Nejzajímavější zhodnocení čeští dolaroví milionáři očekávají od stavebních pozemků a start-upů. Zemědělská půda v jejich očekávání výnosu rekordně propadla, alespoň to vyplývá z výsledků osmého ročníku unikátního výzkumu českých a slovenských dolarových milionářů, J&T BANKA Wealth Report 2018.
Nejlepší výnos si tuzemští bohatí slibují od stavebních pozemků (39 %), start-upů (35 %) či rezidenčních nemovitostí (29 %). Stálicemi jsou akcie zahraničních firem (20 %), korporátní dluhopisy (16 %), směnky (11 %) či podílové fondy (5 %). Meziročně si u českých bohatých o něco polepšily akcie českých firem (9 %). Největší skok pak v Čechách zaznamenala sběratelská aktiva, která se meziročně zdvojnásobila a dosáhla výše 20 %. Naproti tomu slovenští dolarový milionáři nejvíce věří z hlediska výnosu stavebním pozemkům (35 %), korporátním dluhopisům (32 %) či akciím zahraničních firem (31 %). Ke stálicím se u slovenských dolarových milionářů řadí alternativní investice (24 %), směnky (13 %) či jiné nemovitosti (12%). Největší posun ve vnímání nejzajímavějšího výnosu zažily na Slovensku startupy, když meziročně vzrostly o deset procent a dosáhly výše 25 %.
Rezidenční nemovitosti a propad zemědělské půdy
Rezidenční nemovitosti sice v Čechách oproti loňsku oslabily, ale i tak od nich 29 % dolarových milionářů očekává nejzajímavější zhodnocení. Naopak na Slovensku mají rezidenční nemovitosti neustále vzrůstající popularitu, hned 20 % slovenských dolarových milionářů jim přisuzuje nejzajímavější zhodnocení. Důvěru v rezidenční nemovitosti zvyšuje také celkový ekonomický rozmach a silná poptávka po bydlení při dynamicky rostoucích platech a nízkých úrokových sazbách. Právě dlouhé období nulových či záporných úrokových sazeb vede investory k hledání uchovatele hodnot u reálných aktiv, jakými jsou právě nemovitosti nebo různé alternativní investice.
Kapitolu nemovitostí lze uzavřít investicí do jiných nemovitostí, od kterých očekává nejzajímavější výnos 20 % českých a 12 % slovenských milionářů. Největší meziroční propad zaznamenala v očekávání nejzajímavějšího výnosu zemědělská půda. V Čechách meziročně propadla o deset procentních bodů na 18 % a na Slovensku pak o dva procentní body na 19 %. Tento propad je způsoben nejen vyšší cenou oproti minulosti, ale také faktem, že hodně jí je již skoupeno a jde tedy spíše o „paběrkování“ menších polí. Svůj díl na propadu nese také vnímaný tlak velkých oligarchických seskupení, která v oblasti zemědělství působí a ovlivňují dění v tomto sektoru.
Start-up není jen podpora podnikání
Od start-upů nejzajímavější zhodnocení očekává 35 % českých a 25 % slovenských dolarových milionářů. Vnímají sice riziko těchto investic a ví, že ne každý nápad vyjde, ale tato forma investice jim nabízí mnohem víc, než jen zhodnocení peněz. Uplatňují zde své zkušenosti a postavení. Mnoho z nich tak v začínajících firmách působí jako „mentor“. Možná i tento rozměr pak napomohl zajímavému meziročnímu posunu v očekávání (v ČR +8 procentních bodů, v SR +10 procentních bodů).
Kryptoměny nabízí i technologie
Stále více dolarových milionářů očekává zajímavý výnos také u kryptoměn. Mohlo by se zdát, že za zvýšeným zájmem o kryptoměny může stát jejich vysoká medializace, zejména pak bitcoinu. Nicméně dolaroví milionáři nepatří k těm, kteří by podléhali mediálním tlakům a trendům. Už v roce 2013 jim dvě procenta českých a slovenských dolarových milionářů přisuzovalo zajímavé zhodnocení. V kryptoměnách se tedy pohybují od počátku. Za investicí vidí nejen kryptoměnu samotnou, ale technologie potřebné pro její existenci. Nyní tak zajímavý výnos od kryptoměn očekává 8 % českých a 11 % slovenských bohatých. Oproti populaci jsou také čeští dolaroví milionáři opatrnější v otázce regulace nebo dokonce zákazu internetových měn (24 % milionáři, 28 % populace).
Pohled z větší perspektivy
Zajímavý pohled na investiční trendy přináší porovnání v horizontu uplynulých pěti let. Stále více českých dolarových milionářů věří výhodnosti investic do stavebních pozemků (+ 11%), rezidenčních nemovitostí (+10 %) a jiných nemovitostí (+13 %). Zatímco v roce 2014 očekávalo zajímavé zhodnocení od zemědělské půdy 31 % českých bohatých, letos je to o 13 % méně, při porovnání s rokem 2016 pak o neuvěřitelných 23 % méně.
Podobný trend je pozorovatelný také na Slovensku, kde věří výhodnosti investic do stavebních pozemků o 17% bodů více dolarových milionářů než před rokem. I zde zemědělská půda propadla v očekáváních o polovinu na rovných 19 % oproti svému maximu z roku 2014.
V České republice je patrný také již výše zmíněný investiční rozměr podnikání. Za čtyři roky si start-upy z hlediska zajímavosti investic polepšily u českých dolarových milionářů o rovných 14% bodů, stejně tak akcie českých firem, které vzrostly o 7% bodů oproti roku 2014.
Kdo jsou dolaroví milionáři?
V průměru je českým dolarovým milionářům 53 let, těm slovenským pak o dva roky méně. Při pohledu na mezinárodní srovnání jsou naši dolaroví milionáři ještě stále mladí. Dle zahraničního Wealth X World Ultra Wealth Report 2018 je průměrný věk světového dolarového milionáře téměř 61 let.
Svět českých i slovenských dolarových milionářů je světem mužů. V Česku tvoří muži 95 % tuzemských bohatých, a na Slovensku 91 %. V Čechách je pak pouze 5 % žen mezi dolarovými milionáři, na Slovensku pak 9 %. I když po celém světě mezi bohatými výrazně převažují muži, je u nás i na Slovensku ve světě bohatých mužů více, než bývá v zahraničí zvykem. Tam se zastoupení žen odhaduje na 13 %.
Hlavním zdrojem příjmu českých a slovenských milionářů je i nadále podnikání. Není tak překvapivé, že nejvíce dolarových milionářů aktuálně zastává pozici majitele či jednatele firmy (v ČR 51 %, v SR 55 %) nebo osoby samostatně výdělečně činné (9 % v ČR, 7 % v SR). Narůstající věk dolarových milionářů se začíná projevovat také v zastávaných funkcích. Celých 14 % českých a 7 % slovenských bohatých je ve funkci člena dozorčí rady nebo představenstva, což může souviset v mnoha případech s předáváním žezla nástupcům a ponechání si jen kontrolní role ve vybudovaných impériích. V penzi je pak celých 9 % českých a 15 % slovenských dolarových milionářů. Roli zaměstnance zastává 12 % ve vedoucích pozicích (4 % v SR) a z pozice specialisty pak 2 % českých bohatých (7 % v SR).