Pondělí 5. srpna 2024 ráno. Profesionální i drobní investoři se probouzí do noční můry. Asijské akciové indexy kolabují, japonská burza propadla nejníž za čtyři dekády. Ale v pre-marketu propadají také evropské, a hlavně americké burzy včetně populárních firem Nvidia či Microsoft. Tedy nejhodnotnější firmy světa. Necelé dva týdny poté jsou burzy zpět, hodnota akcií roste. Přesto byla tato jednodenní krize významná a děsivá. A také poučná. Co přesně se stalo a jak šlo krize využít? V aktuální epizodě pořadu J&T Banka Talks o jednodenní krizi a poučení z ní mluvili zkušení investoři Štěpán Hájek a Ján Hladký z J&T Investiční společnosti.
Mohlo to být jako v roce 2008 nebo 2020. Po prvním dni propadu všech burz na celém světě mohl přijít další den neméně hlubokých poklesů. A mohla odstartovat hlubší krize. To se ale nestalo. Pondělí 5. srpna 2024 byl pro akciové trhy velmi špatný, ale nakonec šlo jen o jednodenní zaškobrtnutí, které přineslo velké ztráty, jež jsou ale nyní již zapomenuty.
Přesto je dobré se z těchto jednodenních propadů poučit, shodují se Štěpán Hájek a Ján Hladký z J&T Investiční společnosti.
K čemu tedy došlo? Co zapříčinilo jeden z největších jednodenních poklesů japonské burzy, který se posléze přelil do celého světa?
„Byl to toxický koktejl řady faktorů. Investory vylekaly údaje z amerického trhu práce, takže se zalekli toho, v jakém stavu americká ekonomika asi je. Trh si myslel, že by mohlo dojít ke snížení úrokových sazeb Fedu dřív než na zářijovém zasedání, což mělo výrazný vliv na kurzový par mezi dolarem a japonským jenem. Právě jen přitom velcí hráči používají pro své investice, protože to je výhodné. Jenomže tím, jak rychle klesl rozdíl mezi jenem a dolarem, museli tito hráči na úrovni hedgeových fondů narychlo uzavírat některé pozice, což se pak projevilo právě tím velkým poklesem zejména na japonské burze. Ta propadla o více než 12 procent, což byl největší jednodenní pokles za čtyři dekády. A tato nálada se potom přelila na evropské, a následně i americké trhy,“ vysvětluje Štěpán Hájek. A Ján Hladký dodává, že navíc japonská centrální banka výrazně nad očekávání zvýšila úrokové sazby, čímž podle Hladkého „přiložila pod kotel“.
Hedgeové fondy vyprodávaly
Právě role a chování velkých investičních hráčů v jednodenní krizi byly klíčové. Hedgeové fondy, family offices a podobné struktury investují desítky miliard dolarů. Když se dostanou do stresu a musejí uzavírat některé pozice, pocítí to celý trh. Když se k tomu přidá panika, pocítí to celý svět.
„Největší propady jsme viděli na největších akciích, tedy na výrobci čipů Nvidia či na Microsoftu. Důvodem je, že se jedná o nejlikvidnější tituly na trhu. Takže když se hedgeový fond potřebuje něčeho narychlo zbavit, činí tak právě přes tyto tituly, protože se může zbavit velmi rychle velkého množství akcií,“ vysvětluje portfolio manažer J&T Investiční společnosti Ján Hladký.
Opravdu jednodenní
Hladký zároveň připomíná, že právě na akciích společnosti Nvidia se ukazovala rychlost, s níž krize odeznívala. Ještě před otevřením burz činil propad v takzvaném pre-marketu 13 procent. Když však burzy skutečně otevřely, akcie padaly již „jen“ o osm procent. Ostatně navzdory tomu, že tržní kapitalizace Nvidie odepsala více než 400 miliard dolarů, během pouhých čtyř dní podle agentury Bloomberg byly zpět na předkrizových hodnotách.
Důvod? Propady akcií jsou příležitostí, říká Štěpán Hájek, který v J&T Investiční společnosti působí jako investiční stratég. Na dotaz, kde tedy podle něj aktuálně jsou hlavní příležitosti pro investice, odpovídá, že zůstává optimistou v sektoru umělé inteligence.
Kde dál vidí zkušení investoři velké příležitosti? Co přinese snížení sazeb americké centrální banky? Jaké jsou jejich hlavní rady pro situaci, kdy burzy padají? A jaká poučení si vzali z nedávné jednodenní krize oni sami? Poslechněte si nejnovější epizodu pořadu J&T Banka Talks s investičními odborníky z J&T Investiční společnosti Štěpánem Hájkem a Jánem Hladkým.