Vratislav Svoboda: Technologizace světa přinese větší nejistoty. Ale také příležitosti zbohatnout

Ve vysokých financích se pohybujete od devadesátých let. Kdybychom to vzali po dekádách, jak se od sebe lišily podle nejlepších možných investic?

Přes mnohá a velká nebezpečí mohli investoři slušně obstát, pokud svoje portfolio diverzifikovali do mnoha titulů a více druhů tříd aktiv – tedy do celosvětových akcií, dluhopisů, komodit, půdy a realit, a dokonce i do umění a sběratelství.  

Co jste očekával v lednu, únoru, zkraje března loňského roku, když se postupně projevovala hloubka pandemické krize?

Od začátku devadesátých let jsem si prošel na finančních trzích všemi krizemi, a bláhově jsem se domníval, že mě už málo co dokáže významně překvapit. Zkušenost s  pandemií nikdo neměl. Na počátku bylo jistě velké podcenění situace a poté následovaly obavy, neznalost, tápaní vlád. Na finančních trzích se to projevilo šokem a velkým propadem cen aktiv v březnu a dubnu 2020. Domníval jsem se, a stejně tak moji kolegové, že to nakonec odezní jako vždy v minulosti. Na čem ale nepanovala shoda, bylo kdy. Jak dlouho to bude trvat, než dojde k zotavení? Já osobně jsem se domníval, že s poklesem hodnot portfolií a majetku klientů budeme bojovat minimálně celý rok. Už ale ve třetí dekádě loňského roku jsme byli na hodnotách z počátku loňského roku a na konci roku v docela slušném zisku. Myslím, že všechny překvapilo, že ten šok a následná krize na finančních trzích trvala relativně velmi krátce.

Uspěli vaši klienti se svými sázkami?

Snažili jsme se s klienty komunikovat všemi možnými způsoby, abychom rozptýlili nebezpečí paniky, která v těchto situacích hrozí. A to se myslím podařilo. Většina klientů zachovala klid, neprodávala a menší část dokupovala ta aktiva, která byla krizí nejvíce postižena, a tudíž levná. Ti potom významně vydělali.

Který typ investice byl z pohledu vašich klientů hlavním vítězem uplynulých měsíců?

Z tradičních aktiv to byly jednoznačně akcie a akciové fondy. Kdo nakupoval před rokem, vydělal desítky procent. Vyplatilo se i investovat do zlata a stříbra. Co se týká netradičních aktiv, potom to jistě byly kryptoměny.

Byli tedy spíše konzervativní a chtěli se vyhnout riziku, nebo naopak cítili příležitost?

Naši klienti patří do obou skupin a ty se do určité míry prolínají. Pravdou ale je, že těch, kteří nepodlehnou strachu, když krize nastupuje a ceny prudce klesají, a nakupují, je a bylo vždy podstatně méně. Dobré bylo, že v drtivé většině neopouštěli svoje pozice a zbytečně z trhu neodcházeli. To by vedlo jednoznačně ke ztrátě.

Jak si čeští a slovenští investoři vedli v porovnání se světem?

Myslím, že obdobně. Pravdou sice je, že klienti a jejich bankéři a poradci z rozvinutých západních zemí jsou zkušenější. Nicméně míra šoku z pandemie byla, podle mě, pro všechny přibližně stejná. To bylo proto, že nebylo z čeho odvodit minulou zkušenost.

A co vaše portfolio? Odolalo?

Co jsem měl, jsem držel a občas přikoupil něco, co mi přišlo opravdu levné. V březnu jsem viděl na svém portfoliu skutečně velkou ztrátu, ale ta se proměnila ve vcelku slušný nerealizovaný zisk ke konci roku. Jeden moudrý americký investor v jedné své knize, kde popisuje, jak investovat, napsal něco ve smyslu, že pokud na trzích fouká vichřice a jsou vysoké vlny, je dobré zavřít oči a podívat se na portfolio ke konci roku.

Státy se v reakci na pandemii značně zadlužují a centrální banky jim nabízejí pomocnou ruku v podobě odkupů dluhopisů či přímo kvantitativního uvolňování. To ale nejspíš povede k inflaci. Zaznamenal jste strach ze skokové inflace? Snaží se klienti vůči snižování kupní síly peněz bránit sázkami na reálná aktiva? Drahé kovy? Nemovitosti?

Ano, je to téma, ke kterému se s klienty zvláště v poslední době stáčí diskuze. Velké finanční injekce na podporu ekonomik a s tím spojené obavy z inflace a zároveň vědomí, že se centrální banky budou obávat sazby zvýšit, a to z důvodu politických tlaků. To vše vyvolává obavy ze znehodnocování vkladů, ale i výnosů z dluhopisů. Klienty opravdu víc a víc zajímá, jak tomuto nebezpečí čelit, jak si nenechat znehodnotit majetek inflací.

Jedním z největších příběhů posledních let jsou kryptoměny a zejména bitcoin. Umožňujete klientům do bitcoinu investovat?

Je pravdou, že někteří klienti o kryptoměny projevují zájem. My v této věci zůstáváme zatím neutrální, neboť jsme si vědomi velkých rizik spojených s těmito aktivy. Navíc se obáváme, zda v posledních měsících nedošlo k tzv. nafouknutí bitcoinové bubliny a jestli nás nečeká její splasknutí. Pro klienty jsme schopni zprostředkovat nákup několika ETF na kryptoměny a v blízké době budeme moci nabídnout i fond kvalifikovaných investorů z této oblasti.

Jedna mírně filozofičtější otázka o budoucnosti: na jedné straně je realita nízkých sazeb, postupného znehodnocování peněz, zadlužování států a pumpováním peněz do ekonomik. Na straně druhé pak je téměř anarchistický přístup kryptoměn a blockchainových řešení či nájezdy „retailových investorů“ přes nejrůznější aplikace typu Game Store. Jak tento střet bude dál vypadat? Jak se to projeví na stabilitě finančních trhů, a tedy řekněme na jejich čitelnosti pro běžné, ale i profesionální investory?

Burzy a banky jsou relativně konzervativní instituce a jsou tady více než 100 let. Jsou pořád nejdůležitějšími stavebními kameny současného vyspělého světového finančního systému. Tento tradiční svět bude stále a stále konfrontován, stejně jako v minulosti, moderními technologiemi a revolučními přístupy. Technologizace tohoto, ale i ostatního světa zvyšuje nevídaným způsobem míru interakcí mezi jednotlivými subjekty ekonomického světa. To bude vyvolávat vyšší míru nejistoty. Může to ale i přinášet příležitosti. A může to zpřístupnit investování těm nejširším vrstvám obyvatel. Možná bych řekl demokratizovat finanční trhy pro maximální počet investorů.

Pokud bude platit, že demokracie a tržní hospodářství existují ve vzájemné symbióze, pokud zisk bude základní míra ekonomické úspěšnosti a akcie bude znamenat podíl na podnikání a dividenda představovat nástroj k podělení se o úspěch firmy s investory, tak o budoucnost nemám až tak velké obavy.

Na tom, co pro konkrétního člověka může být vhodná investice, má velký vliv věk. Jak se to ale v současnosti přesně projevuje, když konzervativní nástroje nevynášejí ani výši nominální inflace? Měníte nějak investiční horizonty pro jednotlivé investiční nástroje?

Stále platí a nic se na tom nezměnilo, že vyšší výnos je spojen s vyšším rizikem. Tedy s nejistotou, jak moje investice dopadne v blízké či vzdálenější budoucnosti. A tato nejistota je nepřímo úměrná délce investičního horizontu, tedy době, po kterou chci investici držet. Akcie, alternativní investice, ale i reality, půdu či firmy je potřeba kupovat s rozmyslem a na opravdu delší dobu. Řekl bych minimálně na pět sedm i více let. Jen tak lze čelit nebezpečí inflace, a tedy znehodnocení majetku.

Jistě je mezi vašimi klienty již řada takových, kteří spravují majetek získaný jejich rodiči. Jak se mění investiční strategie? Chtějí ji měnit, protože věří svým instinktům, případně protože pro ně je investiční horizont jiný? Nebo naopak respektují směřování svých předků?

Mladá generace má tradiční odpor ke konzervativním řešením. Je nositelem změn, mnohdy revolučních. Tak to bylo vždy a je to i nyní. Nemám důvod si myslet, že mládí je proti svobodné společnosti, demokracii či svobodnému trhu, a proto si myslím, že ti, kteří získají majetek od rodičů nebo vlastní prací či podnikáním, by s ním nutně museli hazardovat. Domnívám se, že bude stále většina těch, kterým bude záležet na zachování majetku a jeho zhodnocení pro sebe a svoje děti. Jestli v této oblasti sehraje technologie další revoluční roli, tak to asi bude jen v pořádku.