Na konci loňského roku bylo na finančních trzích velkým zaklínadlem spojení „Fed pivot“. Tedy bod obratu, kdy Fed (americká centrální banka) přestane zvyšovat úrokové sazby a začne je v dohledné době snižovat. Příčinou debaty o vrcholu sazeb byl vývoj inflace. Začaly odeznívat drahé energie, rozjely se dodavatelské řetězce a mnozí nabyli dojmu, že boj s inflací je už vyhraný. Pak centrální bankéři otočí kormidlem zpět a sazby brzy půjdou dolů.
Leč to se nestalo. Jádrová inflace v USA se více jak rok drží těsně pod 5 procenty. Jádrová inflace je celková inflace očištěná o kolísavé ceny potravin a energií, a tedy více odráží trendový vývoj inflačních tlaků v ekonomice. Ty nezrychlují, ale ani rychle neklesají a inflační cíl 2 % je pořád daleko. Boj s inflací neskončil. Proto Fed na každém zasedání dál zvyšoval sazby. V květnu se v USA sazby dostaly nad 5 procent a jsou již vyšší než inflace. Na červnovém zasedání si sice dali ve Fedu pauzu a nechali sazby beze změny, ale nyní znova naznačují, že sazby půjdou dál výš nad pět procent. Navíc dodávají, ať všichni počítají s tím, že dolů sazby rychle nepůjdou.
V eurozóně už probleskují první náznaky obratu ve vývoji inflace, což v kombinaci s opatrným postojem ECB zvyšuje šance, že i v eurozóně, i když sazby půjdou ještě nahoru, se růst úrokových sazeb pomalu blíží svému vrcholu. Jádrová inflace v eurozóně je přes 5 procent, ale ECB se se sazbami kolem 4 procent cítí spokojena.
V Británii se centrální banka Bank of England v červnu vrátila k rychlejšímu utahování měnové politiky a úroky zvýšila o půl procentního bodu na rovných 5,00 %. Navíc vzhledem k inflaci budou v Londýně sazby na podzim zřejmě začínat číslicí 6. Inflace na britských ostrovech moc nezpomaluje, ale drží se poblíž 9 procent.
Jinými slovy, úrokové sazby u dolaru, eura či libry ještě možná půjdou nahoru, ale i tak se pomalu blíží svému vrcholu. Jen ten vrchol nemusí být ostrý. Úrokové sazby zůstanou zvýšené delší dobu a dolů půjdou pomalu. Místo ostrého vrcholu to bude spíše náhorní plošina.
Vývoj ve střední Evropě je i tentokrát dál. V Maďarsku centrální banka již v květnu a červnu provedla první kroky, které jde označit jako snižování sazeb. Také v Polsku už centrální bankéři připouští, že na závěr roku se mohou úrokové sazby vydat směrem dolů. Výjimkou je domácí ČNB, která stále diskutuje, zda sazby znova nezvýšit, a o snižování sazeb nechce ani uvažovat.