Obecně byla česká podoba svěřenského fondu inspirována trustem, tedy institutem známým především ze zemí užívajících tzv. common law. Konkrétně pak naše právní úprava vychází z trustu podle občanského zákoníku kanadského Québecu. Ovšem bez ohledu na konkrétní právní rámec, trust obecně nabízí různé možnosti, které lze využít při předávání majetku.
Založením trustu pozbývá zakladatel možnost přímo ovlivňovat, co se s vloženým majetkem stane. Rozhodování je od té doby v rukou správce (trusteeho), kterého si sice zakladatel volí sám, vzhledem k ústřední roli správce trustu je však potřeba pečlivě zvážit, kdo by oním správcem měl být. Nicméně v jurisdikcích, které s trusty pracují již mnoho desetiletí, je běžné, že existují profesionální správci či společnosti nabízející službu správce. Tito poskytovatelé většinou musí mít příslušnou licenci ke své činnosti a ta pak logicky podléhá dohledu licenčního orgánu. Tím je zajištěna vyšší úroveň plnění povinností správce a zároveň existuje kontinuita pro případ, že by správce přestal být způsobilý svoji činnost vykonávat.
Trust standardně vzniká sepsáním zakladatelské listiny – statutu (trust deed), který je základním dokumentem trustu. V některých případech je ale vhodné sepsat také tzv. listinu přání (Letter of wishes). Jde o dokument zpravidla právně nezávazný a nevymahatelný, který obsahuje upřesňující způsob, jak by měl správce při řízení trustu postupovat a rozhodovat. De facto se jedná o prohlášení, ve kterém zakladatel definuje své představy o řízení, správě a distribuci benefitů. Někdy může obsahovat i ustanovení ohledně dispozice s majetkem trustu na jeho konci. Většinou toto ale bývá upraveno spíše v samotném statutu jako jedna z podstatných náležitostí trustu.
„Letter of wishes sepisuje zakladatel mimo jiné i proto, aby nebylo přímo ze zakladatelské listiny zřejmé, jak má být s majetkem nakládáno, kdo je beneficientem a jaké benefity čerpá a také, pokud zakladatel nechce, aby měl beneficient na výplatu benefitů právní nárok,“ vysvětluje Helena Svárovská, ředitelka J&T Family Office.
Co by kdyby
Dříve, než se zakladatel trustu rozhodne, jaké „instrukce“ dá správci, je potřeba si odpovědět na několik základních otázek – jak se má s majetkem nakládat, kdo bude beneficientem, jakou podobu budou mít benefity (zda platby, podíly, užitky, kompenzace, různé finanční nebo materiální výhody aj.). Při sepisování je pak vhodné postihnout i takové to „co by kdyby“. Například co se s majetkem stane, pokud se vnouče rozhodne nepodnikat, ale zatouží být umělcem nebo nedej bože předčasně zemře.
„Čím podrobněji svá přání definujete, tím jednoznačnější instrukce dáte správci, jak v budoucnu v jednotlivých situacích postupovat. Na druhou stranu obecnější úprava dispozice s majetkem dává správci větší volnost a tím schopnost reagovat na nepředvídatelné situace, které mohou nastat. Vždy samozřejmě platí, že správce musí s majetkem nakládat tak, aby byl dodržen účel trustu,“ doplňuje Helena Svárovská.
Prodlouženou rukou je protektor
Jako určitý další druh „pojistky“ může zakladatel trustu jmenovat ještě protektora, který dohlíží na činnost správce trustu, zda jedná podle pokynů sepsaných v listině přání, v zakladatelských dokumentech a ve prospěch osob, kterým má plynout užitek z trustu (tj. beneficientům). Pokud není protektor spokojen s prací, kterou správce vykonává, může jmenovat nového, pokud mu zakladatel tuto pravomoc dal.
Výhody trustu K hlavním výhodám trustu patří ochrana majetku před nároky třetích osob, omezení dědické a darovací daně a také diskrétnost ohledně informací o majetku, struktuře či identitě účastníků trustu. |
Platí zákony dané země
Všechny záležitosti týkající se trustu se řídí zákonem dané země a místní soudy mají plnou jurisdikci. Institut trustu mohou využívat i Češi, musí však splnit podmínky dané země. Například Kypr požaduje, že zřizovatel a příjemci nesmí být v předchozím roce daňovým rezidentem na Kypru a majetek, který je předmětem trustu, nesmí být nemovitost registrovaná na Kypru. Trusty tu nepodléhají zdanění. Obdobná pravidla platí i v jiných jurisdikcích. Přestože kromě Kypru i některé další evropské země ve svém právním řádu trust mají, často jsou místo trustu využívány spíše rodinné nadace, které mají do jisté míry podobné fungování. Takovými zeměmi jsou např. Švýcarsko či Lichtenštejnsko.
Jak to chodí v praxi
Trust využila například rodina se třemi syny, žijícími každý v jiné zemi, kteří se věnovali různým oblastem umění. Všichni tři se stali zakladateli trustu a jako správce, tzv. trustee, byl zvolen profesionální poskytovatel této služby. Trust tvoří tři dceřiné společnosti, z nichž jedna vlastní umělecká díla nashromážděná rodinou, druhá investuje finanční prostředky do investičních fondů zaměřených na umění a třetí společnost drží vlastnické podíly v různých světových galeriích. „Tato varianta uspořádání byla zvolena z důvodu ochrany jednotlivých společností před případným neúspěchem těch ostatních i z důvodu praktického řízení jednotlivých segmentů,“ uvádí ředitelka J&T Family Office.
Benefity vypláceny jen v pokrevní linii
Bratři jsou nejen zakladatelé, ale také jediní beneficienti rodinného trustu. V případě smrti jednoho nebo dvou bratrů se stanou dalšími beneficienty jejich děti. Proč není beneficientkou žádná ze současných manželek? Bratři se tak při zakládání trustu dohodli, neboť ani jedna z nich do rodiny žádný majetek nepřinesla a zároveň se chtěli vyhnout zasahování manželek do chodu podnikání.
V tomto konkrétním případě se sourozenci také dohodli, že v trustu nevyužijí pozice protektora. Pokud nechtějí mezi sebe pustit nikoho cizího, mohl se stát protektorem prakticky jen jeden z nich, ale pak by hrozilo, že poslední žijící by mohl majetek trustu přesměrovat k sobě a své rodině. A toto pokušení i přes vzájemnou důvěru nechtějí riskovat. Protektor tedy nemusí být povinně ustanoven, ale jistě si lze představit mnoho situací, kdy jeho jmenování může být ku prospěchu.
Budoucnost určí listina přání
Při sepisování smlouvy se myslelo i na to, co se stane, až zemře poslední z bratrů, protože aktuálně již všichni překročili padesátku. V tom případě celý trust zaniká a majetek bude rozdělen do tří nových trustů – jeden trust pro každou z rodin jednotlivých bratrů. Majetek by do nich měl být rozdělen rovnoměrně, ale přesné rozdělení záleží na profesionálním správci stávajícího trustu, a to podle Letter of wishes.
Zakladatelem nových trustů by tedy z právního pohledu byl stávající trust, nikoli fyzická či právnická osoba, což je důležité při dokládání informací o orgánech trustu například do banky při otevírání účtu či jiném reportingu. Beneficienty každého z nových trustů by se staly děti, případně vnoučata nebo další generace v každé z rodinných větví tří bratrů. Základní parametry nových trustů jsou tedy dány, ale jejich konkrétní podobu však stanoví správce stávajícího trustu až při jejich vzniku.
Na co si dát pozor
„V případě tohoto trustu je potřeba se zaměřit na komplikovanější daňové otázky, protože jak bratři, tak jejich děti žijí v různých zemích. Na případně vyplácené benefity se tedy aplikují odlišná daňová pravidla,“ upozorňuje Helena Svárovská a doplňuje: „Toto je jen malý výsek z komplexní a složité problematiky týkající se trustů. Je nevyhnutelné přistupovat ke každému případu odlišně a hledat individuální řešení vhodná pro konkrétní potřeby daného klienta.“
O J&T Family Office J&T Family Office se primárně zaměřuje na multigenerační správu majetku, jeho zachování a distribuci, zohledňuje vztahy mezi rodinnými příslušníky a proniká až do úplných drobností každodenního fungování rodiny. Zahrnuje jak investice, ochranu majetku a jeho strukturování či lifestyle management, tak třeba facility a property management. |