Česká ekonomika se ve 4Q oficiálně překlopila do recese, když reálné HDP pokleslo podruhé v řadě vůči předchozímu kvartálu o 0,4 % mezikvartálně (-0,3 % q/q ve 3Q/22). Tempo meziročního růstu HDP se snížilo na 0,2 % r/r (1,5 % r/r ve 3Q/22). Statistický úřad mírně zhoršil svůj prvotní odhad (-0,3 % q/q; +0,4 % r/r) z 31. ledna.
Z hlediska trendu nedošlo ke změně a hlavní brzdou celkové poptávky se stal další hluboký propad spotřeby domácností. Z meziročního růstu HDP (+0,2 % r/r) ubraly výdaje domácností masivní 3 procentní body. Investice (příspěvek +0,5 procentního bodu) i vládní výdaje (0,2 procentního bodu) měly jen mírný příspěvek k růstu HDP. Naopak hlavním tahounem byl opět zahraniční obchod (příspěvek k růstu HDP +3,6 procentního bodu), kde se projevil rozjezd proexportní výroby aut v kombinaci s nízkou srovnávací základnou předchozího roku.
Pokles inflačních tlaků
Pozitivním faktorem je, že výsledky HDP za 4Q ukázaly první výrazný pokles inflačních tlaků napříč ekonomikou. Inflace ve 4Q sice znova výrazně negativně dopadla na hospodaření domácností, ale na druhou stranu se ukázaly náznaky, že inflační tlaky v ekonomice se začínají mírnit či přímo obracet. Dochází k poklesu nominálních výdajů u řady položek a dokonce pokleslo celkové nominální HDP (-0,9 % r/r). Vůči předchozímu kvartálu u řady položek poklesly cenové indexy i celkový cenový deflátor HDP (-0,5 % q/q). Pokud se výsledky potvrdí v dalším kvartálu, byl by to znak inflačního obratu v ekonomice.
Rekordní propad spotřeby domácností
Nominálně (v běžných cenách) výdaje domácností prudce klesly, ve 4Q o 3,8 % q/q (+1,9 % q/q v 3Q) a zpomalil se meziroční nárůst (11,5 % r/r vs. 13,1 %). Mimo covid (2Q/2020 a 4Q/2020) šlo o nejhlubší mezikvartální propad nominálních útrat domácností v historii. V reálném vyjádření (po očištění o inflaci) výdaje domácnosti klesly o razantních 2,8 % q/q (-2,2 % q/q ve 3Q), což je opět mimo covidové lockodowny nejhlubší propad. Navíc poprvé v historii (data od 1996) nastal pátý kvartální pokles spotřeby domácnostní v řadě. Meziročně byly reálné spotřební výdaje domácností nižší o 5,5 % r/r a z celkového HDP odepsaly 3 procenta. Vysoká inflace vedla domácnosti ve 4Q opět k plošnému omezování výdajů přes všechny kategorie zboží. Vzhledem k úrovní výdajů i obratu cen energií by se vývoj spotřeby domácností měl letos postupně stabilizovat.
Další ochlazení aktivity zasáhlo ve 4Q i investiční poptávku. Fixní investice vůči předchozímu kvartálu poklesly o 1,1 % q/q (+2,9 % q/q v 3Q), ale meziročně byly stále vyšší o 4,6 % r/r. Negativní příznivý příspěvek ke změně HDP měla tvorba zásob (-0,3 procentního bodu HDP), což částečně souvisí s rozjezdem automobilového průmyslu a dokončením výroby aut, u kterých chyběly díly.
Problémy s dodávkami dílů brzdily pro-exportní automobilový průmysl v druhé polovině roku 2021, naopak od léta 2022 se situace začala zlepšovat. Současně utlumená domácí poptávka (spotřeba + investice) vedly i k mírně nižším dovozům. Ve výsledku zahraniční obchod byl ve 4Q opět výrazným růstovým faktorem a meziročně HDP zvedl o 2,4 procentních bodů.
Z pohledu nabídkové strany (strana výroby) je obrázek ekonomiky mírně lepší než na straně výdajové. Ve 4Q HPH (hrubá přidaná hodnota) vzrostla o 0,3 % q/q a meziročně byla vyšší o 1,0 % r/r. Pozitivní vývoj má hlavně růst aktivity ve zpracovatelském průmyslu (+1,6 % q/q) a stavebnictví (+0,9 % q/q).
Domácí poptávka (spotřeba + investice) prošla na konci loňského roku výrazným ochlazením na více úrovních a utlumená by měla zůstat i na začátku roku letošního. Pro celý rok očekáváme stagnací HDP (+0,2 %). Česká ekonomika plně neodmazala covidový šok, zůstala pod úrovní 4Q/19 a tuto mezeru by měla konečně odmazat na závěr roku.
Výsledky zatím nepřináší žádnou změnu pro měnovou politiku ČNB a čekáme, že bankovní rada v březnu ponechá úrokové sazby na 7,00 %. Na této úrovni by úrokové sazby měly zůstat i většinu letošního roku. Koruna na výsledky HDP výrazně nereagovala a obchodovala se lehce pod úrovní 23,5 CZK/EUR.