Za inflací stojí vyšší ceny energií u bydlení a nárůst cen potravin

3-minutové čtení
J&T specialista
sdílení

Petr jako hlavní ekonom sleduje údaje z ekonomiky a finančních trhů, které následně analyzuje, prezentuje a komunikuje dále. Cílem jeho práce je co nejvíce zlepšit výchozí bod pro správné rozhodování o investicích a dalších krocích banky. 


Za inflací stojí vyšší ceny energií u bydlení a nárůst cen potravin
TrendyEkonomikaStarosti

V listopadu meziroční míra inflace zrychlila na 16,2 % (15,1 % v říjnu), což bylo výrazně nad očekáváním, které bylo ve výši 15,4 %. Klíčovou položkou se staly opět vyšší ceny energií u bydlení, které doplnil nárůst cen potravin. U ostatních položek byl vývoj cen relativně mírnější.


Vůči říjnu index spotřebitelských cen vzrostl o výrazných 1,2 % m/m (−1,4 % m/m v říjnu), ovšem tři pětiny celkového nárůstu tvořily vyšší ceny energií u bydlení. Výrazně v meziměsíčním srovnání poskočily konečné ceny zemního plynu (14 %), tepla (6 %) a elektřiny (4 %).

„V meziročním srovnání tento nárůst ještě zesílilo loňské odpuštění DPH na energie v listopadu a prosinci, které tak snížilo srovnávací základnu. Celková inflace v listopadu zrychlila o 1,1 procentního bodu na 16,2 %, z toho zrychlení na vrub cen energií připadá 1,4 procentního bodu,“ říká Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky.

Druhou výraznou položkou v listopadu byly ceny potravin (+1,8 % m/m), u kterých meziroční růst cen zrychlil na 26,0 %. „Propady cen zemědělské produkce naznačují, že i u inflace potravin měl nastat vrchol a růst cen by měl začít zpomalovat,“ konstatuje Petr Sklenář. V souhrnu z celkové inflace (16,2 %) tvoří dvě položky (potraviny a ceny bydlení) dominantních 9,0 procentního bodů.

I přes vysoké inflační tlaky pokračují náznaky obratu

Podle Petra Sklenáře zůstávají inflační tlaky na všech úrovních velmi zvýšené, ale i tak probleskují první náznaky toho, že inflační dynamika se začíná pomalu otáčet. Mimo potraviny a energie ostatní ceny ve spotřebitelském koši vzrostly v listopadu meziměsíčně o průměrných 0,2 % a svým vývojem od celkové inflace (16,2 % r/r) naopak snížily o 0,4 procentního bodu.

V listopadu pomohl propad cen pohonných hmot (−1,7 % m/m), ale pro inflační vývoj je důležité, že se poslední měsíce zmírnil vývoj cen služeb, což je indikátor domácích inflačních tlaků. V listopadu ceny služeb vzrostly o 0,3 % m/m (+0,2 % m/m průměr za 3M) a jejich meziroční růst zpomalil na půlroční minimum 12,7 % (13,4 % v říjnu). Pokud by se dál udržel jen průměrný růst cen služeb, tak se to může rychle začít propisovat i do celkové inflace na začátku příštího roku.

Vrchol inflace nastal, ale pokles bude pozvolný

„Nadále předpokládáme, že vrchol inflace nastal v září, kdy inflace dosáhla 18 %, a i v prosinci očekáváme inflace mírně nad 16 %. Další vývoj míry inflace ještě hodně ovlivní ceny energií, ale na začátku příštího roku čekáme inflaci v rozmezí 13 až 15 % a v průběhu roku bude zpomalovat jen pozvolna. Letos celoroční průměrná inflace bude těsně nad 15 % a v příštím roce čekáme průměrnou inflaci kolem 8 až 9 %. Návrat inflace k cílované hodnotě 2 % je asi zatím hodně vzdálen,“ dodává Petr Sklenář.

Vzhledem k hodnocení inflace ze strany ČNB lze očekávat, že na dalším zasedání (21. prosince) ponechá ČNB úrokové sazby opět beze změny (7,00 %). Koruna k euru na výsledky nereagovala a dál se obchodovala poblíž 24,3 CZK/EUR.



Upozornění

Uvedené informace představují názor J&T Banka, a.s., který vychází z aktuálně dostupných informací v čase jeho zhotovení k výše uvedenému dni. Uvedené informace nepředstavují nabídku, investiční poradenství, investiční doporučení k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních nástrojů ani analýzu investičních příležitostí. Uvedené prognózy nejsou spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. J&T Banka, a.s., nenese žádnou odpovědnost, která by mohla vzniknout v důsledku použití informací uvedených v tomto materiálu. O případné vhodnosti investičních nástrojů se poraďte se svým bankéřem, investičním zprostředkovatelem nebo jeho vázaným zástupcem.