V dubnu meziroční míra inflace klesla na 12,7 % r/r (15,0 % v březnu), což je nejnižší hodnota od března 2022. Pokles byl výrazně hlubší, než se očekávalo (oček. 13,4 %). Za zpomalením inflace stál z velké části vliv bazického efektu, tj. současné ceny se srovnávají se zvýšenou základnou loňského roku. Navíc tento vliv zesílil nečekaný a hluboký pokles cen potravin (-1,6 % m/m) letos v dubnu. Následně spotřebitelské ceny vůči březnu v průměru klesly o 0,2 % m/m. Inflaci hlouběji srazily ceny potravin Celkové výsledky inflace v dubnu nečekaně výrazně ovlivnily ceny potravin. Očekávaně se projevil efekt zvýšené základny loňského roku, když vloni jako následek nákladového šoku vyvolaný válkou na Ukrajině výrazně poskočila domácí cenová hladina (+1,8 % m/m v dubnu 2022). Očekávalo se, že čistě statisticky tento vliv letos ukrojí z inflace více jak 1,5 procentního bodu. Ovšem navíc letos v dubnu došlo k prudkému propadu cen potravin (-1,6 % m/m), což z míry inflace ukrojilo více jak dalšího půl procentního budu. Letošní pokles cen potravin (-1,6 % m/m) je nejhlubším poklesem cen potravin za duben v historii (data od roku 1995). V dubnu obvykle ceny potravin z hlediska sezónnosti mírně rostly (průměr +0,2 % m/m). Ceny potravin jsou volatilní položka, která ne vždy odráží inflační (poptávkový) vývoj. V dubnu se částečně projevil předchozí pokles cen zemědělských komodit a také došlo ke korekci předchozího nárůstu. Pozvolný pokles míry inflace Mimo ceny potravin byly výsledky inflace bez výraznějších překvapení. Dál postupně odeznívá předchozí inflační a nákladový šok. Cenový vývoj u řady položek je sice stále zvýšený, ale postupně se stabilizuje. Celková inflace by měla dál klesat, když se bude hlavně projevovat vliv vyšší srovnávací základy, a během léta by se míra inflace mohla dostat pod hranici 10 procent. Nadále hlavním rizikem zůstává, že až odezní nákladové šoky (potraviny, energie), tak inflace v příštím roce nadále zůstane zvýšená kolem 4-5 procent. Celoroční průměrná inflace by měla být letos kolem 11-12 % (15,1 % v roce 2021), když na konci roku bude meziroční inflace kolem 8 procent. Nadále očekáváme, že ČNB na dalším zasedání (21. června) ponechá úrokové sazby beze změny (7,00 %), ale část bankovní rady bude opět hlasovat pro zvýšení sazeb. Výraznější pokles míry inflace může zmírnit diskuzi o potřebě dalšího zvyšování sazeb, ale rizikem pro příští rok zůstává vyšší růst mezd a posun v inflačním očekávání. Úrokové sazby ČNB (7,00 %) by na současné úrovni mohly vydržet nejen letos, ale také i do začátku příštího roku. Koruna k euru v reakci na výsledky inflace oslabila o 10 haléřů na 23,55 CZK/EUR, pak ale korigovala pod 23,50 CZK/EUR.
1-minutové čtení