Již tuto středu 20. března zasedá rada České národní banky, aby rozhodla o nastavení úrokových sazeb. „Očekávám další snížení, pravděpodobně o půl procentního bodu,“ uvádí hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. „Důležitý bude také výhled na budoucí kroky ČNB. Lze předpokládat, že bankovní rada naznačí, že bude dál úrokové sazby snižovat,“ dodává Sklenář.
Otázka není zda, ale o kolik. Řeč je samozřejmě o snížení úrokových sazeb, k němuž téměř jistě dojde na březnovém měnově-politickém zasedání rady České národní banky 20. března.
Hlavní ukazatel, který centrální bankéři sledují, je míra inflace. A ta se podle dat Českého statistického úřadu v únoru dostala poněkud překvapivě na úroveň dvou procent, tedy přesně na cíl ČNB. Přitom právě centrální banka ve své stále aktuální makroekonomické prognóze očekávala, že dvouprocentní inflace bude až ve druhé polovině roku. I proto odborníci předpokládají, že ČNB přistoupí k dalšímu snížení sazeb, jak již učinila na konci loňského roku a na prvním letošním měnově-politickém zasedání osmého února.
„Spolu s většinou trhu očekávám, že bankovní rada schválí další snížení sazeb o 50 bazických bodů na 5,75 %. Hlubší pokles inflace na začátku roku pravděpodobně může některé členy bankovní rady znova vést k tomu, že navrhnou i vyšší snížení sazeb (o 75 bazických bodů). Ovšem poslední komentáře z bankovní rady naznačily, že u většiny centrálních bankéřů převáží opatrnost a budou snižovat sazby postupně,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Podle něj bude na konferenci po oznámení výsledků zasedání důležité sledovat také rétoriku o dalších krocích ČNB.
„Předpokládám, že bankovní rada naznačí, že bude dál snižovat úrokové sazby, ale bude v tomto procesu uvolňování měnové politiky obezřetná. Jedním z důvodů jsou stále přítomná proti-inflační rizika jako je zvýšená inflace ve službách. Druhým faktorem je výrazné oslabení koruny, ke kterému došlo v poslední době,“ myslí si Sklenář. Následně očekává, že na konci roku by dvoutýdenní reposazba mohla být kolem 4 procent (před březnovým zasedáním přitom byla nastavená na 6,25 procenta a v uplynulém cyklu dosáhla vrcholu na úrovni 7 procent).
Evropa sníží sazby dřív než USA
Mezi centrálními bankami vznikají rozdíly kvůli rozdílnému ekonomickému vývoji.
Právě kurz koruny, který Sklenář zmiňuje, souvisí i s tím, že s úroky zatím nehýbe Evropská centrální banka. Tím, jak se přibližují sazby na koruně a euru, ztrácí koruna svou atraktivitu v očích investorů, kteří pak raději sázejí na měnu větší ekonomiky.
Nicméně i tady by se již brzy mohlo začít něco dít, domnívá se hlavní ekonom J&T Banky.
„V eurozóně inflace zpomaluje více, než se čekalo, což je spojeno i s tím, že kontinentální ekonomika balancuje na hraně stagnace a recese. Proto diskuze o snižování úrokových sazeb ECB nabírají na intenzitě. Na posledním zasedání (7. března) prezidentka ECB Lagardeová sice jasně naznačila, že ještě v dubnu sazby zůstanou beze změny, ale na tom následujícím zasedání (6. června) již k prvnímu snížení sazeb pravděpodobně dojde. Do konce roku by ECB mohla sazby snížit ještě asi 3krát,“ odhaduje Petr Sklenář.
Odlišná je pak situace ve Spojených státech amerických. Inflace zpomaluje méně a opakovaně se ukazuje, že inflační tlaky v ekonomice jsou stále zvýšené. Toto odráží fakt, že americké ekonomice se daří a zatím nemá žádné výrazné znaky zpomalení.
Kdy tedy začne Fed snižovat sazby?
Fed sice začal poprvé mluvit o snižování sazeb již vloni v prosinci, ale právě ekonomický vývoj nedává důvody ke snižování sazeb, tak se tento krok stále odsouvá.
„Fed zasedá v březnu (20.3.) a květnu (1.5.), ale ani jednou se snížení sazeb nečeká. Šance na snížení sazeb v červnu (12.6.) jsou asi 50/50, tedy také to není úplně jisté. Naopak rostou šance, že k tomu dojde až v druhé polovině roku. Dokonce je ve hře varianta, že pokud se bude americké ekonomice dařit jako dosud, tak je možné, že Fed nemusí letos sazby snižovat vůbec,“ uzavírá Sklenář.
Aktualizováno 20. 3. 2024:
ČNB snížila úrokové sazby o 50 bodů na 5,75 %
Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes podle očekávání snížila úrokové sazby o 50 bazických bodů na 5,75 % (2T repo). Ze strany ČNB jde o třetí snížení sazeb v řadě (prosinec, únor, březen) a podruhé v řadě o 50 bazických bodů. Rozhodnutí okomentoval na tiskové konferenci guvernér ČNB Aleš Michl.
Koruna na rozhodnutí ČNB nereagovala a k euru se držela poblíž 25,3 CZK/EUR.