Inflace mění způsob investičního uvažování

Čeští milionáři, i přes rostoucí inflaci a nové výzvy, neztrácejí optimismus. Současnou ekonomickou situaci vidí stále spíše jako příležitost než hrozbu pro své investice. Nízké úrokové sazby například stihla třetina z nich využít k úvěrování rozvoje podnikání a investic či k refinancování předešlých úvěrů.

„Poprvé však v průzkumu zaznamenáváme velký rozkol v Česku mezi milionáři a obecnou populací. Společnost tedy začíná být velmi rozdělena a sociální nůžky se více rozevírají, což je důsledkem nejenom covidové situace, ale i náhledem na ni. Obecná populace více podléhá informacím z médií, připravuje se na špatná léta a situaci v naší zemi hodnotí mnohem pesimističtěji než bohatí,“ popisuje výsledky průzkumu obchodní ředitelka Alena Tkáčová.

Slovensko zaznamenalo slabší výsledek důvěry v investiční prostředí u obou skupin, tedy jak u movitých, tak u obecné populace, což odráží jasný projev negativní nálady v celé společnosti.Jedná se o značně horší hodnocení sentimentu než v krizovém roce 2020. Stojí za tím zejména absolutní nedůvěra a deziluze z nové vlády a tvůrce politik, kteří jsou vnímáni jako krajně nekompetentní populisté s neschopností zemi posunout vpřed na reformní cestu a dát do pořádku. Navíc na obzoru nevidí alternativu, která by to mohla změnit. Ekonomickou situaci, navzdory oživování hospodářského růstu, pak vnímají slovenští dolaroví milionáři z pohledu investic více jako hrozbu než příležitost.

Tvorba a udržení bohatství

V roce 2021 tři čtvrtiny (76 %) českých a 65 % slovenských dolarových milionářů uvedlo, že v meziročním porovnání zbohatlo. „V Česku bohatli movití dokonce rychleji než v roce 2019, jde ovšem o relativní tempo zapříčiněné rychlým růstem akcií po propadu způsobeném koronavirem v roce 2020,“ uvádí Alena Tkáčová.

Za zbohatnutím stojí v obou zemích především investice, které tak poprvé překonaly výnosy z vlastního podnikání či zaměstnání. Vedle příjmů z podnikání se nejvýznamnějšími nositeli bohatství u českých dolarových milionářů staly investiční nemovitosti (41 %), na Slovensku zaujaly se 37 % druhou pozici, a to zejména proto, že jejich ceny vzrostly. I když mohlo dojít kvůli pandemii ke ztrátě příjmů z pronájmů, kupní hodnota výrazně vzrostla. Kdo si tedy před několika lety pořídil investiční nemovitost, rozhodně udělal dobře. Druhou pozici pak v Česku zaujaly s minimálním rozdílem akcie (40 %), které na Slovensku dokonce obsadily první příčku (40 %).

K nárůstu bohatství rovněž přispěly dluhopisy (21 % v ČR, 31 % v SR) či alternativní investice (18 % v ČR, 19 % v SR), kde se obdobně jako u akcií vyplatilo zachovat chladnou hlavu a naslouchat odborníkům, kteří radili v neklidných dobách neopouštět pozice a spíše přikupovat.

Výše růstu bohatství se liší podle věku dolarového milionáře. Zatímco mladší v Česku i na Slovensku deklarují, že jejich bohatství narostlo výrazně o více než 10 %, u starších zhodnocení dosahovalo nejčastěji 2 až 9 %. „Výsledek odráží charakter jejich portfolia, kdy starší očekávají od majetku a investic zejména udržení hodnoty, zatímco mladší jsou více otevřeni riziku v očekávání vyšších zisků,“ dodává Alena Tkáčová.

Z čeho pramení obavy

I nadále čeští i slovenští dolaroví milionáři očekávají, že v následujícím roce jejich bohatství poroste, nejčastěji predikují hodnotu do 9 %. Nárůst očekává až 7 z 10 milionářů. V otázce, které faktory budou mít největší vliv na tvorbu bohatství, se čeští i slovenští movití poměrně vzácně shodují, rozdíly tvoří jen několik procentních bodů.

V České republice dolaroví milionáři dlouhodobě kritizují stát z nedostatku vizionářství a leadershipu. Velmi silně vnímají narůstající státní dluh a nevidí návrhy skutečných řešení. „Problémem není ani tak samotná výše dluhu jako spíše způsob nápravy, kterou dosavadní vláda prezentovala. Podle jejich názoru by vláda neměla finance projídat, ale realizovat zásadní investice, které by posunuly českou ekonomiku,“ popisuje zjištění Alena Tkáčová. Volají také po transformaci a zvýšení konkurenceschopnosti – z montovny je čas posunout se k profesně vyšším zaměstnáním. Transformace ekonomiky, vzdělávání, digitalizace, infrastruktura – to jsou oblasti, kde vidí příležitosti pro zlepšení a investice.

Státu dlouhodobě příliš nevěří, neboť nedrží slovo a často mění pravidla. Zejména oblast daní je podle nich neprůhledná a oni z pozice podnikatelů a majitelů firem nevědí, s čím počítat a jak vysoké náklady je čekají, tudíž nemohou plánovat. Jejich obava ze zvýšení daní není ani tak o tom, že by nechtěli daně platit, spíše jsou více skeptičtí, jak vybrané daně vláda rozděluje.

Také na Slovensku panuje mezi milionáři velká skepse ohledně schopnosti vlády podstatně zlepšit hospodářské prostředí, neboť se často nedokáže dohodnout ani na těch nejelementárnějších věcech, natož na reformách, navíc preferuje populistický přístup.

„Vysoká rizika vidí slovenští movití v negativních vlivech postpandemické obnovy globální ekonomiky, a to zejména v podobě narušených dodavatelských řetězců či vyšších cen energií. To jim způsobí omezování výroby a nedostatek dopravní kapacity v kombinaci s růstem nákladů,“ popisuje Alena Tkáčová.

Naopak pozitivně z pohledu svého bohatství vnímají zrychlení globálního hospodářského růstu a očekávání rychlejšího růstu hlavních obchodních partnerů v rámci eurozóny při silné exportní orientaci slovenské ekonomiky.

Inflace jako výzva

Čeští i slovenští dolaroví milionáři shodně (57 %) považují za největší hrozbu pro své bohatství inflaci. Téměř všichni respondenti očekávají, že se inflace bude pohybovat nad dlouhodobým inflačním cílem centrálních bank. Každý dvanáctý milionář dokonce očekává inflaci kolem 10 %. Inflace je proto pro ně hlavním popudem ke změně investičního chování.

Stále sílící inflace je po dvaceti třiceti letech opět tématem číslo jedna, a to na celém světě. „O inflaci už však nemůžeme hovořit jako o dovezené, ale spíše jako o doma vytvářené, hnané rostoucími cenami služeb. Podle našich prognóz lze na začátku roku čekat i 7% inflaci. Úrokové sazby se sice dostanou na úroveň 3,5 až 4 %, ale období zvýšené inflace nepřekonají,“ říká hlavní ekonom Petr Sklenář.

Vůči inflaci se však milionáři cítí i částečně zajištěni, neboť výraznou část jejich investičního portfolia tvoří nemovitosti. Nadpoloviční většina se cítí být zajištěna proti inflaci investicemi do akcií, nebo už dokonce vyhledala rizikovější investice. Oproti obecné populaci představují jejich výdaje na spotřebu relativně malou část jmění.

Obecná populace vidí inflační scénář dokonce ještě o něco pesimističtěji, i proto se připravuje na skokové zvýšení cen. Názory široké veřejnosti ovlivnily události z posledních dní i média či zdražování a zvyšování cen energií, což se následně promítá do spotřeby. „Nejvíce jsou inflací v obecné populaci zasaženi ti, kteří mají peníze jen na aktuální spotřebu a nejsou schopni generovat přebytky, které by mohli investovat jako ochranu právě proti ztrátě hodnoty peněz,“ konstatuje Petr Sklenář. Rizika inflace jako největší hrozby pro lidi s nižšími příjmy, kteří se proti ní nemohou zajistit, si uvědomují i dolaroví milionáři (90 % v ČR, 86 % v SR).

Inflace mění mindset

Výsledky průzkumu ukazují, že rostoucí inflace mění způsob investičního uvažování dolarových milionářů. Klesá oblíbenost dluhopisů, směnek nebo termínovaných vkladů, naopak roste oblíbenost investic s nominální pružností, jako jsou nemovitosti. Celkem 84 % českých a 81 % slovenských dolarových milionářů souhlasí s výrokem, že významná část jejich investic, například investice do nemovitostí, jsou zároveň jejich zajištěním proti inflaci. Současně 54 % českých a 58 % slovenských movitých uvedlo, že budou vyhledávat nebo už vyhledávají rizikovější investice, u kterých lze očekávat výnos vyšší než míru inflace. Devět z deseti movitých pak uvedlo, že vývoj akcií za poslední dvě dekády ukazuje, že i přes poklesy v krizových obdobích se na akciích dá dlouhodobě vydělat. Podle respondentů můžou ochranu před inflací přinést i kryptoměny. „V této dynamické době je totiž dobré sáhnout po něčem, jehož cena se v čase a díky situace na trhu vyvíjí,“ dodává Petr Sklenář.