S příchodem svěřenských fondů v roce 2014 se zvýšil zájem i o nadace a nadační fondy pro účely správy a držení rodinného majetku. Ještě téhož roku vyvstalo v této problematice mnoho dotazů, které ukazovaly na oblasti, jež nebyly daňovou legislativou dostatečně upraveny. Na její finalizaci se stále pracuje.
V první části článku se podíváme na svěřenské fondy, nadace a nadační fondy (dále souhrnně Fondy) z pohledu aktuálního práva. Širší veřejnost je bohužel zatím zná zejména přes skandály z vysoké politiky. Řada lidí je proto vnímá pouze jako nástroje pro ukrývání peněz. „Je to škoda, protože správně nastavený Fond dokáže významně a všestranně zefektivnit mezigenerační předání rodinného podnikání i tam, kde jsou rodiny teprve na počátku budování rodinného bohatství. A to už jen tím, že do diskuze o budoucím vedení rodinného podnikání zapojí všechny členy rodiny,“ popisuje nesporné výhody Jiří Šmatlák, partner advokátní kanceláře BDO Legal.
O formě rozhoduje účel
Obecně platí, že ne všechny varianty Fondů jsou vhodné pro každého. Rodiny, a samozřejmě jejich poradci, by měli při výběru konkrétního majetkového uspořádání myslet na celou řadu důsledků, kterými jim může necitlivě nastavený Fond v budoucnu znepříjemnit život i jejich podnikání. „Ačkoliv se Fondy stále více stávají věcí prestiže, je na prvním místě třeba zvážit, zda je účelem zaváděné struktury majetek zachovat a rozmnožit pro příští generace, nebo ho naopak postupně rozdat,“ upozorňuje Jiří Šmatlák.
Pokud je jedním z cílů zakladatele podpora širší komunity, měl by se poohlížet spíše po nadaci či nadačním fondu, stejně tak jestliže chce docílit co nejvyšší míry transparentnosti. Naopak svěřenský fond se díky své rigiditě hodí pro rodiny, které chtějí majetek zakonzervovat a ochránit před tříštěním, ke kterému by mohlo vést standardní dědictví. Po svěřenském fondu by měl zakladatel sáhnout i tehdy, je-li jedním z jeho cílů zachování anonymity obmyšlených, tj. příjemců, či důvěrnosti pravidel správy majetku, nebo jako zástava (kolaterál) k zajištění závazků.
Nelze určitě paušalizovat, pro kterou rodinu se více hodí to či ono majetkové uspořádání. Jak nadace, tak nadační i svěřenský fond mají každý svá specifika, výhody a nevýhody, které je třeba pečlivě uvážit. „Každá rodina by si měla pod profesionálním vedením svého poradce zvolit takové řešení, které bude optimální pro její specifické potřeby,“ vysvětluje Jiří Šmatlák.
Co nastane v případě insolvence? Jedna ze zásadních výhod svěřenského fondu spočívá v tom, že není právnickou osobou s vlastní právní subjektivitou. V důsledku toho však svěřenský fond stále vyvolává řadu otázek v souvislosti s insolvencí či výkonem rozhodnutí. V praxi se ukazuje, že majetek svěřenského fondu je skutečně „majetkem bez vlastníka“ a nelze ho zcela jednoduše postihnout k uspokojení dluhů správce, obmyšlených, ani zakladatele. Svěřenský fond se tak může stát jakýmsi trezorem pro nedotknutelné jádro rodinného majetku. |
Lokální daňové aspekty
Vklady cenných papírů či podílů jsou jedním z nejčastěji vkládaných aktiv, přesto český daňový zákon neřeší daňovou nabývací cenu (DNC) ve Fondu při vkladu jiného než hmotného majetku do Fondu, a to ze soukromého majetku fyzické osoby.
Přitom je velice důležité znát výši DNC cenných papírů nebo podílů, které Fond drží, protože při výplatě ze základního kapitálu nebo ostatních kapitálových fondů z těchto společností se u Fondu snižuje daňová nabývací cena proti přijímané platbě. Jakákoliv platba, která převyšuje DNC, je daněna standardní sazbou daně ve výši 19 %, pokud nejde o majetek vložený do nadační jistiny dobročinné nadace.
Debaty týkající se nejen DNC u vložených cenných papírů a podílů, ale i u pohledávek a dalšího majetku, se vedou už řadu let. Generální finanční ředitelství si je absence definice v zákoně vědomo a konstatovalo, že do nezbytné novelizace zákona je třeba být obezřetný při určení výše daňové nabývací ceny u přijímajícího subjektu.
Při nejbližší příležitosti by měl být daňový zákon vhodným způsobem novelizován tak, aby u přijímacího subjektu byla DNC převzata od vkladatele. „Zatím by měly Fondy revidovat výši daňové nabývací ceny u podílů a cenných papírů nabytých vkladem, aby při výplatě jiných složek vlastního kapitálu nedošlo k neoprávněnému nezdanění těchto výplat,“ upozorňuje Zenon Folwarczny, vedoucí partner daňového oddělení BDO Legal (vyobrazen na úvodním snímku).
Jak ošetřit nárůst hodnoty majetku
Další otázky se mohou týkat (ne)zdanění změny hodnoty majetku drženého Fondem, o které se neúčtovalo, a majetek byl vydán obmyšlené fyzické osobě.
„Může se jednat o situaci, kdy se rodič rozhodne převést majetek na dítě a uvažuje o způsobu, jak převod uskutečnit,“ uvádí příklad Zenon Folwarczny. U přímého darování je situace jednoduchá – okamžik pozbytí a nabytí je stejný. U Fondu tomu tak však není. Majetek od doby vložení do Fondu totiž může změnit do okamžiku vydání do soukromého vlastnictví dítěti svou tržní hodnotu, která se neúčtuje do zisku nebo ztráty Fondu (např. vyčleněné nemovitosti). „V takovém případě vznikaly dotazy ohledně dodanění změny tržní hodnoty nabyvatele, v tomto případě tedy dítěte,“ popisuje zkušenosti z praxe Zenon Folwarczny.
Generální finanční ředitelství během odborných diskuzí potvrdilo, že pokud se změna hodnoty majetku v době držby Fondem nezdaňuje, nedodaní se změna hodnoty majetku ani u dítěte. „Nabývací cenou hodnoty majetku pro dítě je tak tržní hodnota majetku ke dni vydání, což je hodnota daňově uznatelného výdaje při následném prodeji majetku, pokud není prodej osvobozen,“ upřesňuje Zenon Folwarczny.
Reálný příklad předání majetku Rodič se rozhodne na dítě převést svůj byt. Pro účely převedení se rozhodne využít svěřenský fond, do něhož vyčlení svůj byt v hodnotě 5 milionů Kč. Byt ve svěřenském fondu bude po dobu tří let, přičemž po tuto dobu nebude pronajímán. V době vydání bude mít byt tržní hodnotu 8 milionů Kč a nabývací cena bytu u dítěte bude ve stejné výši. Změna hodnoty majetku ve výši 3 miliony Kč se u dítěte nedodaní. Nabývací cena je však podstatná za situace, kdy se dítě rozhodne tento byt prodat. V případě prodeje by se za daňový výdaj u dítěte považovala nabývací cena ve výši 8 milionů Kč (pokud není prodej osvobozen). |
J&T Family Office se primárně zaměřuje na multigenerační správu majetku, jeho zachování a distribuci, zohledňuje vztahy mezi rodinnými příslušníky a proniká až do úplných drobností každodenního fungování rodiny. Zahrnuje jak investice, ochranu majetku a jeho strukturování či lifestyle management, tak třeba facility a property management.