Výše úrokových sazeb a očekávání s nimi spojená jsou v současnosti nejdůležitějším faktorem na trzích s akciemi i dluhopisy. Zatímco ještě před pár týdny by byl scénář jejich poklesu poměrně jasný, problémy amerických bank situaci znepřehlednily. Vybere si americký Fed, jestli chce zachránit inflaci, nebo podpořit finanční stabilitu bank? To je hlavní otázka, kterou nyní trhy řeší, uvedl hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář na konferenci Jak investovat v době vysokých úrokových sazeb, kterou pořádala J&T Banka.
První čtvrtletí letošního roku patřilo co do výnosů na finančních trzích k mimořádně štědrým. A dařilo se akciím, dluhopisům i vybraným komoditám v čele se zlatem. Evropské akcie mají za sebou dokonce nejlepší start roku za padesát let. „Důvody jsou dva. První byly tragické propady na trzích v loňském roce. A pak také očekávání spojená s akcemi centrálních bank v čele s americkým Fedem,“ vysvětlil situaci na trzích hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář na investiční konferenci nazvané Jak investovat v době vysokých úrokových sazeb.
Právě úrokové sazby jsou podle ekonomů a traderů hlavním faktorem, na který vývoj trhů reaguje. Loňský razantní nárůst sazeb z nulových úrovní poslal akcie i dluhopisy hluboko do záporných čísel, podle Sklenáře byl loňský rok jedním z nejhorších pro držitele akcií či dluhopisů za 150 let. „Loni totiž v hlubokém záporu skončily dluhopisy i akcie. V jiných letech se vždy dařilo alespoň jednomu z těchto aktiv.“
V letošním roce se však na trzích projevuje již adaptace na novou dobu, navíc rostou očekávání, že sazby zejména u Fedu a Evropské centrální banky již dosáhly svého stropu. A pokud porostou, půjde spíše o mírný nárůst o 25 bodů.
„Sofiina volba“
Růst sazeb byl ve světě motivován zejména dramatickým nárůstem inflace, kterou přinesla kombinace faktorů od pandemického zadržování peněz, přes nejrůznější vládní stimuly a následný nedostatek materiálu, až po válku na Ukrajině. Ačkoli sazby rostly ve všech vyspělých ekonomikách, projevy tohoto zvyšování na inflaci pociťujeme zatím spíše pozvolna. Inflace se tak láme, ale klesá pomaleji, než se očekávalo, shodují se ekonomové.
„Kdybychom se tu setkali před nějakými čtyřmi týdny, asi bychom mluvili o tom, že sazby v USA ještě mírně porostou. Dostanou se na maxima těsně pod 5,75 procenty někdy v létě, a poté začnou pozvolna klesat,“ představil původní projekce vývoje sazeb Fedu Sklenář. „Pak ale přišly problémy v americkém bankovním sektoru a Fed se najednou dostal do nezáviděníhodné situace. Bude zvyšováním sazeb nadále bojovat s inflací i s vědomím, že tím ohrozí finanční stabilitu země? Nebo zvolí podporu finanční stability a přes palubu hodí boj s inflací? Je to Sofiina volba, kterou Fedu nikdo nezávidí,“ dodal hlavní ekonom J&T Banky.
Aktuální projekce však podle Sklenáře sázejí spíše na to, že Fed začne poměrně razantně snižovat sazby, a to už někdy na přelomu května a června.
Sazby ČNB déle nahoře
Méně dynamický růst pak Sklenář očekává také u Evropské centrální banky. U ní se před problémy v americkém bankovním sektoru předpokládalo další zvyšování až nad 4 procenta. Podle všeho to však v současnosti není reálný scénář a ke konci letošního roku se sazby dostanou pod úroveň 3,5 procenta a poté začnou klesat. „Žádnou agresivní jízdu od ECB již nečekejme,“ vysvětlil Sklenář.
A jak se budou sazby vyvíjet u České národní banky? Ta patřila k prvním centrálním bankám, které začaly razantně zvyšovat sazby. Zároveň jako jedna z prvních bank po nástupu Aleše Michla do čela rady se zvyšováním ustala. Momentálně jsou sazby na 7 procentech a konsensus ekonomů je na tom, že sazby začnou klesat ještě do konce letošního roku.
Část ekonomů včetně například Lubomíra Lízala, bývalého člena rady ČNB, se domnívá, že sazby na úrovni 7 procent ČNB udrží déle, než odhaduje většina ekonomů (zdroj).
V rozhovoru pro Hospodářské noviny to nyní potvrdil také stávající člen rady ČNB Jan Kubíček. „Mně se to zdá poměrně spekulativní," říká Kubíček při dotazu na pravděpodobnost zářijového snížení. A dodává, že poměrně rychlé snižování sazeb na podzim, které stále naznačují výnosy na dluhopisech, jsou pro něj překvapením: ‚Já ho tam teď ještě prostě nevidím," uvedly Hospodářské noviny.