Německé muzeum muselo z expozice stáhnout kontroverzní dílo britského výtvarníka Damiena Hirsta, italský umělec Maurizio Cattelan se bude soudit o autorství svého slavného banánu přilepeného lepicí páskou ke zdi a Vladimír 518 prošel pěšky celou D1 z Prahy až do Brna. Minulý týden nebyl chudý na šťavnaté titulky. Co dalšího se událo ve světě umění?
Německé muzeum vs. mouchy Damiena Hirsta
Kunstmuseum v německém Wolfsburgu odstranilo z expozice kontroverzní dílo A Thousand Years Damiena Hirsta. Tvoří ho dvě prosklené a vzájemně propojené kostky – v jedné se líhnou mouchy, v druhé je spálí světlo a umírají. A právě proto si na galerii došlápla PETA s tím, že dílo porušuje zákon na ochranu zvířat. Německá galerie netušila (podobně jako kdokoliv, kdo používá mucholapku), že se zákon vztahuje i na hmyz. Paradoxní je, že zmíněné dílo bylo vystaveno bez té nejkontroverznější části – v některých verzích je totiž jeho součástí i hlava mrtvé krávy.
Ukradený Cattelanův banán
Italský umělec Maurizio Cattelan tráví poslední dobou víc času u soudu než v ateliéru. Po tom, co ho jeden z jeho asistentů žaloval o autorství některých děl, přišel na přetřes jeho slavný banán přilepený lepicí páskou na zeď, který představil na veletrhu Art Basel Miami Beach v roce 2019. Americký umělec Joe Morford totiž tvrdí, že okopíroval jeho dílo Banana & Orange, které pracuje se stejným principem. Soud se dostal teprve do první fáze, kdy soudce povolil projednávání, a tak nás asi čeká zajímavý případ, který se už podle prvních mediálních vyjádření soudce nevyhne hodnocení toho, co vůbec je a není umění.
Vladimír 518 prošel pěšky po D1
Vladimíra 518 máte možná zafixovaného primárně jako rapera, jeho kreativní působení je ale mnohem širší. A média teď obletěl právě jeden z jeho nejnovějších uměleckých počinů. Vydal se na svéráznou čtrnáctidenní pouť podél dálnice D1 z Prahy do Brna, a to z větší části přímo za svodidly. Dálnice je pro něj symbolem jakýchsi civilizačních nešvarů, mylného dojmu, že je člověk hierarchicky výš než příroda. Co všechno po cestě zažil a jaký byl jeho záměr, si můžete přečíst v reportáži pro Reportér, odkud je převzata i úvodní fotografie, nebo poslechnout v nedávném rozhovoru pro DVTV.
Slovenský brutalismus kulturní památkou
Na Slovensku se podařila přelomová věc: Dům umění v Piešťanech se stal národní kulturní památkou. Stavba architekta Ferdinanda Milučického byla dokončena v roce 1979 a je krásným příkladem v poslední době tolik diskutovaného brutalismu. Slovákům gratuluji, my jsme v tomto ohledu výrazně pozadu. Zatímco naši východní sousedé rozšiřují seznamy kulturních památek, my vytrvale posíláme buldozery a ničíme ta nejzásadnější brutalistní díla u nás.
Bouře v Galerii Rudolfinum
Málokdo teď v Praze mluví o něčem jiném než o sporu uvnitř Galerie Rudolfinum. Její dlouholetý kurátor David Korecký, který po deseti letech ze své pozice odchází, totiž svým kolegům rozeslal e-mail, ve kterém svůj odchod zdůvodňuje. Stojí za ním spor s ředitelem galerie Petrem Nedomou, který mu měl uzmout autorství právě probíhající výstavy Jiřího Příhody Void. Nedoma to odmítá a my sotva takový spor zvenku rozsoudíme. Nedomovi kritici ale znovu otevírají téma, které se co pár let v diskuzi objeví, a totiž samotné Nedomovo ředitelování. Ve funkci, která se v příspěvkových organizacích obvykle po několikaletém období zaplňuje výběrovým řízením, je totiž Petr Nedoma už bezmála třicet let.