Centrální bankéři se rozhodli zvrátit nepříznivý inflační vývoj, ať to stojí, co to stojí, dalo by se říct. Po delším váhání jsou ochotni obětovat i hospodářský růst. Bude to však stačit? Nálada na trzích proto není už nějakou dobu příznivá, ale důvod k panice zatím analytici nevidí.
V září se vrátí na scénu především hospodářská politika. Již 8. 9. proběhlo zasedání ECB, které přineslo zvýšení sazeb o 75 bazických bodů, které trh očekával. Christine Lagardeová se se svým jestřábím vystoupením zařadila po bok ostatních centrálních bankéřů, kteří zahájili ostrý boj proti inflačním tlakům. „Na tiskové konferenci dodala, že ECB bude pokračovat v ostré restriktivní politice a bude nadále prudce zvyšovat sazby, dokud to bude potřeba,“ uvádí Milan Vaníček, ředitel odboru analýz finančního trhu.
Fed bude zasedat 21. 9. a trh očekává další zvýšení sazeb o 75 bazických bodů a pokračování ostré měnově-restriktivní rétoriky, kterou Powell předvedl již v Jackson Hole. „Očekáváme, že další připomenutí zvyšování sazeb a snižování bilance Fedu bude mít nepříznivý vliv na tržní sentiment,“ konstatuje Vaníček.
ČNB (29. 9.) na svém zasedání pravděpodobně sazby ponechá na 7,0 % a zopakuje svůj opatrnostní postup v návaznosti na nová data. Současně by se mělo potvrdit další využívání směnného kurzu jako nástroje pro stabilizaci měny a zamezení inflačního tlaku z pohybu směnného kurzu.
Státy hledají cestu z energetické krize
Vedle centrálních bank budou analytici sledovat dění v Evropě s ohledem na energetickou situaci. Plánuje se společný postoj vůči vysokým cenám plynu a elektrické energie. Nastíněno bylo několik scénářů, jak by se mohla daná situace řešit. Vedle společného evropského řešení nelze vyloučit ani dílčí řešení jednotlivých států.
„Sledovat se bude finanční náročnost a potenciálně řešení zvýšeného státního zadlužení, kde přichází v potaz zvyšování daní či zavádění speciálních daní, jak je to například zvažováno v případě České republiky. Tyto faktory mohou výrazně zasahovat do vnímání investorů nad dotčenými sektory,“ popisuje Milan Vaníček.
Svět stále ovlivňuje covid-19
Nejen v září, ale zřejmě i po zbytek roku nás budou ovlivňovat témata covid-19 a geopolitika. Další šíření pandemie v Číně a její ostrý přístup, který je nadále aplikován, bude negativně dopadat na globální ekonomiku.
Geopolitika i se všemi konsekvencemi bude nadále doléhat na ekonomiku a tím i na investorský sentiment. Především Evropa je vystavena vysokým cenám energetických komodit, což negativně dopadá do jejích ekonomik. Jakékoliv naznačení diplomatického řešení by bylo trhy přijato pozitivně.
K panice není důvod
Co ze současné situace vyplývá pro ceny finančních aktiv? „Nadále dává smysl část investic držet ve formě krátkodobých vkladů a profitovat z vyšších úrokových sazeb. Pokud věříme odhodlání amerických centrálních bankéřů, dává rovněž smysl postupně a při poklesech cen akumulovat dlouhodobější státní dluhopisy,“ říká Martin Kujal, portfolio manager J&T Investiční společnost. Vysoké úrokové sazby utlumí ekonomiku a v delším horizontu by naopak měly vést k nižším průměrným sazbám. Cílené utlumování ekonomiky a obavy z recese naopak budou ještě patrně míchat cenami výnosových aktiv, jako jsou reality, akcie či podnikové dluhopisy.
Není tedy důvod k panice, spíše je rozumné jen velmi opatrně doplňovat své investice „ve slevách“ a selektivně s vědomím, že patrně bude ještě hůře, než bude opět lépe. „Vodítkem ke hledání jasnějšího obratu k lepším zítřkům mohou být dvouleté státní dluhopisy. V minulosti často vrchol dvouletých sazeb, tj. vrchol očekávání vývoje krátkodobých úroků na dva roky dopředu, umožnil obrat nejprve podnikových dluhopisů a později i akcií a realit k trvalejšímu růstu,“ vysvětluje Martin Kujal.
Zářijový výhled
Začátek září již navázal na negativní konec srpna kvůli tlaku ze strany restriktivní měnové politiky a snahou centrálních bankéřů zvrátit nepříznivý inflační vývoj i s přispěním utlumeného hospodářského růstu. Takováto konstelace, tedy rostoucí základní úrokové sazby a výhled na snížený ekonomický růst, je nepříznivá pro finanční aktiva. „Očekáváme, že s ohledem na zasedání centrálních bank bude podobná nálada pokračovat i po zbytek září, a dá se tedy, nejen na akciích, očekávat nepříznivý vývoj,“ dodává Milan Vaníček.
Evropa bude dodatečně pod tlakem kvůli vysokým cenám energetických komodit a možnému evropskému či národnímu řešení, které může dodatečně nepříznivě dopadnout na vybrané sektory.