Česká ekonomika ve 2. kvartálu podle očekávaní výrazně propadla, HDP se vůči předchozímu kvartálu propadlo o 8,7 % q/q (−3,3 % v 1Q) a meziročně bylo nižší o 11,0 % r/r (−1,9 % v 1Q/20). „Z hlediska mezikvartálního i meziročního srovnání jde o nejhlubší propad HDP v historii,“ konstatuje hlavní ekonom Petr Sklenář. Statistický úřad mírně změnil svůj předběžný odhad (−8,4 % q/q; −10,7 % r/r) z 31. července.
„Z hlediska poptávky byl pro HDP zásadní mohutný propad zahraniční poptávky, který tvořil tři čtvrtiny celkového poklesu,“ vysvětluje Petr Sklenář. Příspěvek čistého exportu k meziroční změně HDP byl −7,9 procentního bodu (p. b). Tento vývoj v podstatně menším rozsahu doplnil pokles spotřeby domácností (příspěvek −2,0 p. b.) a likvidace zásob (příspěvek −1,5 p. b.). Fixní investice větší dopad na HDP neměly a jedinou růstovou položkou byly vládní výdaje (příspěvek 0,4 p. b.).
Motor růstu domácího HDP přešel na zpětný chod
„Více než čtyři roky byly spotřební útraty domácností jedním ze základních kamenů růstu domácího HDP. Kvůli opatření kolem covidu-19 se tento motor růstu v 1. kvartálu pomyslně vypnul a ve 2. kvartálu přešel na zpětný chod,“ uvádí Sklenář. Vůči 1. kvartálu se výdaje domácnosti propadly o 6,3 % q/q a meziročně byly nižší o 7,6 % (−0,2 % r/r v 1Q). „Samozřejmě jde o nejhlubší výpadek ve spotřebě domácností,“ dodává Petr Sklenář.
Nejvíce domácnosti omezily výdaje na takzvané zboží střednědobé spotřeby (−25 % r/r), kam patří například oblečení, obuv či bytové vybavení. Další velké škrty se týkaly výdajů na služby (−14 % r/r). „Čekáme, že ve 3. kvartálu dojde k výraznému obratu, který povede ke snižování meziročního propadu. Domácnosti ukazují opatrné zlepšení spotřebitelského sentimentu, kterému pomáhá zatím jen nepatrný nárůst nezaměstnanosti a předchozí nárůst mezd. Pro letošní rok zatím počítáme s poklesem spotřeby domácností přes 3 %,“ popisuje výhled analytiků J&T Banky Sklenář.
Investice nepatrně vzrostly
Vývoj investic byl ve 2. kvartálu až překvapivě pozitivní. Vůči 1. kvartálu investice dokonce nepatrně vzrostly (+0,9 % q/q) a zmírnily meziroční pokles (−4,8 % r/r vs. −5,2 % v 1Q). Na jedné straně výrazně propadly investice firem do vozového parku (−20 % r/r) a strojů (−12 % r/r), které na druhé straně tlumil nárůst investic do budov a dalších staveb (+7 % r/r). Vývoj celkové investiční poptávky pak zhoršil výrazný pokles zásob (příspěvek k HDP −1,5 p. b.).
HDP zachraňují vládní výdaje
Podle očekávání byly jedinou růstovou položkou HDP ve 2. kvartálu vládní výdaje, ale jen u meziročního srovnání (1,8 % r/r), protože vůči 1. kvartálu celkové veřejné výdaje klesly o 1,5 % q/q. „V reakci na covid-19 a následný ekonomický vývoj vláda přijala řadu mimořádných výdajů jako zvýšení důchodů, které se projeví hlavně v druhé polovině roku,“ dodává Petr Sklenář.
Tři čtvrtiny propadu HDP tvořil výpadek v zahraničním obchodě
„Ve 2. kvartálu restrikce kvůli pandemii covid-19 nepřijala jen česká vláda, ale postupně všechny země světa, což se výrazně negativně projevilo na dynamice globálního obchodu. Jelikož je Česká republika malá otevřená ekonomika, měl tento vývoj i zásadní dopad na vývoj domácího HDP,“ vysvětluje hlavní ekonom. Téměř tři čtvrtiny celkového propadu HDP právě tvořil výpadek v zahraničním obchodě (příspěvek −7,9 p. b.).
Statistický úřad uvedl, že přebytek v zahraničním obchodě v běžných cenách se ve 2. kvartálu smrskl na polovinu (ze 101 mld. korun na 44 mld.). Vývoz zboží se meziročně snížil o čtvrtinu a služeb o pětinu. Došlo také ke snížení dovozů, ale podstatně nižším tempem – zboží (−19 % r/r), služby (−16 % r/r).
Nejhůře dopadl zpracovatelský průmysl a obchod
Nabídková (výrobní) strana ekonomiky ukázala ve 2. kvartálu očekávaný vývoj. Celkově hrubá přidaná hodnota (HPH) propadla o 9,4 % a meziročně byla nižší o 10,9 %. Propad aktivity zaznamenaly všechny obory, nejhlubší se týkal zpracovatelského průmyslu (−18 % r/r) a obchodu (−21 % r/r), který zahrnuje i turistický ruch a dopravu.
Propad by nemusel naplnit obavy
„Pro letošní rok očekáváme celkový propad HDP kolem 8 %, dosud to bylo 10 %. Příští rok by mělo dojít k mírnému růstu kolem 3 %. Zatím vše nasvědčuje tomu, že celkový pokles české ekonomiky kvůli covidu-19 nebude tak hluboký, jaké byly prvotní obavy,“ predikuje vývoj Petr Sklenář.
Výsledky HDP nepřinášejí výrazné překvapení, a tedy ani nový impulz pro ČNB. „Nadále čekáme, že ČNB sazby 0,25 % už dlouhodobě měnit nebude. Koruna na výsledky HDP nereagovala a pouze v ranním obchodování posílila o 10 haléřů na 26,18 CZK/EUR a odmazala pondělní posílení,“ dodává.