Česko má talent, schopné obyvatele i kapitál. Přesto se často drží při zemi a příliš spoléhá na to, že podmínky pro úspěch vytvoří někdo jiný. Jak tento přístup změnit a co rozhodne o budoucnosti země? Odpovědi hledali podnikatelé, investoři, vědci i osobnosti veřejného života na konferenci Forbes Lepší Česko v Karlových Varech. J&T Banka byla jejím strategickým partnerem.
„Máme hodně dobrých povahových rysů, včetně nerespektování autorit. Chybí nám ale odvaha riskovat a vystoupit z komfortní zóny,“ řekl Slavomír Beňa, generální ředitel J&T Banky, který zahájil čtvrteční program konference Forbes Lepší Česko. Jeho slova vystihla jednu z hlavních otázek, k níž se řečníci během dne opakovaně vraceli: co potřebuje Česko, aby dokázalo lépe využít své možnosti a prosadit se v mezinárodní konkurenci?
Beňa má srovnání z několika evropských trhů. Osm let působil v Rakousku, zkušenosti sbíral také na Balkáně a později vedl český a slovenský trh nadnárodní bankovní skupiny UniCredit. Z jejího vedení odešel do J&T Banky v době, kdy měl za sebou mimořádně úspěšné období. Rok 2025 označil za nejlepší v historii banky i za svůj profesně nejsilnější. Přesto se rozhodl vyměnit pohodlnou pozici za novou výzvu.
„Bylo mi tam dobře, co si budeme nalhávat. Vedl jsem velkou banku, mohl jsem se opřít o bilanci velké evropské skupiny a dělat velké transakce. Jenže už to pro mě byla trochu hra na jistotu. Když jsem se podíval pět let dopředu, přesně jsem věděl, kde ta banka bude,“ vysvětlil posluchačům. Nabídka J&T ho oslovila právě možností něco vybudovat. V nové roli vidí příležitost posílit banku, která má blízko k podnikatelům a vedle financování jejich firem dokáže vstupovat i do složitějších transformačních situací.
Beňova mise má dvě propojené roviny: vybudovat z J&T Banky špičkového správce majetku a zároveň banku pro podnikatele, jejíž působnost překročí český trh. Připomněl přitom, že Česko je jediným velkým trhem ve střední Evropě, který nemá dominantní banku s domácím kapitálem. Právě v tom vidí prostor pro další rozvoj. „Je to mnohem víc podnikatelská mise. A v ní si ještě chci splnit svoje sny,“ říká.
Konferenci zahájil rozhovor šéfredaktora Forbes Zdravka Krstanova (vpravo) s generálním ředitelem J&T Banky Slavomírem Beňou
Úspěch potřebuje odvahu. A prostředí, které mu přeje
Českému prostředí Beňa přisuzuje řadu vlastností, na kterých lze stavět: pracovitost, disciplínu, pragmatismus i zdravou nedůvěru k autoritám. Dobře podle něj vychází také finanční kondice země. Česká míra zadlužení zůstává v evropském i světovém srovnání na zvládnutelné úrovni a silné jsou rovněž bilance domácností. Větší rezervy ale vidí v ochotě riskovat a přijímat neúspěch jako přirozenou součást podnikání.
„Ve Spojených státech, když neuspějete, dostanete kredit za to, že jste to alespoň zkusili. U nás vám to nevyjde jednou, podruhé, a potřetí už jste odepsaní,“ upozornil. Přitom právě ochota zkoušet nové věci a pouštět se do nejistých projektů rozhoduje o tom, zda vzniknou firmy, které dokážou uspět i za hranicemi.
Česku podle něj schopní podnikatelé nechybějí. Řada z nich už expanduje do zahraničí, kupuje firmy a další aktiva. Beňa by však rád viděl širší skupinu lidí ochotných vykročit mimo svou komfortní zónu. „Všechno začíná ambicí,“ říká. Podnikatelský duch by podle něj měl patřit k vlastnostem, které Česko vědomě podporuje.
To se podle něj neobejde bez změny přístupu k roli státu. Ten má zajišťovat efektivní fungování základních institucí, nemůže však převzít iniciativu za jednotlivce ani podnikatele. „Často vzhlížíme ke státu a čekáme, že nás nějak odreguluje ke světlým zítřkům. Základem rozvoje společnosti je ale podle mě iniciativa jednotlivce,“ říká Beňa. Stát by měl především vytvářet dobré podmínky pro ty, kteří chtějí něco vybudovat.
Větší respekt si podle něj zaslouží také samotní podnikatelé. Nejde jen o jejich ekonomický přínos a pracovní místa, která vytvářejí. Mnozí z úspěšných podnikatelů se angažují také ve vzdělávání, kultuře nebo filantropii a vracejí část svého úspěchu společnosti. „Měli bychom si vážit podnikatelů. Vytvářejí příležitosti pro ostatní a mnozí z nich společnosti hodně vracejí. Měli bychom jim vytvářet dobré podmínky a přát jim úspěch,“ dodává.
Evropa nemusí vyvíjet všechno. Musí ale umět stavět
Programem se prolínalo i téma technologické konkurenceschopnosti. Analytik J&T Banky William George Kubik se zapojil do kulatého stolu věnovaného aktuálním trendům v oblasti umělé inteligence. Upozornil, že Evropa v technologickém závodě neztrácí jen kvůli nedostatku kapitálu, ale také kvůli pomalému povolování staveb, komplikované regulaci a nedostatečné infrastruktuře.
Evropské startupy a inovativní firmy mají oproti americkým či asijským konkurentům horší přístup k financování. Administrativní náročnost a složitá legislativa navíc představují výraznou zátěž zejména pro menší společnosti. Evropský trh přitom stále čeká na výraznější vlnu vstupů technologických firem na burzu.
Podle Kubika by Evropa neměla za každou cenu usilovat o vývoj vlastních velkých základních AI modelů, jaké vytvářejí například OpenAI nebo Anthropic. Na takový závod by potřebovala mimořádnou mobilizaci soukromého i veřejného kapitálu, na kterou zatím není připravena. Perspektivnější cestu vidí ve specializovaných, menších a efektivních modelech propojených s podnikovým softwarem. Ty mohou řešit konkrétní potřeby firem a vytvořit konkurenční výhodu, aniž by jejich vývoj vyžadoval prostředky srovnatelné s největšími světovými technologickými hráči.
Jedním z hostů kulatého stolu na téma konkurenceschopnosti Evropy v oblasti AI byl analytik J&T Banky William George Kubik
Ještě zásadnější překážkou je podle něj infrastruktura. Rozvoj AI vyžaduje nejen výkonné čipy a datová centra, ale také dostatek energie a kapacitu přenosových sítí. Evropa zaostává v rychlosti výstavby i v propojování energetických soustav. Kubik jako příklad uvedl rozdíl v době potřebné k vybudování továrny: zatímco v Evropě může trvat přibližně šest let, v Thajsku jsou to podle jeho srovnání dva až tři roky. Odkázal také na odhad Goldman Sachs, podle něhož si pokrytí evropského energetického deficitu do roku 2050 vyžádá investice kolem tří bilionů eur.
Evropa tak stojí před úkolem, který přesahuje samotný technologický vývoj. „Musí zrychlit povolovací procesy, investovat do energetiky a vytvořit prostředí, v němž budou inovativní firmy schopné růst. Jinak hrozí, že nápady a talent sice vzniknou na evropské půdě, jejich komerční potenciál ale využijí jinde,“ zkonstatoval.
Kapitál už umí překračovat hranice
Že české firmy a investoři mají schopnost prosadit se i v mezinárodním měřítku, ukázalo několik dalších vystoupení. Petr Smutný, partner PwC Česká republika, který se téměř třicet let věnuje restrukturalizacím podniků, upozornil na proměnu role českého kapitálu. „Čeští investoři dnes vstupují do zemí, které dříve kupovaly firmy u nás. Otočili jsme role a dokážeme v tom být úspěšní,“ uvedl.
Příležitosti podle něj otevírá současná krize evropského průmyslu. V Německu se dostávají do problémů dodavatelé automobilek, ve Francii hledají investory další podniky. Pro české společnosti to může být šance získat technologie, výrobní kapacity i nové zakázky.
Podobně optimisticky se na možnosti českého byznysu díval Jan Sýkora, spolumajitel investiční společnosti Wood & Company. Česko podle něj patří k nejlepším místům pro život, neumí však své přednosti dostatečně představit světu. Přirovnal ho k Šípkové Růžence, kterou je potřeba probudit. Jednou z cest je podle něj aktivně přitahovat zahraniční talent a vytvořit z Česka místo, kam budou chtít přicházet schopní lidé z celého světa.
O potenciálu českých startupů mluvil také Ondřej Bartoš z Credo Ventures. Věří, že i v Česku může vzniknout takzvaný decacorn, tedy startup s hodnotou přes deset miliard dolarů. Jako jednoho z možných kandidátů zmínil společnost Rohlík, kterou považuje za mimořádně kvalitní evropskou službu. Jeho vystoupení připomnělo, že ambice budovat globálně úspěšné firmy nemusí být vyhrazeny jen technologickým centrům v Silicon Valley.
Talent nestačí. Potřebuje prostor a dobré vzdělání
Silné firmy a nové technologie nevznikají bez lidí, kteří je dokážou rozvíjet. Otázka, jak vychovávat talenty a udržet je v Česku, proto prostupovala řadou vystoupení. Jaroslav Beck, spolutvůrce hry Beat Saber a podnikatel v oblasti AI, upozornil, že Evropa sice v současném technologickém závodě nemusí být na čele, má však jednu zásadní výhodu: schopné lidi. Podle něj nepotřebuje nutně největší datová centra, ale prostředí, které dokáže dát prostor těm nejlepším.
Také Martin Jiránek, vládní zmocněnec pro startupy, vidí možnost, jak z Česka vytvořit startupovou velmoc. Začít je ale třeba už na základních školách. V Česku podle něj potřebujeme rozšířit základnu lidí, kteří budou chtít podnikat, přemýšlet o nových řešeních a pouštět se do vlastních projektů. Přirovnal to ke startupovému trychtýři: pokud má na jeho konci vznikat více úspěšných firem, musí být mnohem širší už na začátku.
Michal Pěchouček, rektor ČVUT, zase odmítl představu, že by se ambicióznější Česko dalo vytvořit jedním politickým rozhodnutím. Úspěch podle něj musí vznikat v jednotlivých oborech a každodenní práci. „Musíme dosahovat úspěchu každý ve svém oboru, každý v tom, co děláme. Věřím, že každý drobný úspěch agregovaně může spustit nějakou vlnu. A já tu vlnu čekám,“ uvedl.
Lepší Česko není jen otázkou ekonomiky
Diskuse se ale neomezily jen na investice, technologie a podnikání. Sociolog Daniel Prokop upozornil na paradox veřejných financí: Česko podle něj šetří právě na oblastech, které budou zásadní pro budoucí růst, tedy na vzdělávání, vědě a výzkumu, obraně či sociálních službách. Připomněl, že samotný deficit nemusí být problém, pokud stát investuje do něčeho produktivního. Podstatné je, jak s veřejnými prostředky nakládá a zda dokáže plánovat v delším horizontu.
Rostislav Havran, CEO pojišťovny Uniqa, zase otevřel téma pocitu bezpečí a důvěry v budoucnost. Podle něj mezi Čechy narůstají obavy z toho, kam se svět ubírá a do jakých podmínek by přiváděli děti. Nejistota se tak nepromítá pouze do ekonomického rozhodování, ale také do osobních plánů a ochoty zakládat rodiny.
A jak se změní každodenní život, až umělá inteligence převezme další část naší práce? David Hauerland ze společnosti Fidurock upozornil, že technologie nám možná uvolní čas, ale tím důležitější bude otázka, čím ho naplníme. Lidé podle něj budou stále více vyhledávat mezilidské vztahy, komunity a místa, kde se mohou potkávat. I proto mohou získávat na významu prostory, které propojují lidi a podporují společenský život.
Během celého dne se na pódiu vystřídali podnikatelé, investoři, vědci, ale také osobnosti veřejného života v Česku
Naděje jako součást leadershipu
Konferenci uzavřela bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Její rozhovor patřil k výrazným momentům celého programu. Otevřeně mluvila o tlaku spojeném s výkonem nejvyšší veřejné funkce, o náročných chvílích, které přináší veřejná služba, i o tom, jak se politická kariéra promítá do osobního a rodinného života. Upozornila také na to, že politika může být pro ženy zvlášť náročným prostředím. „Je hrozné, že pro víc než polovinu populace, tedy pro ženy, je politika rizikovým jobem,“ řekla.
Její vystoupení nabídlo jiný pohled na leadership než předchozí debaty o řízení firem. Připomnělo, že schopnost vést lidi se neměří jen výsledky a výkonem. Patří k ní také odolnost, empatie, odpovědnost a respekt k těm, kteří mají odlišný názor. Čaputová zdůraznila, že demokracie vyžaduje trpělivost, schopnost snášet pluralitu a respektovat svobodu druhých.
Právě v tom se potkala s hlavní myšlenkou celého Lepšího Česka. Budoucnost země nevytvoří jediný zákon, technologie ani velká investice. Vzniká z odvahy jednotlivců, kvalitního vzdělávání, podnikatelských ambicí i schopnosti spolupracovat napříč obory.
Konference, která do Karlových Varů přivedla stovky osobností z byznysu, vědy, vzdělávání i veřejného života, tak nabídla prostor, kde se tyto pohledy mohly potkat. A také připomněla, že Česko má na čem stavět. Teď jde o to svůj potenciál proměnit ve skutečné výsledky.
J&T Banka jako strategický partner „Skutečná hodnota konference Forbes Lepší Česko není jen v myšlenkách, které zazní na pódiu. Stejně tak důležitá jsou i osobní setkání mimo konferenční sál – možnost diskutovat s lidmi, kteří toho tolik dokázali, sdílet zkušenosti a poznávat jejich pohled na svět. Takové příležitosti nejsou samozřejmé. Strategickým partnerem konference jsme od jejího začátku a jsme hrdí na to, kam se za tu dobu posunula a že má stále ambici propojovat lidi s vizí a hledat cesty, jak naši zemi zlepšit,“ říká marketingový ředitel J&T Banky Josef Matějovič. |