Investovat, nebo spořit? Češi z větší části zatím stále více spoléhají na spořicí finanční produkty, ukázal exkluzivní průzkum o investiční gramotnosti. Nejvíce sázejí na spořicí účty a termínované vklady. Ty přitom nedokážou prostředky zhodnotit a často ani nepokrývají inflaci, upozorňuje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Spořicí účty, stavební spoření a termínované vklady. To jsou nejčastější způsoby, jak Češi zhodnocují své peníze. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu investiční gramotnosti Čechů, který pro J&T Banku uskutečnila agentura Perfect Crowd. Z výsledků vyplývá, že celých 85 procent dotázaných využívá výhod spořicích účtů. Nejčastějším investičním nástrojem jsou podílové fondy, které využívá necelých 40 % populace.
Spořicí účty nyní nabízejí zhodnocení prostředků zhruba o 5 %, v dlouhodobé perspektivě však nepřesahuje 2 %. Dlouhodobá inflace však podle ekonomů je 2 % plus 1 % přirozeného růstu. Spořicí účty tak většinou nedokážou zabránit znehodnocování peněz.
„Dobře vidět to je na následující situaci. Pokud byste dali v roce 2017 na klasický spořicí účet nebo termínovaný vklad tisíc korun, po šesti letech tam bude o něco víc než 1100 korun. Zhruba polovina toho zhodnocení nastala v posledním půlroce, kdy šly sazby nahoru. To však musíme porovnat s běžným spotřebním košem. A pokud toto uděláme, vyjde nám, že objem zboží, které bychom v roce 2017 pořídili za 1000 korun, bychom nyní pořídili za více než 1400 korun. Takže naše tisícovka ztratila hodnotu zhruba o 300 korun,“ vypočítává hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Kolik si odkládat?
O spoření a investicích tak panuje celá řada mýtů. Mýtus o spoření zní, že nám zhodnocuje majetek, což Petr Sklenář hravě vyvrátil. O investicích zase panuje mýtus, že člověk potřebuje obří sumu peněz, aby mělo smysl investovat.
„To je však nesmysl. Daleko lepší a důležitější je investovat pravidelně po nižších částkách,“ míní Sklenář. Tím totiž investor využívá jedné zásadní výhody – času a složeného úročení. Díky tomu tak stačí měsíčně odkládat daleko nižší částku, než by bylo třeba spořit, aby za 20 let došel střadatel ke stejné částce.
„Vezměme si za příklad cílovou částku ve výši 3 milionů korun, které chceme získat za 20 let. Připravili jsme několik scénářů, na kterých lze vidět výhody investic proti spoření. Abyste za 20 let měli 3 miliony korun, museli byste měsíčně spořit více než 10 tisíc korun. Abyste stejné částky ve stejném čase dosáhli prostřednictvím investic do akcií s průměrným výnosem 10 procent ročně, což je zcela realistické číslo, stačí vám odkládat méně než čtyři tisíce korun měsíčně,“ uvedl Martin Kujal z J&T Investiční společnosti.
Fondy rostou
Portfolio manažer fond J&T Opportunity Michal Semotan míní, že si tuto situaci uvědomuje čím dál více lidí. „Je to vidět na nárůstu investic prostřednictvím podílových fondů,“ ukazuje Semotan.
A data mu dávají za pravdu. „Celkový objem majetku investovaný přes členy asociace do investičních nástrojů dosahoval k 31. březnu 2023 výše 2,029 bilionu korun. Domácnosti a instituce mají zainvestováno v domácích a zahraničních fondech kolektivního investování nabízených v České republice 780 miliard korun, což představuje nárůst oproti konci roku 2022 o 29 miliard korun,“ uvedla Asociace pro kapitálový trh ve své pravidelné kvartální zprávě. „Na tomto růstu se podílel jak příznivý vývoj na finančních trzích, tak i příliv nových investic,“ dodala výkonná ředitelka AKAT Jana Brodani.
Proč investujeme?
A proč lidé nejčastěji začínají investovat? Z již citovaného průzkumu vyplývá, že inflace není hlavním důvodem.
„Za nejčastější důvod Češi označují touhu zajistit se na stáří. Konkrétně tento důvod uvedla celá čtvrtina dotázaných. Ale zdaleka to není jediný důvod. Druhým důležitým důvodem je snaha zhodnotit majetek, následuje zajištění budoucnosti a touha v budoucnu koupit nemovitost,“ uvedl hlavní ekonom J&T Banky Sklenář. „Jedná se o životní situace, které u většiny lidí lze očekávat. Výhodou je, že celá řada těchto situací má zcela jasné časové ukotvení a můžeme se na ně připravovat dlouhodobými investicemi,“ dodal.
Dlouhodobý horizont
K těmto životním situacím vedle stáří patří zejména zabezpečení potomků a například jejich studium. I na to se lze připravit dopředu dlouhodobými investicemi, jejichž výhodou je zejména čas. Ten totiž pracuje vždy pro investora, protože může využít výhod složeného úročení.
Na trhu již existuje celá řada dlouhodobých investičních produktů. Jsou mezi nimi například fondy J&T Banky LIFE, které mají investiční horizont 5, 10 či 15 let.
„Fondy J&T LIFE odpovídají potřebám investování v různých životních situacích, jako je financování školy pro děti, spoření na penzi, popř. dosahování dalších dlouhodobých finančních cílů. Nabízejí našemu klientovi možnost diverzifikovat své portfolio prostřednictvím nejúspěšnějších fondů J&T, jako jsou J&T Money, J&T Bond a J&T Dividend. Náklady na správu portfolia na úrovni fondů LIFE se v J&T Investiční společnosti nezdvojují, takže investor nese pouze manažerský poplatek podkladových fondů a dostává tak službu sestavení portfolia jen s minimálními správními náklady,“ připomíná portfolio manažerka Gladiola Štursová. „Tyto fondy jsou určeny investorům, kteří chtějí své úspory strukturovat podobně jako naše ekonomická elita. Jsou vhodné pro pravidelné i jednorázové investice. Každý z fondů má jedinečnou strategii a investor si může najít to, co nejlépe vyhovuje jeho investičním cílům,“ dodala Štursová.
Akcie a dluhopisy
Lze se při dlouhodobém investování vyvarovat negativním dopadům propadů finančních trhů? Zde opět platí, že čas hraje pro investora. Čím je delší investiční horizont, tím vyšší je pravděpodobnost, že investice dosáhnou pozitivního zhodnocení. Na základě dat za posledních 20 let je při investičním horizontu měsíc nebo rok pravděpodobnost ztráty přibližně 20–30 %. V případě, že investor nechá své peníze pracovat 10 let a více, je pozitivní výnos téměř jistý.
Podle Martina Kujala a Michala Semotana z J&T Investiční společnosti jsou pak ideální vyvážená aktivně spravovaná portfolia, v nichž je mix dluhopisů a akcií. Takové portfolio totiž umí lépe čelit momentálním výkyvům na akciových či dluhopisových trzích a kontinuálně roste.