Jedna špatná zpráva, jedna dobrá, tak by se ve zkratce daly shrnout nejnovější statistické reporty z pražského kancelářského trhu. Špatná je, že výstavba kanceláří připomíná ledové království, tedy zamrzla. Dobrá je, že nejméně neobsazených jich z celé Prahy je u nás, v osmé městské části.
V Praze se za 21 měsíců, tedy od druhého kvartálu 2022 do konce loňského roku, nezačala stavět ani jedna nová kancelářská budova. V ekonomicky nejisté době si korporace rozmýšlejí, zda se pustit do finančně i organizačně náročného stěhování. Nejen pronájmy nových prostor, ale zejména fit outy a zařízení kanceláří jsou velkým zářezem do jejich rozpočtů. Developerům stouply stavební náklady, úvěry v bankách jsou stále drahé a úvěrové podmínky přísné. Stavět na spekulaci (nájemce se hledá až v průběhu stavby) si může dovolit jen málokdo.
Loni bylo podle poradenských firem sdružených v Prague Research Foru dokončeno deset kancelářských budov v osmi projektech (dohromady 100 tisíc metrů čtverečních), z velké většiny (71 %) se je podařilo pronajmout. Letos má být dokončena opět desítka budov, už jen s 84 000 metry čtverečními. A pak přijde propad, v roce 2025 má být na trh nově dodáno pouhých 16 tisíc metrů čtverečních.
Teď konečně trochu těch pozitivních zpráv. Neobsazenost pražských kanceláří se drží kolem 7 %. Celková poptávka byla loni nad pětiletým průměrem. Praha si v tomto směru vede dobře. Podle společnosti Colliers je totiž míra neobsazenosti v ostatních hlavních městech zemí CEE dvouciferná. Což platí také o řadě metropolí v západní Evropě.
Pokud jde o dílčí pražské trhy, tak čtvrtá, pátá a osmá městská část drží 60 % objemu všech moderních kancelářských prostor v metropoli. Nejvíc ploch, už téměř milion (!) metrů čtverečních, je podle údajů Cushman & Wakefield na Pankráci, kolem Budějovické a na Chodově. S větším odstupem následují Praha 5 (678 tisíc) a Praha 8 (640 tisíc) s kancelářskými centry v Karlíně, Libni a na Palmovce.
Právě populární městská lokalita Karlína má velký podíl na tom, že nejméně volných kanceláří je v Praze 8, a to pouhých 2,9 %. Praha 4 má neobsazenost 5,5 % a Praha 5 dokonce 7,9 %, tedy podobně jako Praha 1 (7,8 %). Nejhůř si v tomto směru vedou Holešovice s 13,7 % prázdných prostor.
Extrémně nízká neobsazenost v naší zdejší lokalitě není překvapením. Za posledních 20 let se i za přispění konkurenčních developerů podařilo lokalitu od Florence po Invalidovnu proměnit v trendy čtvrť s množstvím kaváren, bister, ale i rekonstruovaných činžáků a do dvorů vklíněných moderních administrativních center. Koneckonců ve velké knize o Karlíně, za jejímž vznikem stojí J&T Banka, je na toto téma zpracováno dost zajímavého materiálu. Pro náš projekt Nový Rohan je to skvělá zpráva, protože už v první etapě, kterou začneme stavět na konci letošního roku, jsou tři kancelářské budovy. Poptávku po nových prostorách registrujeme už teď.
I když analytici předpokládají, že návrat lidí do kanceláří nedosáhne ze sta procent na úroveň před pandemií, současný hybridní model postupně zvedá poptávku. Většina velkých firem už vyžaduje systém 60/40 a některé firmy se snaží zaměstnance do kanceláří vracet v ještě o dost vyšší míře. Jak ukazují data o mobilitě (zmiňuje je Cushman & Wakefield), podíl lidí na home office je ve středoevropském regionu nižší než v metropolích v západní Evropy a ve Spojených státech. Nutností při návratu do kanceláří už je poskytnout zaměstnancům nejen optimální pracovní prostor, ale také místo na společné aktivity a relaxaci. Takový work-life balance.