Michal Semotan: Zlaté časy pražské burzy už skončily. I kvůli činům vlády

10-minutové čtení
J&T specialista
sdílení
J&T Redakce



Michal Semotan: Zlaté časy pražské burzy už skončily. I kvůli činům vlády
pribehyakcieekonomika

Pražskou burzu v posledních letech zranila především daň z mimořádných zisků, takzvaná windfall tax. Ukousla totiž nejen ze ziskovosti ČEZ, ale i z důvěryhodnosti Česka v očích investorů.


Důvěra v kapitálový trh je podle portfolio manažera J&T Investiční společnosti Michala Semotana to hlavní, co investoři od burzy chtějí, když na ní mají investovat své peníze. „Kroky tuzemské vlády ale byly dlouho nečitelné a některé si až odporovaly,“ říká v rozhovoru pro MF DNES Semotan.

Kromě toho podle něj investory od pražské burzy odrazuje i fakt, že na jejím hlavním trhu nejsou k mání žádné velké technologické společnosti. O ty je nyní přitom mezi investory především kvůli boomu umělé inteligence velký zájem. „Na pražské burze byla poslední technologickou akcií antivirová společnost Avast. Pokud by se dál obchodovala, předpokládám, že by nyní byla velmi populární, protože kyberbezpečnost je jedním z hlavních témat, která investoři řeší,“ zmiňuje dále v rozhovoru investiční expert. Vysvětlil, co je důvodem, že se velké firmy z burzy stahují.


Objem obchodů na pražské burze loni ve srovnání s předchozím rokem klesl o 26 procent na 123,5 miliardy korun. Co za poklesem stojí?

Klesá aktivita investorů, kteří na Pražské burze operují. Nemyslím si ale, že je to otázka jen pražské burzy. V podobné situaci jsou evropské trhy celkově. Důvodem je, že nenabízejí široký výběr různých akciových titulů a společností, které by investory zajímaly.


Co konkrétně pražská burza investorům nenabízí?

Technologické akcie, které jsou dnes velmi populární, což je vidět i na vývoji amerických akciových trhů. Také evropské burzy nabízí poměrně malý počet společností z tohoto sektoru. Týká se to i umělé inteligence, jejíž popularita roste, ale firmy se obchodují převážně na americkém trhu. Logicky pak peníze investorů míří primárně do Spojených států.

Na pražské burze byla poslední technologickou akcií antivirová společnost Avast. Pokud by se dál obchodovala, předpokládám, že by nyní byla velmi populární, protože kyberbezpečnost je jedním z hlavních témat, která investoři řeší.


Jak se na atraktivitě pražské burzy odráží různé vládní kroky, jako je windfall tax nebo dřívější spekulace ohledně rozdělení energetické společnosti ČEZ?

Dopad je zásadní pro celou burzu. Podobné kroky totiž poškozují největší akcii na pražské burze, jíž je právě společnost ČEZ. Windfall tax (mimořádná daň uvalená na podniky v oblasti energetiky, bankovnictví, petrolejářství či těžby fosilních paliv, pozn. red.) se svou šedesátiprocentní sazbou totiž představuje obrovský zásah do čistého zisku firmy. Ziskovost této firmy je tedy tak výrazně omezená, že investoři nevidí důvod, proč by nyní měli její akcie nakupovat. Pokles obchodů na pražské burze tedy byl z tohoto pohledu nevyhnutelný.


Minulý týden ministr financí Zbyněk Stanjura oznámil, že windfall tax bude platit i pro rok 2025. Dosud přitom hovořil o tom, že je ve hře její zrušení pro příští rok. Překvapilo vás to?

Trochu překvapivé to bylo, ale dalo se to čekat. Současná vláda se totiž o ČEZ vyjadřuje velmi nejednoznačně už od roku 2022 s tím, že její vyjádření primárně vedou ke snížení hodnoty akcií společnosti. Poslední rozhodnutí neukončit windfall tax pro mě tedy bylo zklamáním, ale od současného ministra financí už jsem nic pozitivního nečekal.


Cítíte na trhu nervozitu, že by mohlo přijít něco podobného, jako je windfall tax? Například sektorová daň, o níž se hovořilo v souvislosti s bankami?

Zavedení sektorové daně, ať už na jakýkoli sektor, by byla další rána investorům, která by navíc byla i v kontextu zavedení dlouhodobého investičního produktu zcela kontraproduktivní. Vláda chce totiž na jednu stranu vyzvat lidi, aby si investovali na budoucnost, a na druhou stranu to zařízne tím, že společnosti, které si člověk může na Pražské burze kupovat, podrazí daní.

Ještě na jaře jsem se sektorové daně uvalené na banky obával. V současné době si už ale myslím, že k tomu nedojde. Čeští politici by si nicméně rozhodně měli uvědomit, že jakékoli jejich vyjádření tímto směrem akciový trh ovlivňuje.


Jsou neopatrná vyjádření vlády to hlavní, co investory od Pražské burzy odrazuje?

Důvěra v kapitálový trh je to hlavní, co investoři vyžadují, když někam dávají peníze. Kroky tuzemské vlády ale byly dlouho nečitelné a některé si až odporovaly.


Například?

Nejdřív zaznělo, že by vláda mohla ČEZ zestátnit. Zároveň bylo deklarováno, že minoritní akcionáři nebudou poškozeni, ale negativní dopady windfall tax směřují primárně ke všem akcionářům mimo stát. Ten se k ziskům dostane vždycky. Investoři si tak oprávněně kladou otázku, proč by měli dávat peníze zrovna na pražskou burzu, když musí čelit prohlášením typu, že si „nikdo nemůže být jistý, koho zdaníme“ a podobně. I já jsem akcie bank raději prodal, protože jsem se bál zmíněné sektorové daně. Za současné vlády si investice na pražské burze hodně rozmyslím. Přitom tady jsou zajímavé firmy, včetně bank, které jsou extrémně ziskové a investičně zajímavé i z pohledu dividend.


Přesto letos koncem března nakoupil americký investiční gigant společnost BlackRock akcie ČEZ za vyšší stamiliony korun. Proč?

Z mého pohledu mohlo dojít ke dvěma věcem. Je možné, že si vyhodnotil, že ceny elektřiny v Česku zůstanou vysoké. Z tohoto pohledu pak s koncem windfall tax výrazně stoupne čistý zisk a potenciálně vyplácená dividenda bude zajímavá. Zároveň mohlo jít o čistou spekulaci, že dojde k jejímu zrušení už v roce 2025, čímž by zmíněná dividenda přišla brzy. To se ale nenaplnilo.


Pokles objemu obchodů na pražské burze přišel po třech letech růstu. Krom toho ještě v roce 2007 obchody překročily bilion korun. Dají se tato sdělení přeložit jako konec zlatých časů pražské burzy?

Největší rozkvět českého kapitálového trhu byl poté, co Česko vstoupilo do Evropské unie. Tyhle časy už jsou rozhodně za námi. Tehdy se totiž česká ekonomika rychle přibližovala k ekonomikám v EU, tím pádem i velmi rychle rostly firmy obchodované na burze a cena jejich akcií stoupala. V letech 2008, 2009 a následně 2011 a 2013 ale vedl stále zmenšující se počet titulů na pražské burze k tomu, že objemy, které tady byly dřív, se už nikdy nevrátily.

Na hlavním trhu pražské burzy se tak dnes obchodují banky, ČEZ a Zbrojovka. Dřív tady byl daleko širší průřez toho, co v Česku máme. Na burze byl Unipetrol, telekomunikace i technologie. Nebude jednoduché to nahradit a je škoda, že takhle velké společnosti na trhu nyní obchodované nejsou. Své kupce by našly.


Co je důvodem odchodu velkých firem z pražské burzy?

Majoritní vlastníci si firmy berou do privátních rukou, protože jejich byznys je natolik atraktivní, že v něm chtějí mít ještě větší podíl a nechtějí se o zisky dělit. Tomu se těžko konkuruje, když vlastníci mají dost vlastních peněz. S tím se moc dělat nedá, tohle je obecný trend.


Je to vidět i na jiných trzích?

Je vidět, že po covidu nové úpisy akcií nejsou tak běžné a nejsou tak velké jako dřív. Myslím si, že je to dané i tím, že každý stát má svou burzu s různou mírou regulace. V Evropě máme regulace poměrně dost. Zato v USA je jí méně, takže tam dochází ke vstupu na burzu častěji. V Evropě hraje roli i obava firem, že přijde nějaká nová regulace.


Řada dnes velmi důležitých firem na burze není. Konkrétně například OpenAI nebo SpaceX. Je to špatná zpráva pro investory, protože nebudou moct těžit z úspěchu těchto firem?

Vše má svůj čas a je jasné, že firmy, které mají inovativní produkty, si je nechávají pro sebe, protože z toho chtějí vytěžit co nejvíc a na burzu přijít až ve chvíli, kdy jejich produkty budou zaběhlejší a známější, protože si budou moct vzít víc peněz. To logiku dává.


Navzdory zmíněnému poklesu objemu obchodů v minulém roce je Praha stále jedním z nejvýkonnějších trhů v Evropě. Co to vypovídá celkově o kondici evropských kapitálových trhů?

Firmy na pražské burze jsou v porovnání se západoevropskými i americkými trhy atraktivně naceněny, to je důvod, proč patří pražská burza k těm nejvýkonnějším. Na druhou stranu je potřeba říct, že pražská burza hodně těžila z toho, že hlavní emise byly bankovní tituly, které těžily z růstu sazeb po pandemii, protože jim rostla úroková marže. Z tohoto pohledu nárůst hodnoty na burze obchodovaných bank zvedl index pražské burzy nahoru. ČEZ rostl jen do doby, než byla aplikovaná windfall tax.


Velmi se dařilo na pražské burze trhu Start, který je určený malým a středním podnikům. Nárůst objemu obchodů zaznamenal loni oproti předchozímu roku o 143 procent. Čím to je, že je trend na tomto trhu opačný než na tom hlavním?

Dlouhodobě jsme měli v Česku nízké úrokové sazby, někdy až do roku 2021. Tehdy bylo pro firmy snazší si dojít pro financování do banky. Měly totiž proti sobě jednu společnost, banku, které odkryly čísla, a zároveň dostaly na úvěr zajímavé úročení. Je tedy logické, že preferovaly tento způsob financování, než aby odkryly hospodaření a šly na burzu. Krom toho takový krok si žádá námahu. Musí se to celé připravit a zároveň se za vstup na burzu platí různým investičním poradcům a tak dále. Náklady vstupu na burzu tak byly vyšší než u úvěrového financování. To se ale s růstem sazeb změnilo, proto v poslední době mladé firmy na burzu chodí.


Očekáváte, že se Startu bude dařit dál, i přes pokles sazeb?

Domnívám se, že tento segment pražské burzy má nadále potenciál. Pracují tam lidé, kteří svou práci dělají výborně a navíc jsou pro tuto věc zapálení, což je velmi pozitivním faktorem. Firmám to pak umožní získat kapitál i jiným způsobem než se zadlužit.


Kromě burzy nebo banky mohou jít mladé firmy hledat kapitál i k soukromým investorům. Jaká je aktuální situace v této oblasti?

Na trhu je dost kapitálu, který hledá investiční příležitosti. To, jaká je ochota investovat, ale opět souvisí s úrokovými sazbami. Ve chvíli, kdy jsou sazby vyšší, tak investoři, kteří peníze vydávají, chtějí vyšší návratnost. Pokud vědí, že si mohou uložit peníze do banky s úrokem šest procent zcela bez rizika, tak pokud půjčují firmě, která je v začátcích, budou žádat mnohem vyšší výnos, než když úroky klesnou třeba ke třem procentům. Je tedy logické, že si více vybírají.


Co čekáte od pražské burzy v blízké budoucnosti?

Vzhledem k tomu, že windfall tax bude platit i letos a v roce 2025, tak to moc pozitivní není, protože se sníží apetit kupců především po akciích společnosti ČEZ. Zároveň bankovní tituly jsou sice s ohledem na vysokou dividendu atraktivní, ale již poměrně drahé. Bylo by zajímavé oživit pražskou burzu nějakými dalšími segmenty a je škoda, že k tomu vláda nesáhla. Už dříve jsem zmiňoval, že není důvod, aby některé společnosti byly státní. Například Budvar nebo Letiště Praha. Vláda by si v nich klidně mohla nechat většinový podíl, mohla by rozhodovat o zásadních věcech, ale zároveň by vstupem na burzu mohla získat nějaké finanční prostředky, které nyní honí přes nesmyslnou windfall tax.


Které obory vám aktuálně připadají investičně zajímavé?

Jsme v období, kdy sazby začínají klesat, což je dobrá zpráva pro sektory, které jsou na financování z cizích zdrojů závislé. To se týká například sektoru nemovitostí. Určitě bude zajímavá také energetika, do budoucna čistá energie. Nemůžeme vynechat ani umělou inteligenci. Zde jsou zajímavé také zdravotnické firmy, které budou umět využívat pokroku v aplikaci AI, protože tak získají konkurenční výhodu. V neposlední řadě bude velmi důležitá také kybernetická bezpečnost.


Rozhovor vznikl pro MF DNES. Autor: Sabina Ali


Upozornění

Uvedené informace představují názor J&T Banka, a.s., který vychází z aktuálně dostupných informací v čase jeho zhotovení k výše uvedenému dni. Uvedené informace nepředstavují nabídku, investiční poradenství, investiční doporučení k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních nástrojů ani analýzu investičních příležitostí. Uvedené prognózy nejsou spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. J&T Banka, a.s., nenese žádnou odpovědnost, která by mohla vzniknout v důsledku použití informací uvedených v tomto materiálu. O případné vhodnosti investičních nástrojů se poraďte se svým bankéřem, investičním zprostředkovatelem nebo jeho vázaným zástupcem.