Svět financí zrychluje a trhy dnes reagují v řádu sekund. Pro investory je stále těžší zachovat chladnou hlavu, zvláště když se jedna krize přelévá v druhou. V čem v takové situaci může pomoct privátní bankéř, neboli specialista na komplexní správu majetku, jinak než klasičtí bankovní poradci? V rozhovoru s privátním bankéřem J&T Banky Zdeňkem Rýparem rozebíráme, proč už nefunguje tradiční dělení portfolia nebo v čem tkví síla investic do soukromých firem.
Zažíváme turbulentní časy, všichni to na sobě cítíme. A když už si myslíme, že se to trochu zklidní, tak přijde další šok, vzrůstá nejistota a všichni znovu přemýšlíme, kam dát peníze, aby neztrácely na hodnotě. Pociťujete to i vy? Jsou klienti více nervózní, obracejí se na vás častěji?
Práce přibylo, ale neřekl bych, že by klienti nutně volali v panice nebo ve stresu. Spíš je svět dnes trochu hlučnější, informací je mnoho a nejistota je „viditelnější“. Z mé strany je to hlavně o hlubší komunikaci s klienty, o vysvětlování, o zasazování věcí do kontextu. Ne nutně o větším počtu transakcí. Vnímám, že se role privátního bankéře posouvá, není jen o správě jednotlivých investic, ale o dlouhodobém partnerství. Stále důležitější je být spíše průvodcem nejistotou a filtrovat šum. Když lidem pomáháte strukturovat celý jejich majetek a nastavovat strategii k plnění jejich osobních cílů, už je to natolik silný vztah, že vždy najdeme společnou řeč a řešení.
Procházíme jednou krizí za druhou: covid, válka na Ukrajině, nepředvídatelný Trump... Říkáte, že se vaše práce změnila, jak konkrétně?
Je to tak, kromě nejisté geopolitické situace jsou to také různá prohlášení politiků, regulatorní činnost centrálních bank a v neposlední řadě radikální technologické inovace, které svět zrychlují a akcelerují turbulence. Pro mě to znamená, že se nemůžu zastavit. Musím se neustále vzdělávat, nemůžu aplikovat to, co fungovalo před deseti, patnácti lety na dnešní svět. Musím být připraven na vícero scénářů a pro klienty mít připravené alternativy. A v neposlední řadě rozhodně vysvětlovat, že onen krátkodobý šum nebo krátkodobé dění na trzích by nikdy neměly přehlušit dlouhodobou strategii ani ovlivnit jasně nastavené cíle.
Investování je často o emocích a trhy dokáží reagovat v jednotkách sekund. Jak těžké je přesvědčit klienta, aby v kritické chvíli neprodával?
Souhlasím s vámi, že v první fázi to jsou určitě emoce, kvůli kterým klienti volají. Na druhou stranu ne nutně negativní emoce. Mám i skupinu klientů, kteří jsou v euforii, když trhy padají, protože vidí příležitosti. Často řešíme tedy spíše jejich pocit ztráty kontroly. Moje role je jim vysvětlit, že v tom nejsou sami, a dodat jim potřebný kontext. Projdeme si znovu strukturu portfolia a ujasníme si, proč je nastaveno právě takto. Mým úkolem je přivést klienta od emocí zpět k ráciu. Tím se uklidní a předejdeme tomu, aby si zbytečně nenaboural své dlouhodobé budování majetku.
Často mluvíte o strategii portfolia. Jak má vypadat moderní portfolio?
Banka má interní metodiku vytvořenou na základě zkušeností investičních expertů J&T a my díky ní sledujeme a analyzujeme více než tisíc aktivně řízených fondů, abychom dokázali portfolio namíchat na míru konkrétním potřebám klienta či rodiny. Nejde přitom jen o historický výnos proti bezrizikové investici, ale i o míru kolísání v čase – čím je menší, tím méně vrásek na čele dokáže způsobit.
Já nejsem zastánce toho, že by každé portfolio mělo nutně být rozděleno 60 % dluhopisy a 40 % akcie, což je taková historická mantra. Dnešní turbulentní svět ukazuje, že tento model není univerzálním lékem. V privátním bankovnictví funguje obrovská míra individuality. Nikdy neříkám, musíte mít 20 % v akciích, 10 % ve zlatě a tak dále, je to vše o potřebách a cílech klienta. Někdo vyžaduje okamžitou likviditu, někdo hledá vysoký výnos i za cenu vyššího rizika. Každé řešení proto stojí na individuálním investičním plánu, který zohledňuje výnos, riziko, likviditu i daňové aspekty. Neřešíme jen portfolio, ale celý majetek z pohledu jeho ochrany, financování a budoucího předání.
Stává se, že chtěl klient něco, co jste věděl, že nebude fungovat? Že to třeba slyšel od kamaráda a teď musí za každou cenu koupit ty a ty akcie. Snažíte se mu to rozmluvit, nebo si někdy nedá říct a musíte ho i přes upozornění nechat spálit?
Stává se to, protože klienti nežijí ve vakuu a vnímají různé informační kampaně. V privátním bankovnictví máme ale s klienty opravdu partnerské vztahy. A já se nebojím říct, že to, co funguje v partnerském vztahu bankéř-klient, je velmi podobné tomu, co funguje i v osobním a životním vztahu. A ten by měl být taky postaven na autenticitě a upřímnosti. To znamená, že já se nebojím říct klientovi ne, ale nevnímám to jako konfrontaci. Je to spíše nastavení mantinelů a sdělení klientovi: dávej si pozor, tady máme stanovenou jasnou strategii tvého portfolia, máme dlouhodobé cíle a toto tvé rozhodnutí nám může tu strategii a cíl změnit. Po podobné debatě klient často svůj postoj přehodnotí a svého ukvapené rozhodnutí se rád vzdá.
Naši klienti jsou velmi inteligentní lidé. Jsou vzdělaní a zvyklí vítězit, takže často je pro ně těžké přijmout, že kapitálový trh funguje jinak a nesmí si do něj projektovat to, co jim funguje v byznysu. A to je opět na mně, abych jim tohle poznání dokázal zprostředkovat bez toho, aby se nutně museli spálit a přijít kvůli tomu o peníze.
Když mluvíte o tom, že byznys funguje jinak než trhy, v současné době jsou velkým trendem investice do private equity, tedy do soukromých firem, které nejsou na trzích. Je to jen módní vlna, nebo je to něco, s čím i vy čím dál tím více pracujete?
Private equity nevnímám jako nějakou módní vlnu. Už desítky let je to standardní součást portfolií klientů privátních bank ve vyspělých zemích, kde doplňuje veřejné trhy o dlouhodobý, méně volatilní zdroj výnosu. Současný zájem je tak spíš logická reakce na dění na veřejných trzích, které jsou velmi často pod vlivem emocí a očekávání na úkor tvrdých fundamentálních čísel. Častokrát se trh jako celek pohybuje nějakým směrem bez ohledu na to, jak se daří jednotlivým firmám v něm. A to klienti vnímají a pochopitelně hledají alternativy.
Jedna z nich je právě investování do soukromých firem. Je ale důležité zdůraznit, že to není alternativa k akciím. Akcie mají pořád v portfoliu své místo. Private equity vnímám jako něco dalšího. Jiný zdroj výnosu, který nepodléhá dennímu přeceňování. Je to vidět i na našem výzkumu J&T Banka Wealth Report, v jehož rámci se už 15 let bavíme s úspěšnými lidmi schopnými zainvestovat do různých aktiv milion dolarů. Z aktuálních výsledků průzkumu víme, že čeští dolaroví milionáři vidí v private equity jednu z nejzajímavějších investic. A pokud jde o očekávané zhodnocení v letošním roce, jmenovali private equity dokonce na prvním místě.
Je private equity vhodné pro každého?
Myslím si, že není vhodné pro každého investora, a to ze dvou důvodů. Zaprvé je to regulovaná část trhu. To znamená, že musíte splnit majetkové předpoklady a zároveň i znalostní a zkušenostní předpoklady. Často se jedná o fondy kvalifikovaných investorů. A zadruhé to není úplně pro klienta, který chce mít portfolio neustále likvidní. Tyto investice bývají na delší časový horizont a to může být pro někoho problém.
Zdeněk Rýpar V J&T Bance působí již 13. rokem. Pečuje o desítky klientů a jejich majetek v řádu miliard korun. Při své práci staví na důvěře a dlouhodobé spolupráci a v rámci wealth managementu kombinuje vlastní zkušenosti s analytickou expertizou a silným zázemím investičního týmu J&T. Vystudoval Bankovní institut v Praze a Provozně ekonomickou fakultu České zemědělské univerzity. |
Vaši klienti u vás investují i do konkrétních firem, nebo spíš do fondů private equity?
Investice do jedné konkrétní firmy často vyžaduje desítky až stovky milionů korun a je tak velmi riziková z pohledu diverzifikace. Proto je pro klienty výhodnější investovat prostřednictvím private equity fondů, kde i s investicí v řádech milionů získají širokou diverzifikaci do více firem, které navíc nejprve musí projít pod drobnohledem ze strany odborníků spravujících daný fond.
Private equity pro nás a naše klienty rovná se J&T Arch. Největší fond kvalifikovaných investorů v česko-slovenském regionu, kde investují spolu s našimi zakladateli a využívají tak jejich dlouholetá byznysová partnerství. Myslím, že 200 miliard korun ve správě a více než dvojnásobná návratnost od založení v roce 2020 do konce loňského roku hovoří samy za sebe. Proto jsme oznámili otevření jeho následovníka J&T Arch II a právě běží upisovací období.
Co je tedy to, co klienti u privátního bankéře hledají? Co je za vás ta největší přidaná hodnota?
Úspěšní lidé hlavně hledají důvěryhodného partnera, který na ně bude mít čas a dokáže nabídnout zkušenost a expertní oporu. To je v době elektronického investování, různých platforem a anonymizace velmi důležité. Přidaná hodnota privátního bankéře je podle mé 13leté pracovní zkušenosti rozhodně v pravidelné komunikaci s klientem a schopnosti nabídnout pohled na aktuální dění v širších souvislostech.
Díváme se na klienta v kontextu celého jeho života a majetku. Nejde jen o to, jaké má portfolio, ale jaké má cíle, jak přemýšlí o své rodině, podnikání nebo o tom, co po něm zůstane. V privátním bankéři tedy klient nemá jen někoho, kdo řeší jednotlivé produkty, ale dlouhodobého partnera, který mu pomáhá dávat jeho majetku směr a řád.
Dokázal byste říct, jestli je něco, co vaši klienti dělají v turbulentních dobách jinak než lidé, kteří neřeší tak velké majetky? Je něco, z čeho bychom se mohli poučit?
Ti nejúspěšnější klienti rozhodně nedělají impulzivní rozhodnutí. Také si jsou velmi dobře vědomi nastavené dlouhodobé strategie nejen na portfoliu, ale nad celým svým majetkem. Rozhodně nepřemýšlí v krátkých úsecích – kvartálech ani letech. Přemýšlí v generacích. To znamená, že se dívají na svůj majetek opravdu dlouhodobě. A tím pádem také logicky nepanikaří ve volatilních časech. Mají také velmi upřímný a autentický vztah se svým privátním bankéřem. A to jim umožňuje do jisté míry přestat dennodenně na majetek myslet a věnovat se sami sobě, svým koníčkům a své rodině.
Nemusí to přitom být jen o velikosti majetku, který mají v tuto chvíli, ale o tom uvědomit si, kam by se chtěl člověk v určitém horizontu dostat. Pochopitelně jsou i u nás velmi ambiciózní začínající podnikatelé, kteří třeba nedisponují v tuto chvíli značným majetkem, ale mají vizi a tah na branku. A my jako banka jim dokážeme pomoci, aby s námi vyrostli.
Rozhovor vznikl pro server penize.cz, autorkou je Silvie Housková.