Kvůli omezení, které přinesl Covid-19 výrazně propadla aktivita v evropském průmyslu v dubnu. Česká promyslová produkce v dubnu propadla meziročně o 34 % r/r. Téměř polovinu celkového propadu tvořila výroba aut, která propadla o 80 %. Průmysl v Německu meziročně ztratil 25 %. Ve Francii průmyslová výroba byly meziročně nižší o 34 % a v Itálii o 42 %. Kromě samotné dynamiky, tedy hloubky propadu je zajímavé se podívat i na úroveň, na kterou průmyslová výroba klesla.
Výroba v českém průmyslu v dubnu klesla na úrovně, kde byl na přelomu roku 2008/2009 a nebo předtím v roce 2005. Tedy můžeme mluvit o 10-15letém minimu. Podobně je na tom i průmysl v sousedním Německu. Ovšem situace ve Francii a Itálii je výrazně horší. Ve Francii průmyslová produkce v dubnu bylo a o čtvrtinu nižší než na začátku 90. let. Data pro to nejsou, ale při průměrném růstu kolem 4 % by této úrovni odpovídal výkon průmyslu na začátku 80. let. Italský průmysl v dubnu vytvořil jen asi polovinu toho, co na začátku 90. let. I zde nejsou starší data, ale podobnou aproximací jako u Francii, se dostává na úrovně produkce v první polovině 70. let. Tedy doba, kdy Fiat 128 byl vyhlášen evropským autem roku a Japonci se učily kopírovat americké a evropské automobilky.
Děsivá tedy není jen míra propadu, ale i úroveň, kam se ekonomická aktivita v některých případech propadla. Hloubka a délka propadu zhoršuje výhled, že následný obrat nebude snadný a lehký proces.