Investice do dluhopisů patří k důležitým součástem správně diverzifikovaného portfolia. Vhodný výběr těchto aktiv totiž může doplnit rizikové položky o konzervativnější část. Ale není dluhopis jako dluhopis. Je důležité velmi pečlivě zvážit, do kterého dluhopisu investujete a nastavit očekávání výnosů a docenění rizik, která se k investicím do dluhopisů vážou. Zde jsou klíčové otázky, které vám pomohou zorientovat se v základech problematiky dluhopisů. Pro konkrétní investice je však již potřeba se obrátit na odborníky zejména v bankách.
Jak fungují dluhopisy?
Dluhopisy neboli také obligace či bondy jsou cennými papíry, jejichž prostřednictvím jejich vydavatel shání peníze na rozvoj firmy, v případě státních dluhopisů například na pokrytí schodků státního rozpočtu.
Toto aktivum musí nést několik klíčových údajů: zejména nominální hodnotu jistiny, dále datum splatnosti a výši úroku, která je uvedena v procentech ročního zhodnocení. Pevný úrok nemusí být pravidlem, některé dluhopisy mají úrok proměnlivý, další nemají žádný. Vyplácení výnosů je určeno ke konkrétním datům. Z toho vyplývá základní rozdíl mezi dluhopisem a akcií – výnos akcií je vázán na obchodní úspěchy akciové společnosti, výnos dluhopisu je předem stanovený.
Jaké druhy dluhopisů existují?
Dluhopisů je celá řada a liší se zejména podle toho, kdo je vydává, a také podle toho, kdy je stanoveno datum splatnosti jistiny.
Nejznámější jsou dluhopisy státní, které vydávají státy. Dále tu jsou dluhopisy korporátní, municipální či bankovní.
Rozdělení podle délky splatnosti jistiny dělí dluhopisy na krátkodobé (do 1 roku), střednědobé (až do deseti let), dlouhodobé (nad 10 let). Existují také dluhopisy bez uvedené splatnosti jistiny, na jejichž základě se vyplácejí výnosy neustále.
Jsou investice do dluhopisů bezpečné?
Předně: každá investice s sebou nese riziko. Přesto dluhopisy patří mezi konzervativní aktiva s relativně nízkými výnosy, a tedy i relativně nízkým rizikem.
To však platí zejména pro dluhopisy státní. Například americký státní dluhopis bývá označován za jedno z nejbezpečnějších aktiv světa, ručí za ně americká vláda.
Například korporátní dluhopisy ale mohou představovat výrazně vyšší riziko. Pokud emitent nepřekročí hranici 25 milionů korun, jeho dluhopisy nepodléhají žádnému dohledu.
Jakou roli hraje ČNB?
Česká národní banka dohlíží nad tuzemským bankovním trhem a v její gesci je i schvalování dluhopisových emisí nad 25 milionů korun. Pokud chce firma vydat bondy o celkové nominální hodnotě nižší než 25 milionů korun, musí si pouze nechat schválit formální náležitosti prospektu. ČNB však nehodnotí kvalitu projektu a racionalitu emise.
Co znamená sekundární trh s dluhopisy?
S dluhopisy se zcela běžně obchoduje na burzách. Tam však jde již o sekundární obchod s dluhopisy před splatnostní. Proč se tak děje? Protože riziko toho, že emitent daný dluh nesplatí, nebo že nedokáže vyplatit včas úroky, se proměňuje. A tím se proměňuje i cena daného dluhopisu na burze.
Konkrétní případ jsme mohli sledovat v loňském roce v případu ruských státních dluhopisů. Před zahájením invaze byly na určité úrovni. Po začátku invaze, uvalení sankcí a do určité míry odstřižení ruských financí od světových začala klesat víra investorů, že úroky i jistiny vydaných dluhopisů dokáže Rusko splatit. Část investorů se proto rozhodla těchto dluhopisů zbavit pod cenou. Toho naopak využila jiná část investorů, pro něž bylo toto riziko doprovázené aktuálním snížením ceny dluhopisů atraktivní.
Jak fungují konvertibilní dluhopisy?
Mohou existovat dluhopisy, které se při naplnění určitých podmínek promění v podíl ve firmě, která je vydává. Těmto dluhopisům se říká konvertibilní dluhopisy a jejich držitelé se snaží snížit riziko nesplacení jistiny. Pokud by se totiž firma, která tyto dluhopisy vydává, dostala do problémů, jejich držitelé se stanou podílníky a mohou se podílet na záchraně podniku. Zájem o tyto dluhopisy v posledních týdnech stoupl v souvislosti se záchranou banky Credit Suisse. Při dohodě o tom, že banku zachrání konkurenční finanční ústav UBS, totiž byli držitelé konvertibilních dluhopisů de facto vyškrtnutí z celého procesu a jejich aktiva se stala bezcennými. Nyní nejspíš proběhne několik soudů, které určí, zda takový postup byl v souladu se švýcarským právním řádem o ochraně investic. Podle odborníků by však podobná situace nejspíš nemohla nastat například v zemích Evropské unie, kde platí jiná právní úprava.
Daní se příjmy z výnosů dluhopisů?
Zde závisí na tom, jestli je emitentem společnost se sídlem v České republice, nebo nikoli. Pokud ano, pak takový emitent je povinen úroky danit ještě před jejich vyplacením. Pokud emitent dluhopisu sídlí v zahraničí, musí 15% daň z příjmu z úroků odvést sám investor.