brent chvilkově až téměř k hranici 110 USD/bbl, ke konci pracovního týdne se nakonec stáhla k úrovni okolo 105 USD/bbl. Tento nákladový tlak se nadále odráží ve vyšší a přetrvávající spotřebitelské inflaci v USA, jež v kombinaci s odolným domácím trhem práce a vcelku silnými celkovými daty z ekonomiky utlumila očekávání na uvolňování měnové politiky. Výsledkem nakonec i bylo, že americký Fed přistoupil poprvé po třech letech k restrikci a zvýšil úrokové sazby o 25 bazických bodů do pásma 3,75–4,00 %. To může být trhem negativně vnímáno zejména ve vztahu k dluhovému financování masivních AI projektů napříč celým technologickým sektorem. Na jestřábí krok Fedu domácí Česká národní banka nereagovala a ponechala na svém zasedání úrokovou sazbu na stávající úrovni 3,75 %. Bank of Japan pod inflačním a měnovým tlakem dle očekávání navýšila sazby na 31leté maximum na 1,25 %, zatímco britská Bank of England odhlasovala stabilitu a svou úrokovou míru udržela na 3,75 %. Očekávání návratu k restriktivnější politice vyhnalo výnosy státních dluhopisů na nejvyšší úrovně za skoro 2 dekády, přičemž klíčový americký 10letý dluhopis překonal poprvé od roku 2007 úroveň 5 %. Globální nervozita a plošný tlak na riziková aktiva se tentokrát nevyhnuly ani domácímu parketu. Pražská burza zakončila týden slabší, přičemž během uplynulých dní své historické úrovně nepřekonala. Domácí index PX tak uzavřel v poklesu (-2,3 % t/t; 2720,6 b.), čímž více než reflektoval zhoršený globální sentiment a zvýšenou opatrnost investorů. Akciové indexy v USA měřeno indexem S&P 500 zakončily týden slabší o 0,5 % t/t. Evropa pak prostřednictvím indexu EuroStoxx 600 ubrala přibližně 0,5 % t/t.
Společnosti na BCPP
Výsledková sezóna za první pololetí pokračovala na pražském parketu v podání společnosti Colt CZ. Tržby na úrovni 15,9 mld. Kč (+44 % r/r), EBITDA ve výši 4,6 mld. Kč (+95 % r/r) i čistý zisk 2,01 mld. Kč (+101 %) výrazně překonaly očekávání trhu. Management zároveň na základě dosavadních výsledků zvýšil celoroční výhled. Den po výsledcích pak přišla překvapivá zpráva, že generální ředitel Radek Musil z osobních důvodů odstoupí ze své funkce k 30. září tohoto roku. Radek Musil stál v čele Colt CZ Group od ledna 2025 a před tím vedl 25 let společnost Sellier & Bellot, která se později stala součástí skupiny. Reakce investorů na zveřejněné výsledky Colt CZ byla pozitivní, nicméně akcie na závěr pátečního obchodování většinu zisků odevzdaly a z pohledu celého týdne posílily jen o 0,6 % t/t na 896 Kč.
Nejlepší výkonnost z likvidních emisí na pražské burze měla bez významnějších zpráv zbrojovka CSG (+1,1 % t/t na 388 Kč). Naopak nejvíce ztrácely akcie Doosan Škoda Power (-4,2 % na 486,5 Kč), která 23. září zveřejní čísla za 2Q. Nedařilo se ani akciím energetické společnosti ČEZ (-2,9 % t/t na 1 354 Kč), kde může být jedním z důvodů vyjádření ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka o tom, že je vláda v případě dalšího růstu cen na energetickém trhu připravena stanovit maximální ceny elektřiny u výrobců i dodavatelů. Nutno dodat, že nejvýraznější propad u obou titulů přišel až v páteční závěrečné aukci, kde se při zvýšených zobchodovaných objemech projevil dopad rebalancování indexů (PX, CECE, FTSE).
Z dalších zpráv stojí za zmínku oznámená akvizice Kofoly ČeskoSlovensko (-0,4 % t/t na 516 Kč), která kupuje 51% podíl ve společnosti Chachar Catering, provozovateli franšízových sítí Chacharova Hasičárna a Chacharova pizza. Chachar Catering aktuálně provozuje 43 poboček (ze 70 % na bázi franšízy) a patří k významným odběratelům nápojů Kofoly.
Výhled na příští týden
Nálada na finančních trzích může být v příštím týdnu ovlivněna ještě dozvukem středečního zasedání amerického Fedu. Americká centrální banka přistoupila k prvnímu zvýšení úrokových sazeb za 3 roky, když dal její nový šéf Kevin Warsh jasně na srozuměnou, že hlavním cílem je stlačení domácí inflace zpět ke 2% cíli. Vedení Fedu navíc počítá ještě s dalším zvýšením sazeb a jejich stabilitou v příštím roce. Akciové trhy nejprve reagovaly poklesem, avšak postupně na trhu převážil efekt kredibility: včasné zakročení proti inflaci znamená její nižší míru v budoucnu, a výnosy 10letých dluhopisů se tak vrátily lehce pod 5 %. Tento efekt plus dobře zvládnuté vystoupení Warshe může na trh přinést částečné uklidnění. Klíčovou událostí týdne však může být návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v USA a jeho setkání s Donaldem Trumpem ve čtvrtek. Z pohledu trhů bude nejpodstatnější to, zda dojde k prodloužení „celního příměří“ mezi oběma zeměmi, které má vypršet v listopadu. Může dojít k dohodám o snížení nebo odložení některých cel. Další nervozitu však mohou přinést ceny ropy, když nadále dochází k útokům na tankery a Saúdská Arábie sníží objem dodávané ropy evropským rafinériím. Ropa se tak nadále drží nad 100 dolary za barel, což brzdí hospodářský růst a zvyšuje inflaci ve světě. Celkově máme na příští týden neurální výhled.
Na domácím trhu bude v současné výsledkové sezóně předposlední zveřejňující velkou společností Doosan Škoda Power, která zveřejní své výsledky za 2. kvartál 2026 ve středu 23. 9. po zavření trhu. Samotná kvartální čísla mají vzhledem k vysoké volatilitě a tomu, že většina celoročního čistého zisku je generována až ve 4Q, relativně malou vypovídací hodnotu. Investoři se tak zaměří především na vývoj backlogu, popřípadě komentáře k novým zakázkám a dlouhodobějšímu výhledu.
Makroekonomický kalendář bude příští týden po nabitém období měnověpolitických rozhodnutí velkých centrálních bank ve znamení mírného uklidnění. V pondělí budou pravděpodobně čínské úrokové sazby potvrzeny na 3,00 %. V úterý bude o sazbách rozhodovat maďarská centrální banka, očekává se taktéž stabilita na 5,50 %. Ve středu začnou vycházet údaje o PMI napříč Evropou i USA. K ukazatelům sentimentu se připojí v čtvrtek německé Ifo a český ukazatel důvěry v ekonomiku. Týden uzavře v pátek německý ukazatel sentimentu GfK.