Dění na světovém trhu
První polovina roku se uzavírá ve znamení opatrné úlevy. Konflikt na Blízkém východě, který od jara držel finanční trhy v napětí, se přesouvá od bojiště k jednacímu stolu. Americká a íránská delegace se přes prostředníky sešly v Kataru a obě strany hovoří o pokroku. Cena ropy, která na vrcholu krize vystřelila o desítky procent, se v reakci na opatrný optimismus vrátila do blízkosti úrovní z doby před vypuknutím války (Brent stojí okolo 71 USD/bbl). Příměří nicméně zůstává relativně křehké. Spor o to, kdo a za jakých podmínek bude kontrolovat průjezd Hormuzským průlivem, zůstává otevřenou otázkou.
Do centra dění se v uplynulém týdnu vrátily centrální banky. Na tradičním výročním setkání bankéřů v portugalské Sintře zazněl náznak zlomu v přístupu ECB k měnové politice, když šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová označila éru mimořádných opatření a nouzového hašení krizí, často za použití nestandardních nástrojů, za uzavřenou. ECB by se dle prezidentky měla vrátit k základům, tedy hlídání inflace. V Sintře se také poprvé na mezinárodní scéně představil nový předseda americké centrální banky Kevin Warsh, který opět přednesl názor, že by se centrální bankéři měli přestat předem zavazovat k tomu, co udělají příště. Druhý důvod, kvůli kterému na sebe centrální banky strhly pozornost, se odehrál ve Washingtonu, kde Nejvyšší soud těsným poměrem zablokoval pokus prezidenta Donalda Trumpa odvolat členku vedení americké centrální banky Lisu Cookovou. Potvrdil tak nezávislost centrální banky vůči politickému tlaku.
Dalším zásadním tématem uplynulého týdne byl bezpochyby japonský jen. Ten se propadl na nejslabší úroveň za čtyři desetiletí a japonské úřady daly najevo, že mohou přestat své zásahy předem signalizovat, aby účinněji zaskočily spekulanty. Slabý jen léta živí obchod, při němž si investoři půjčují levné japonské peníze a ukládají je do výnosnějších aktiv jinde ve světě. A historie ukazuje, že když se takový obchod náhle otočí, dokáže rozhoupat trhy daleko za hranicemi Japonska.
Akciové trhy nicméně vstupují do druhé poloviny roku po silném čtvrtletí, přičemž část indexů se drží poblíž historických maxim. V závěru týdne růst cen akcií podpořily také slabší než očekávané údaje o americkém trhu práce, které zmírnily tlak na zvýšení sazeb ze strany Fedu. Roli mohl sehrát také fakt, že v pátek zůstaly akciové trhy v USA z důvodu státního svátku zavřeny.
Konkrétně pak akciové indexy v USA měřeno indexem S&P 500 zakončily týden silnější o 1,76 % t/t. Evropa pak optikou indexu STOXX Europe 600 posílila o 2,52 % t/t. Domácí index PX zakončil týden silnější o 2,13 % t/t na 2615,6 bodech.
Společnosti na BCPP
Dozorčí rada ČEZ na svém prvním zasedání v novém složení zvolila za svého předsedu podle očekávání Radima Fialu (SPD), který je zároveň předsedou sněmovního Hospodářského výboru. Na postu nahradil Radima Jirouta, kterého červnová valná hromada odvolala. Titul zakončil pátek na 1249 Kč (+1,54 % t/t).
V úterý 30. června se naposledy obchodovaly akcie Colt CZ Group s nárokem na dividendu 30 Kč/ks ze zisku loňského roku. Dividenda představuje vůči současné tržní ceně hrubý dividendový výnos 3,3 % p.a. a bude společností vyplacena 30. července. Akcie společnosti Doosan Škoda Power se pak obchodovaly naposledy s nárokem na dividendu 28 Kč/ks ve čtvrtek 2. 7. a uvedený obnos znamená hrubý div. výnos 5,2 % p.a. Dividenda bude vyplacena 7. srpna.
Nejlépe se v rámci pražské burzy v uplynulém týdnu dařilo zbrojaři CSG (+17,16 % t/t na 350,3 Kč), který následoval oživení na západoevropských zbrojních titulech. Naopak největší ztráty si připsaly akcie společnosti Doosan Škoda Power (-6,13 % t/t na 505 Kč), kde se projevilo obchodování bez nároku na dividendu.
Výhled na příští týden
První celý červencový týden budou investoři nadále sledovat vývoj na Blízkém východě. Íránsko-americká jednání jsou kvůli pohřbu zesnulého nejvyššího vůdce na několik dní přerušena, po jeho skončení se však očekává jejich obnovení. Nedořešený spor o kontrolu Hormuzského průlivu přitom zůstává hlavním rizikem pro cenu ropy. Klíčovou politickou událostí týdne bude summit NATO v turecké Ankaře (7.–8. července), kde se bude jednat o další podpoře Ukrajině, evropských obranných výdajích a americké vojenské přítomnosti v Evropě. Přímý dopad summitů na trhy bývá zpravidla omezený. Vzhledem k začátku prázdnin lze rovněž očekávat nižší aktivitu tradičně spjatou s letními měsíci. Tu naruší až výsledková sezóna za 2. čtvrtletí, která se výrazněji projeví až v týdnu od 12. července. Pro příští týden proto očekáváme slabší objemy a jsme mírně optimističtí především z titulu přípravy investorů na výsledkovou sezónu. Na domácím akciovém trhu nejsou v kalendáři výsledky hospodaření firem ani dividendové události.
Globální makroekonomický kalendář bude v příštím týdnu relativně chudý na významné události. Počátkem příštího týdne budou ještě zveřejňovány indexy PMI v USA, ve středu pak bude zveřejněn krátký zápis z posledního jednání Fedu, které bylo první pod vedením Kevina Warshe. Ve čtvrtek pak bude zveřejněna červnová inflace v Číně (oč. 1,1 % r/r). Ve středu bude o úrokových sazbách rozhodovat centrální banka Polska, očekává se, že zůstanou nezměněny na 3,75 %. Z českého pohledu bude příští týden relativně rušný, když budou v úterý zveřejněny údaje o květnové obchodní bilanci (oč. 3,2 mld. Kč), maloobchodních tržbách za květen (oč. 3,4 % r/r) a především předběžný odhad červnové inflace (oč. 1,8 % r/r). Ve čtvrtek bude zveřejněn červnový podíl nezaměstnaných osob (oč. 4,8 %), průmyslová (oč. 1,3 % r/r) a stavební produkce, týden pak uzavře zveřejnění finálního odhadu červnové inflace.